Děkuji. Já jsem původně chtěl reagovat, až nechám vystoupit všechny diskutující. Nicméně těch věcí, které tady zazněly, bylo už teď docela dost. Tak mi dovolte teď aspoň dílčí reakci.

K zmiňované restituční tečce, která tady padla opakovaně. My jsme nad tím dlouho diskutovali při přípravě novely tohoto zákona. Když se podíváme na situaci, že tady máme 25 let běžící restituční proces, tak já jsem se logicky musel ptát, jak dlouho stát chce, aby tyto restituční procesy a restituční vyrovnání vůbec probíhalo, protože to už je více než jedna generace. Dochází k tomu, že tyto restituční nároky se nám štěpí na menší a menší nároky. Já jenom pro zajímavost musím říct, že dneska máme na Státním pozemkovém úřadě 56 346 osob, které mají nějaký restituční nárok.

Jenom pro zajímavost, 48 tisíc těchto osob je do 10 tisíc korun. To je částka, kterou prakticky nelze uspokojit pozemkovým vypořádáním. A pouze 8 tisíc těchto nároků, 8 004 nároků, je nad 10 tisíc korun. A z toho nad 100 tisíc korun je pouze 44 osob. Takže to je potřeba si říci, že tady máme pořád otevřené období dvou let, kdy tito lidé mají možnost přijít a jednat o nabídkách pro vypořádání těchto jejich nároků. Řekněme si na rovinu, dnešní výměra, která je reálná k nějakému vypořádání, je víceméně u těch nároků nad 100 tisíc korun.

Takže tolik možná aspoň trošku statistiky k tomu, co říkala paní senátorka Wagnerová. A teď se vrátím k tomu finančnímu vypořádání a otázce valorizace.

Myslím si, že i vy jste, paní senátorko, nevím, jestli u vás tady v Senátu, prostřednictvím pana předsedajícího, řekla několik judikátů soudů. Evidentně i samotné soudy v tom nemají jasno. My jsme hovořili o tom se svými kolegy, říkali jsme, jakým způsobem se postavit vůči těm restituentům, aby to bylo nějakým způsobem spravedlivé. Hledat v tom tu spravedlnost je poměrně těžké, protože nikdy za těch 25 let se neuplatnil žádný systém valorizace. My jsme ve finančním vypořádání vypořádali 11 miliard korun. Jenom za posledních 5 let je to za 139 milionů. A jak já se teď mám podívat k tomu, že řeknu, rok 2015, to bylo vypořádáváno v cenách roku 91, a rok 2017 – uděláme valorizaci. Jakým způsobem je toto spravedlivé? Takže spravedlnost v tom asi 100% hledat nemůžeme. Museli bychom se podívat do minulosti a říci, jak to budeme řešit v celém tom procesu, který tady byl do dnešních dnů.

Takže já se vracím k tomu, že ti, kteří podle mě chtějí vypořádat svůj nárok, chtějí ho vypořádat pozemkově, mají tady k tomu šanci příštích dvou let. Pokud to myslí vážně, tak ten prostor je tady podle mě dostatečně dlouhý. Já se také ptám, proč to nestihli do dnešních dnů.

Druhou věcí, tady byla zmiňována otázka toho, že jsme snad řekli někdy, že stát musí šetřit. Já se vůči tomu ostře vymezuji. Já jsem takovouto formulaci nikdy při obhajobě této novely nepoužil. Pokud jsem ji použil, prosím, doložte mi ji stenozáznamem. Já jsem argumentoval tím, že stát má chránit půdu a minimální územní rezervu, nikoliv že máme šetřit.

To, že tady za předchozích vlád, tady musím říct, že paní senátorka Vrecionová mě přivedla do skoro němého úžasu, kdy se tady mluví o koncentraci velkého majetku a o tom, že by tady měly být nějaké kontrolní orgány, tak já se ptám, že je škoda, když tady byla vláda, ve které byl premiér za ODS, že se tyto mechanismy neudělaly daleko dříve. Všechny ty kauzy pozemkového fondu a rozhodnutí prezidia pozemkového fondu účelově za premiérů ODS, kteří víceméně tyto věci měli možnost jednoznačně koordinovat a řídit, za ministrů z ODS, tak proč se tyto věci nevyřešily dřív? Jsme v situaci, kdy Státní pozemkový úřad měl přes 550 tisíc hektarů zemědělské půdy. My jsme to flagrantně vyprodali. Kdyby zemědělcům! Ale ve většině případů spekulantům, kteří tuto půdu využívali k dalším prodejům.

Dneska jsme v situaci, kdy máme zhruba 160 tisíc hektarů. A máme takové situace, že přicházíme do katastru například obce Jeseník nad Odrou, kde byly bleskové povodně, a my nejsme schopni dořešit pozemkovou úpravu, protože nemáme co nabídnout za státní pozemky do této pozemkové úpravy. My jsme vyprodávali za předchozích ministrů pozemky v katastrech, kde jsme věděli, že povede liniová stavba, tak jsme je úspěšně prodali. Dokonce mí předchůdci, ministři, nastavili bonifikační a odměňovací systém pro ředitele Státního pozemkového úřadu na krajích, že měli odměny podle toho, kolik prodají státní půdy. Takže se to prodávalo bez ohledu na to, kdo je ten kupující. A následně stát jako ŘSD, příp. SŽDC, přicházely jako jiná státní instituce a draze tyto pozemky nakupovaly. Takže to jenom pro připomenutí. Pokud tady voláme po kontrolních mechanismech, nějakých dozorčích radách apod., tak já taky doporučuji si přečíst, o čem je Státní pozemkový úřad, který má odpovědnost vůči svému zakladateli, a ty věci, které se děly např. na pozemkovém fondu v minulosti, se tady prostě dít nemohou, protože ten proces je jasně nastaven a nemůže se měnit.

