Dobrý den, děkuji za slovo.

Než přejdu k návrhu zákona, tak já bych rád zodpověděl některé vaše uštěpačné dotazy. Za prvé, potvrzuji, ano, dnes prší a hrozí déšť. A já vám na další četné dotazy na úvod sděluji, že už jsem poučený občan, nezajdu se schovat před deštěm do žádné restaurace a zašel jsem do Poslanecké sněmovny, a proto je možné, abych vás seznámil s návrhem insolvenčního zákona tak, jak je předkládán. Budete-li mít další dotazy na tohle téma, rád je zodpovím veřejně i neveřejně. Děkuji.

A nyní mi dovolte, abych ve stručnosti uvedl druhý bod dnešního jednání. Jde o vládní návrh zákona, kterým si mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku, takzvaný insolvenční zákon. Hlavním cílem návrhu je do českého právního řádu zapracovat směrnici o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení. Návrh též naplňuje závazek programového prohlášení vlády zkrátit dobu oddlužení na tři roky bez ohledu na zdroj příjmů fyzické osoby.

Obdobné řešení bylo zvoleno například v Německu, Rakousku, Polsku, Španělsku a dalších členských státech Evropské unie. (Otáčí se ke stenografům.) Já se omlouvám, já mluvím strašně rychle, já zpomalím, ano? Já vidím, že vám ta ruka může upadnout, takže já opravdu, omlouvám se. To je to právě, jak já se rozkecám, a to jsou ty moje problémy, plynou z toho. (Smích v sále.)