Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předtím než přednesu návrh na zařazení jednoho konkrétního bodu, dovolte, abych jenom v rychlosti ještě reagoval na pana premiéra a na návrh usnesení, které v zásadě je v pořádku, leč je to trošku po cimrmanovsku, je to pozdě a později než bylo třeba, protože v tuto chvíli, zdá se, a je to možná jeden z největších úspěchů České republiky za posledních několik let, tak to, že 22. 12. s největší pravděpodobností ta taxonomie bude uznána, tak jak jsme jí navrhovali, tak jak jsme jí prosazovali, zejména s Francií v těch posledních měsících, tak to fakticky odšpuntovává jeden z největších problémů, se kterým bychom se potýkali v následujících letech takřka po dobu jedné generace, a to je budování zdrojů, stabilních zdrojů, které jsou hlavním nástrojem k tomu, abychom se nedostali do situace, do které se Evropa dostala v těch posledních měsících, protože nepochybně jedním z důvodů té energetické krize je to, že se budují zdroje nové, aniž by se odstavovaly zdroje stávající v rozumném časovém harmonogramu a nahrazovaly zdroj stabilními novými. 

K tomu nám bude sloužit jádro, nicméně to jádro bude trvat 20 let, možná o něco méně, 15, 17, ale v mezidobí je nezbytně nutné budovat zdroje plynové. V těch posledních týdnech jsme opravdu byli mimořádně aktivní a možná jste zaregistrovali to, že Česká republika a Francie ziniciovaly obrovskou mediální kampaň napříč celou Evropou a upozorňovali jsme na to, že pokud nebude taxonomie v rámci tzv. druhého delegovaného aktu přijata podle požadavků, ze kterých jsme neuhnuli, a to takových, aby udržitelným zdrojem bylo jak jádro, tak tranzitně plyn za určitých podmínek, tak že nastane vážný problém jak ve smyslu energetické soběstačnosti, tak ve smyslu cen. Dlouhodobý cíl tedy udržet zde stabilní zdroje díky tomuto může být naplněn. A pokud skutečně toho 22. dopadne, opakuji, je to možná jeden z největších úspěchů i naší vlády.

Nicméně teď dovolte, abych navázal na paní vicepremiérku Schillerovou a uvedl bod, který bych rád navrhl jako bod číslo devět, a to je Dopady rozpočtového provizoria na podporu podnikání a na zahajování investic do dopravní infrastruktury. Je mojí povinností, abych upozornil na to, co nám může hrozit - a v tuto chvíli už si řekněme rovnou, co reálně hrozí, pokud se budeme pohybovat v rozpočtovém provizoriu.

V tuto chvíli je třeba si uvědomit to, že máme připraveny covidové programy. Ty covidové programy navazují na to, co jsme zde za poslední dva roky připravovali, a ve finále i co jsme vyplatili, pro konkrétní podnikatelské subjekty. Pouze bych zrekapituloval to, že podpora podnikatelů v době covidu činila 190 miliard v rámci přímé podpory a 170 miliard v rámci podpory nepřímé. Je to 360 miliard korun, které jsme poskytli podnikatelským subjektům.