Karel Havlíček to řekl po setkání se svým německým protějškem spolkovým ministrem hospodářství a energie Peterem Altmaierem. Zároveň zdůraznil, že je třeba, aby tato případná investice byla úzce provázána s automobilovým průmyslem a jeho dalším rozvojem.

Karel Havlíček a Peter Altmaier se setkali v Berlíně a v kontextu plánů na dekarbonizaci energetiky a dopravy mimo jiné probrali spolupráci v oblasti elektromobility. Zde Německo sleduje ambiciózní plán na 10 milionů elektromobilů do roku 2030 a vodíkových technologií.

"Shodujeme se v tom, že každá země má právo sama si určovat energetický mix. Jiný pohled má Německo na podíl obnovitelných zdrojů energie, který respektujeme. Je to dané i přírodními podmínkami, v ČR i jako země s mimořádně šikovnými lidmi včetně špičkových expertů na jádro tak logicky klademe důraz na jaderné zdroje a výstavbu nových bloků," říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodává, že právo členských zemí na rozvoj jaderné energetiky jako bezemisního zdroje uznává jak spolková vláda, tak Evropská komise.

S ministrem Altmaierem Karel Havlíček podrobně mluvil také o Cínovci v Krušných horách. Tamní zdroje lithia jsou z 1/3 německé, země už je těží. Česka republika by české 2/3 měla do 31. března prostřednictvím státního podniku ČEZ dostat pod kontrolu, pokud dobře dopadne výzkum v dané oblasti. Tedy pokud by se těžba vyplatila, bylo by možné oddělit lithium od slídy. Jde o jedinečné přírodní bohatství. Zvažována megatovárna na lithiové baterie by pro obyvatele severních Čech měla významný dopad v kontextu se zaměstnaností. Mohli by v ní najít práci lidé, kterých se negativně dotkne Evropskou unií požadovaný útlum uhlí. Využití lithia v tuzemské továrně by byl také skvělým příkladem toho, jak domácí nerostné bohatství zhodnotit až do finálních produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se chce se svým německým protějškem setkávat pravidelně. SRN a její uhelná komise může být pro ČR inspirací v kontextu s dekarbonizací. A právě v energetice se dohodl formát pravidelných česko-německých konzultací. V Berlíně se také řešilo německé předsednictví v EU a dopad evropského Green Dealu. Shoda panuje v tom, že Green Deal by neměl neúměrně zatížit český ani německý průmysl.