Návrh poslance Jana Chvojky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1015):
Cílem návrhu zákona je zajistit naplnění povinnosti České republiky zřídit nezávislý mechanismus ke sledování a podpoře naplňování práv osob se zdravotním postižením, která pro Českou republiku vyplývá z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ratifikované v roce 2009.

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Hany Aulické Jírovcové, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré, Jana Klána a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1016):
Cílem předloženého návrhu je zavést nový trestní čin příživnictví postihující společensky nepřijatelné chování, kdy si osoba není ochotna opatřovat prostředky na obživu prací nebo jiným legálním způsobem.

Návrh poslanců Václava Votavy, Jaroslava Klašky, Ondřeje Benešíka, Adolfa Beznosky, Jiřího Dolejše, Františka Laudáta, Petra Gazdíka a Karla Raise na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 1019):
Cílem návrhu zákona je změna systému příspěvku členských pojišťoven provozujících pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla do garančního fondu a redukce povinností uhradit regresní náhrady za účelem odstranění předkladatelem tvrzeného diskriminujícího stavu, kdy prostřednictvím příspěvků se fakticky na poskytování plnění z garančního fondu místo vlastníků vozidel, kteří neplnili svou povinnost sjednat povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podílí prostřednictvím uhrazení pojistného ti vlastníci vozidel, kteří svou uvedenou povinnost řádně plní.

Návrh poslance Víta Kaňkovského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1020):
Cílem předloženého návrhu zákona je zjednodušit zajištění servisu zdravotnických prostředků.

Návrh poslanců Romana Váni, Milana Chovance, Igora Jakubčíka, Zuzky Bebarové Rujbrové, Bronislava Schwarze a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. (sněmovní tisk č. 1021):
Cílem předloženého poslaneckého návrhu je zapracovat do ústavního zákona o bezpečnosti České republiky oprávnění občanů České republiky nabývat, držet a nosit zbraň a střelivo v rámci zajišťování bezpečnosti České republiky. Současně se stanovuje možnost omezení tohoto práva a stanovení dalších podmínek jeho výkonu zákonem. Návrh je zdůvodněn zhoršující se politickou a bezpečnostní situací a nutností zapojit také jednotlivé občany (zákonné držitele střelných zbraní) do ochrany bezpečnosti státu.

Návrh poslanců Robina Böhnische, Jany Černochové, Karla Černého, Jiřího Junka, Františka Laudáta, Bohuslava Chalupy, Jana Chvojky, Miroslavy Němcové, Zuzky Bebarové Rujbrové, Jana Zahradníka, Jaroslava Holíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1022):
Cílem předloženého návrhu zákona je doplnit výčet významných dnů České republiky o 9. březen – Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau a o 18. červen – Den hrdinů druhého odboje a tím připomenout a uctít oběti největší masové vraždy československých občanů a hrdiny druhého odboje.

Návrh změn ve složení legislativní rady vlády:
Cílem předloženého materiálu je provedení změn ve složení Legislativní rady vlády, která je podle § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, poradním orgánem vlády, v jehož čele stojí člen vlády – předseda Legislativní rady vlády.
Podle čl. 3 odst. 3 Statutu Legislativní rady vlády členy Legislativní rady vlády jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy Legislativní rady vlády.
Vládě se navrhuje jmenovat s účinností od 1. března 2017 celkem 5 nových členů svého poradního orgánu pro legislativní činnost (viz návrh usnesení). Navrhované doplnění Legislativní rady vlády o další odborníky pro oblast správního práva, občanského, obchodního a korporátního práva a pro oblast insolvenčního práva je reakcí na poznatky z působení Legislativní rady vlády zejména v uplynulém roce 2016, kdy došlo ke změně věcného zaměření posuzovaných návrhů právních předpisů. Podle analýzy věcného zaměření návrhů právních předpisů předložených Legislativní radě vládě k posouzení v roce 2016 lze konstatovat, že došlo k výraznému posílení počtu návrhů právních předpisů se zaměřením právě na shora uvedené oblasti práva, což z praktických důvodů vedlo k nadměrnému zatěžování některých členů Legislativní rady vlády vypracováváním zpravodajských zpráv. Personální posílení Legislativní rady vlády právě odborníky na shora uvedené oblasti práva pozitivně ovlivní jak nepolitičnost jejího posuzování, tak i v konečném důsledku kvalitu stanovisek Legislativní rady vlády předkládaných vládě.

Návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období 2018 – 2022:
Materiál obsahuje návrh vlády na vyslovení souhlasu obou komor Parlamentu s ČR návrhem EU.

Návrh systémového řešení zastupování České republiky v řízeních o individuálních a kolektivních oznámeních a stížnostech před mezinárodními kontrolními orgány v oblasti lidských práv:
Materiál navrhuje sjednotit zastupování ČR v řízeních o individuálních podáních k mezinárodním lidskoprávním orgánům v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP na Ministerstvu spravedlnosti.