Ministr Jurečka: Výrazně pomůžeme lidem, kteří jsou na minimální zaručené mzdě

25.07.2024 14:02 | Monitoring

Projev na 27. schůzi Senátu ČR 25. července 2024 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Ministr Jurečka: Výrazně pomůžeme lidem, kteří jsou na minimální zaručené mzdě
Foto: Interview ČT24
Popisek: Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, já děkuji, děkuji za tu možnost, že dnes Senát může projednávat novelu zákoníku práce, která řeší jak otázku implementace evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, ale také řeší i některé další věci, které si myslíme, že jsou opravdu důležité v návaznosti na třeba zjednodušení administrativních nároků na podnikatele. A také i zlepšuje podmínky pro kolektivní vyjednávání. Nicméně teď si dovolím konkrétně okomentovat tyto věci, které v této novele jsou obsaženy. Ta první, ta asi nejpodstatnější, nejdůležitější je otázka nastavení valorizace minimální mzdy. Víte, že tady dlouhé roky v České republice se pravidelně vedly debaty, kdy zaměstnavatelé a odbory se vlastně na otázce zvýšení minimální mzdy nedokázali nikdy dohodnout. Pak to ve finále rozhodovala vláda, často až na závěr roku. A pro podnikatelský sektor to byly velmi složité, nepřijaté podmínky jak kalkulovat náklady, kdy se dozvěděli často až v prosinci o tom, jaká má být minimální mzda, ale zároveň s tím jaké mají být ty minimální zaručené mzdy pro ty jednotlivé profese. My tady stanovujeme, a to jsme si vytkli jako vláda a vládní koalice ještě předtím, než jsme tušili, že na podzim roku 2022 bude finální dohoda na této evropské směrnici, tak jsme si do svého programového prohlášení vlády jasně řekli: chceme tu praxi nesystémovou ukončit a chceme mít v České republice předvídatelný systém valorizace minimálních mezd. Byl jsem i účastníkem debat na toto téma ještě v období 2014, 2015 a nedařilo se to. Nyní ten mechanismus vlastně říká to, že máme cílovou hodnotu, chceme postupnými kroky v příštích necelých 5 letech dojít k tomu, aby v roce 2029 a dále v těch dalších letech byla výše minimální mzdy na hodnotě 47 % mzdy průměrné v České republice. Zároveň ten mechanismus má v sobě stanovený postup, jak se to bude nastavovat, to znamená, vždycky nejpozději na konci září toho roku bude jasná výše té minimální mzdy pro ten následující kalendářní rok. A vlastně i výhled na ten rok následující, který se bude aktualizovat podle toho, jak se bude vyvíjet predikce vývoje průměrných mezd. Toto chci tady zdůraznit, protože jsem vedl debatu i se zástupci odborů, nejenom na půdě sněmovny, ale i v mnoha jiných jednáních, tak je tady velký posun v tom, jestliže dneska říkáme, že minimální mzda v České republice teď je zhruba na hodnotě 41 % vůči průměrné mzdě, tak je to vztaženo ale k datům, která jsou zhruba rok a půl stará. Tady ten mechanismus překlápíme tak, že říkáme: my to budeme stanovovat na základě predikce. To znamená, vůči těm lidem, vůči těm sociálně zranitelným a níže příjmovým skupinám obyvatel, tento návrh. A i tato změna výpočtů bude výrazně výhodnější. Pak chci také poznamenat to, že ten mechanismus pamatuje na momenty, kdy by došlo k nějakému výraznému ekonomickému výkyvu, tak vláda za těchto jasně stanovených podmínek může do toho vstoupit a může případně pozastavit to tempo růstu minimální mzdy. Nemůže ta vláda žádná v budoucnu přistoupit ke snížení té nominální hodnoty, to možné není. Ale může reagovat na ekonomický cyklus a nějakým způsobem toto upravit. Musí to samozřejmě zdůvodnit atd. Co je důležité a k čemu vlastně tato úprava také směřuje, a to už je nad rámec transpozice, to říkám poctivě, je úprava, která se týká těch minimálních zaručených mezd. My jsme v minulosti často právě naráželi na to, že to tempo zvyšování minimální mzdy vlastně bývalo podvazováno s tím, že analogy se zvyšovaly i ty zaručené mzdy. A tím pádem vlastně tady jako docházelo ke konfliktu, že podnikatelé říkali: no, nám by ani tak nevadilo zvýšení jenom té základní minimální mzdy, ale máme vlastně obavu, jak se nám to bude propisovat do těch zaručených mezd, které dnes mají těch 8 stupňů. S tím, že ten osmý je vlastně dvojnásobek úrovně minimální mzdy. My jsme po jednáních, a zároveň i po diskusi na vládní úrovni, nakonec přistoupili k úpravě. A ten kompromis vlastně vypadá tak, jak je navrhován v této novele, že bychom ty minimální zaručené mzdy zrušili pro tu mzdovou oblast. A ponechali je pro platovou oblast tedy pro veřejnou sféru. S tím, že když si uvědomíme ten stav, jaký tady byl dlouhé roky, kdy minimální mzda se nám pohybovala v intervalu zhruba 31 až 38 % vůči průměrné mzdě, to je stav historický posledních více jak 20 plat.

