Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já, jak to už bylo řečeno, v zastoupení za pana ministra Vojtěcha, který skutečně z vážných rodinných důvodů je omluven, tak vám sdělím stanovisko pana ministra, stanovisko Ministerstva zdravotnictví, a doufám, že pro vás bude dostatečné.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, především bych vám chtěl sdělit, že Ministerstvo zdravotnictví nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovalo imunitu proti covid vzniklou na základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že současně rutinně používané laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti covid, nejsou dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako podklad pro rozhodování, zda je jedinec bezinfekční pouze na základě toho, že mu byla naměřena určitá hladina protilátek, ale není důkaz o tom, že by v minulosti onemocnění covid prodělal.

Poznání o nemoci covid se vyvíjí stejně tak jako se zpřesňují metody diagnostiky a léčby této nemoci. Pro jasnou diagnózu nemoci covid, aby byla mezinárodně uznána, platí nutnost průkazu infekčního agens, tedy viru SARS-COV-2, a to buď metodou PCR nebo antigenním testem. Pokud není splněna tato podmínka, nejde o definitivní průkaz nemoci. To se týká i vyšetření samotných protilátek, pouhá pozitivita protilátky sice říká, že se jedinec vysoce pravděpodobně setkal s virem SARS-COV-2, a že má vůči němu vytvořenu imunitní odpověď, avšak diagnózu nelze považovat za potvrzenou ve smyslu definice. Navíc vzhledem k tomu, že neznáme, kdy onemocnění proběhlo, nelze předpovědět, jak dlouho bude ještě imunitní odpověď dostatečná. Zatím se za bezpečnou dobu od prodělání nemoci, tedy dobu, po kterou je jedinec chráněn, považuje šest měsíců od začátku nemoci, i když pravděpodobně u většiny jedinců imunita po infekci trvá déle.

Jsou však i lidé, kteří mají oslabený imunitní systém, kupříkladu staří lidé a lidé s poruchou imunity v důsledky nemoci nebo léčby nemoci, u kterých imunita po nakažení odezní podstatně dříve. Protilátky proti covid jsou navíc pouze jedním z parametrů imunitní reakce proti covid a je známo, že i lidé bez prokazatelných protilátek mohou imunitu mít, a to zejména děti a mladí lidé. Navíc u protilátek neznáme bezpečný cut-off, kdy by bylo možno tvrdit, že jedinec je skutečně chráněn a vzhledem k individuální rychlosti poklesu protilátek nevíme ani jak dlouho bude chráněn. Jsou známy různé studia a je dobře, že výzkum protilátek stále probíhá, neboť stále ještě není jasné, jak standardizovat vyšetření protilátek, aby byly použitelné pro běžnou klinickou praxi a pro stanovení plošných protiepidemických opatření. Navíc u řady těchto protilátkových studií jde o směs jedinců, kteří prodělali nemoc a těch kteří měli jen náhodně zjištěnou pozitivitu protilátek, v některých i s těmi, kdo byli vakcinováni. Samotný výsledek vyšetření protilátek bez klinického kontextu může být tedy zavádějící. Kupříkladu neočkovaný jedinec mající sice pozitivní protilátky, ale zahajující onkologickou či imunosupresivní léčbu, může být rozhodnutím se neočkovat ohrožen přímo na životě. To samé se týká i seniorů. Navíc jsou již i důkazy, že jedinci, kteří nejsou očkováni proti covid, mají větší riziko nemocnosti a úmrtí, pokud musí podstoupit velkou operaci.