„Diskutovali jsme o tom, co cítíme jako zbytečnou regulaci na evropské úrovni a kde by se naopak měla hledat celoevropské řešení a ambicióznější cíle. Takhle jsme probrali tři témata, ve kterých se jako Česká republika snažíme být iniciátory změn. Řešili jsme znečištění chemickými látkami a jeho dopady na zdraví dětí a dospělých i na životní prostředí, cirkulární ekonomiku a snahu o lepší využívaní recyklátů a také naše srdeční téma, kterým je světelné znečištění. Jsou to témata, která chceme společně vznést nové Evropské komisi k řešení. Setkání v tomto formátu V4+ mi dává smysl a jsem rád, že jsme našli v řešení aktuálních problémů životního prostředí shodu,“ shrnuje obsah setkání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jako klíčový problém označilo setkání ministrů a ministryň znečištění chemickými látkami zejména proto, že řadu z nich lze z životního prostředí odstranit obtížně nebo vůbec. Zároveň mají mnohem větší dopady na zdraví lidí, především dětí a dospívajících, i na celé ekosystémy, než se původně předpokládalo. Zaznělo například, že v oblasti monitoringu znečištění půdy je v rámci celé EU velice málo dat. Pro budoucnost je tak nutné zefektivnit jak monitoring chemických látek – ve vodě, v půdě, vzduchu, či potravinách, tak jejich hodnocení a také nahradit co největší množství látek netoxickými alternativami, shodli se ministři a zástupci ze zemí střední a východní Evropy.

„Výrobu a používání nebezpečných látek je třeba dostat pod důslednou kontrolu a výrazně omezit její použití. Potřebujeme proto hledat náhražky a alternativy používání nebezpečných látek, což se neobejde bez podpory jak finanční, tak legislativní. Shodli jsme se, že změnu a zpřísnění by měla přinést očekávaná aktualizace nařízení o chemických látkách REACH – tedy nařízení, které hlídá a omezuje chemické látky dovážené na evropský trh," shrnuje náměstek ministra životního prostředí Jiří Lehejček (Piráti).

„Plně jsme se shodli na požadavku, aby nová Evropská komise jasně stanovila, na základě čeho budou chemikálie uváděny na trh a jak je budeme nahrazovat, aby to bylo bezpečné. Voláme společně po zapojení do celoevropského monitoringu dopadu chemických látek na zdraví a životní prostředí – jako země střední a východní Evropy si navíc historicky neseme větší zátěž znečištění,“ dodává ministr Hladík s tím, že zároveň padla jednoznačná shoda na větší potřebě spolupráce mezi resorty životního prostředí a zdravotnictví. Mnohokrát od jednotlivých politiků zazněla i problematika tzv. greenwashingu, kdy existuje mnoho pojmů spojených s ekologií, ale ne všechny jsou ověřené a spotřebitel tak neví, zda opravdu kupuje produkt šetrný k životnímu prostředí.

Odpovědní výrobci

Dalším společným a vysoce aktuálním tématem zástupců devíti zemí byla cirkulární ekonomika. Hodně diskutované byly zálohové systémy a sdílení zkušeností v jednotlivých státech. V dalších letech bude nutné posilovat využití všech materiálů, které vstupují do ekonomiky tak, aby se minimalizoval vznik nevyužitelného odpadu. Tzv. cirkulární ekonomika se už v praxi projevuje, především v ambiciózních cílech recyklace, zákazu skládkování využitelného odpadu od roku 2030 a postupného zvyšování poplatku za skládkování nebo omezení některých plastových výrobků. Cestou budoucnosti bude další rozšiřování odpovědnosti výrobců, stejně jako využití daní, poplatků nebo ekonomické podpory. Právě zkušenosti všech zemí regionu, které samy hledají nejvhodnější nástroje pro podporu oběhového hospodářství, by mohly pomoci najít společné evropské řešení.