A když se podíváme na to, co vlastně tato novela přináší a kam posune úroveň minimálních mezd v příštím období a trvale do budoucna, a to hodnotu 47 %, tak kdybych to uvedl na příkladu. Letošní rok, současná výše minimální mzdy a výše zaručených mezd a cílový stav roku 2029, tak za těch pět let zvýšení minimální mzdy překoná prvních šest stupňů současné minimální zaručené mzdy. Když to vztáhnu staticky k současným nominálním hodnotám letošního roku. To znamená, my opravdu výrazně pomůžeme lidem, kteří jsou na té minimální zaručené mzdě v nižších kategoriích tím, jak celkově výrazným tempem vyroste minimální mzda. Jestliže zaznívá argument, že tento návrh nějakým způsobem negativně se může dotknout lidí s nízkými příjmy, ohrožených skupin obyvatel, tak já říkám, že to fakt není pravda. To by platilo, kdybychom tu měli nějaký stav, že by to bylo třeba někde 38 % minimální mzdy vůči průměrné. A u toho, že bychom zrušili minimální zaručené mzdy. Ale tím, jakým tempem nám poroste minimální mzda, tak dokážeme překonávat i tyto stupnice těchto lidí, kteří tady jsou. A zároveň celkově růst minimální mzdy vytváří i tlak na celou ekonomiku a na celé odměňování, ať už ve mzdové či platové oblasti. To je potřeba si také uvědomit.

Tak tolik, abych okomentoval, proč k tomu přistupujeme, jaké to má dopady a že si troufnu říci jako ministr práce a sociálních věcí, že pro lidi, kteří mají příjmy dnes na úrovni minimální mzdy nebo na úrovni 2., 3., 4. stupně zaručených mezd, naprosto jednoznačně bezpečně tento návrh bude přinášet výrazně lepší příjmovou situaci, než tu byla posledních 25 let. Tolik k tomuto problému. Chtěl jsem to trošku více okomentovat.

Zároveň také návrh rozšiřuje možnosti dopadu kolektivního vyjednávání na větší skupiny zaměstnanců. K tomu řeknu také, že my jako ČR i v návaznosti na směrnici bychom měli do konce příštího roku vypracovat plán spolu se zaměstnavateli a odbory, jak posílit sociální dialog, protože jsem bytostně přesvědčen o tom, že úplně ideální stav by byl, aby tady vůbec žádný zákoník práce nebyl. Jsou země, které zákoník práce nemají. A je tam dlouhodobě pěstovaná kultura, že podmínky pracovněprávní, podmínky z hlediska odměňování si mezi sebou stanovují zaměstnavatelé a odbory sami. A v těch zemích některých, jako je třeba Dánsko, by považovali za selhání, kdyby do toho vstoupil stát a začal jim diktovat, jak ty podmínky mají být nastavené. Takže my samozřejmě neuděláme tu změnu ze dne na rok, ale snažím se posilovat těmito kroky to, abychom sociální dialog kultivovali, dávali mu větší možnosti a ať se tady dohodnou na podmínkách lidé na úrovni jednotlivých podniků nebo jednotlivých oborů v rámci kolektivního vyjednávání vyššího stupně. Myslím si, že nemáme patent na rozum a nemáme o všem a všechno rozhodovat a lajnovat z Prahy.

Zároveň také chci říci, že tato novela respektuje dohodu, kterou jsme měli s panem ministrem Válkem a se zástupci lékařů v oblasti, která se týká zákoníku práce. To znamená ty věci, které jsme potřebovali vyřešit, otázka možnosti délky pobytu na pracovišti, rozdělení směn na přesčas, ocenění práce přesčas, otázku atestací, předatestačního volna, tyto věci jsou do novely také vtěleny na základě dohody, na základě jednání, kterých bylo několik za první pololetí tohoto roku.

Pokud jde o minimální zaručenou mzdu, tak ta nám bude zůstávat v platové oblasti, to už jsem říkal. S tím, že tam nebude těch osm stupňů, ale sjednotíme to a zúžíme to na čtyři.

Zároveň tady také ještě nad rámec transpozice děláme úlevu, která se týká zase vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel v tom, že například rušíme povinnost zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené, tzv. plán dovolených, to znamená, aby si tyto věci prostě byli schopni nastavovat zaměstnavatelé a zaměstnanci po vzájemné dohodě.

To jsou asi ty nejpodstatnější věci, které přináší tato novela. Já děkuji za pozornost, budu se těšit na debatu a věřím, že tím děláme obrovský posun po dlouhých a dlouhých letech jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance v tom, že základní klíčové otázky minimálních mezd budou opravdu transparentně a jasným mechanismem nastaveny do budoucna.

Děkuji vám za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

23:08 Haas (ODS): Ta míra pokrytectví zvedla i invalidy ze židle

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 21. listopadu 2024 k zákonu o elektronických komunikacích