Pokud jde o zmínění toho, že když snižujeme 75% kvórum pro schválení pozemkové úpravy na 60, že to je v neprospěch vlastníků a hlavně malých zemědělců, já to musím jednoznačně odmítnout. Právě velké subjekty, které dokázaly nakoupit velké množství půdy v daném katastru, dnes dokáže jeden jediný vlastník takovéhoto množství pozemků zablokovat celou pozemkovou úpravu, kde se jedná o desítky či stovky vlastníků, kteří se potom nemohou dostat ke svému pozemku a mít naplněno své právo vlastnické. Takže proto snižujeme toto kvórum, protože opravdu z praxe, jak od drobných zemědělců a od starostů obecních úřadů, prostě je toto velkým problémem, že se udělá pozemková úprava, rozpracuje se, ale ve finále po 2 letech přijde celá práce vniveč, protože se jeden dominantní vlastník, který vlastní, a takové katastry jsou, není jich málo, přes 75 % půdy, rozhodne celou pozemkovou úpravu zablokovat, protože jemu zrovna nevyhovuje.

Obecně bych ještě chtěl říci, když tady bylo řečeno, že zákon nahrává velkým zemědělským podnikům, tak právě proto, že budeme mít efektivnější postup v případě pozemkových úprav, snižujeme to kvórum, tak naopak, je to cesta, aby se vůbec malí a střední zemědělští podnikatelé mohli k půdy dostat. Minimálně proto, že pozemkovou úpravou padají dlouhodobé nájemní smlouvy.

Velice také varuji před tím posuzovat velikost podniků a říkat, jestli je někdo malý nebo střední, podle toho, jestli se podívám na evidenci a zjistím si, jestli je to právnická nebo fyzická osoba. Já znám spoustu zemědělských subjektů, kdy je to rodinná farma, která je s.r.o. a má třeba velikost do 100, do 200 hektarů. Když jste se ptala na moji velikost, já nejsem aktivní zemědělec, protože ministr vlády nemůže být OSVČ. Takže farma, kterou má dneska moje paní, má 30 hektarů, je to právnická osoba. Já znám spoustu farem, kdy je to naopak fyzická osoba, a výměra té farmy je přes 2 000 hektarů. Takže, prosím, tady se na to dívat trošku jinou optikou, než že si vytáhneme jednoduchou evidenci – rozdělení právnických a fyzických osob – protože to nám o velikosti těch konkrétních farem nemusí říci to podstatné.

Bylo zde kritizováno to, že jsme se rozhodli omezit převody pozemků na obce pro účely bydlení. Já bych k tomu chtěl podotknout tolik, my jsme na tyto účely převedli skoro 9 tisíc hektarů půdy obcím. Jenomže my jsme se dost často setkávali s tím, že následně se obecní zastupitelstva rozhodla tyto pozemky převést na developerské projekty, které nerealizovaly obce, ale realizovali je soukromí investoři. Takže my tady neznemožňujeme obcím výstavbu, my jenom říkáme, že tyto pozemky budou převáděny za úplatu, nebo směnou. Je mnoho obcí, které pokud chtějí ve svých územních plánech stavět zrovna v té lokalitě, tak většinou mají i jiné pozemky, tak my říkáme "pojďme to směnit", my v tom nevidíme žádný problém, nechceme nic blokovat. Jenom prostě z minulosti ta zkušenost je taková, že spousta obcí s těmito pozemky nakládala za účelem komerčních subjektů a jejich byznys plánů.

Pokud je tady kritizována otázka převodu pozemků ze zrušených školních statků na SPÚ, tak já bych chtěl uvést to na pravou míru. Prosím vás pěkně, tam se mluví o tom, že to je povinnost přednostně nabídnout, nikoli že to musí být takto převedeno. Mluví se tam o přednostní nabídce. To si myslím, že je trošku jinak, než to tady bylo panem senátorem komentováno.

Ještě bych krátce okomentoval ten vstřícný postoj vůči zahrádkářům. My se snažíme tuto možnost toho jednoduššího a efektivnějšího převodu pro zahrádkářské kolonie a zahrádkáře vrátit zpátky, protože ta úprava, která tady byla v těch posledních letech, byla příliš přísná a restriktivní, takže víceméně ty převody se skoro zastavily. Nejenom zahrádkáři, ale i spousta starostů přicházela s tím, abychom tuto možnost znovu otevřeli, tak, jak byla v tom předchozím znění.

Takže asi tolik s dovolením ty podstatné věci, které tady zazněly. Já bych prosil pěkně ty pozměňovací návrhy, které tady byly načteny, ať už jde o ty bezúplatné převody na obce pro účely bydlení, příp. i na ta školská zařízení, tak, prosím pěkně, to si myslím, že není ku prospěchu posunutí tohoto zákona, tak, aby byly naplněny ty věci, které jsme zjistili, že v praxi nefungují úplně ideálně, aby opravdu tady stát vystupoval s péčí řádného hospodáře. My tou novelou nejenže řešíme územní rezervu a řešíme restituční tečku, ale daleko více zpřísňujeme podmínky, za kterých případně stát ještě možná někdy bude nějakou půdu prodávat.

Víceméně mluvíme o tom, že ten prodej bude možný na obce, příp. kraje, a na zemědělské subjekty. Víceméně vylučujeme celou tu množinu těch bílých koní, kteří tady v minulosti nemalou část té zemědělské půdy vysáli na své spekulativní účely.

Děkuji za pozornost.