Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní zůstane po návštěvnících. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely.

Správa Krkonošského národního parku se proto rozhodla zahájit velmi aktivní komunikaci tohoto problému a v roce 2019 realizovala s přispěním evropských fondů osvětovou informační kampaň Není zvěř jako zvěř. Inspirací pro kampaň, ve které různé druhy odpadků dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny, byly pro tvůrce kampaně především pozoruhodné názvy fauny a flory. Odpadky v krkonošské přírodě se s určitou mírou nadsázky stávají invazivními druhy, pro které realizátoři kampaně identifikovali novou čeleď – čeleď odpadkoušovitých. Z nejčastěji se vyskytujících druhů v Krkonoších lze jmenovat zejména petlahvoně odhozence, vlhčence ubrouskového, sáčkovce šustilku nebo obalíka sušenkovitého. Dosah i dopad kampaně byl obrovský jak mezi veřejností, tak mezi odborníky.

Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische je však třeba se veřejnosti v tomto směru znovu připomenout. Množství odpadu zůstávajícího v rezervaci po turistech podle něj znovu představuje jeden z hlavních problémů, se kterými se musí v Krkonoších potýkat. "Plastové či kovové obaly od potravin, ústenky, respirátory a papírové kapesníčky jsou nejčastější odpadky, které zůstávají v přírodě Krkonošského národního parku po turistech. Při vědomí skutečnosti, že Krkonoše ve vztahu k rozloze jsou jedním z nejnavštěvovanějších národních parků na světě, jsou pohozené či zanechané odpadky celkově velkým problémem. Řešením není instalace odpadkových košů. Řešením je, aby návštěvníci pochopili, že v národních parcích platí pravidlo, co si do hor přinesu, to si mám také odnést," uvedl Böhnisch klíčovou myšlenku celé kampaně.

Jeho slova potvrzuje také ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Ten upozornil na paradoxní fakt, že právě odpady hyzdící přírodu v rezervaci jsou zároveň i častým námětem stížností samotných návštěvníků: „Z našeho rozsáhlého dotazníkového šetření, které probíhalo mezi lety 2017 až 2019, jsme se dozvěděli, že jednou z věcí, která návštěvníkům NP Šumava vadí, je množství odpadků, které zůstává po návštěvnících. Je to takový paradox, že se jim nelíbí to, co dělají sami. Snad jim tato velká kampaň trochu otevře oči a pochopí, že odpadky v přírodě nemají co dělat," zdůraznil.

Podobný pohled zní také z Národního parku Podyjí. Jeho ředitel Tomáš Rothröckl se podivuje nad tím, jaké odpady jsou lidé schopni v panenské přírodě zanechat. „Už nyní bychom z odpadků v národním parku dokázali vyčíst spoustu věcí. Podle odhozených nedopalků kolem oblíbených míst například, jak populární je v Česku stále kouření. Podle pet lahví a plechovek, které nápoje jsou zrovna v kurzu. Měli bychom ale například i co říct i k tomu, které televizory už české domácnosti nechtějí. Problém je, že my chceme spíše zkoumat a zachovávat přírodu Podyjí. A věříme, že i většina našich návštěvníků.“