Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, alespoň stručné slovo k tomu, co přináší rozpočet České republiky v kapitole doprava. 

Stěžejní věc, každý rozpočet je nejjasnějším vyjádřením o tom, jaké jsou skutečné priority vlády, jaké jsou skutečné priority vedení obce či kraje. V tomto směru je rozpočet nejjasnější důkaz, co opravdu z hlediska priorit má každý na mysli.

Řekli jsme na začátku, že i v těch těžkých dobách bude česká vláda investovat. A jasnou odpovědí je navýšení investičního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rekordních 150,9 miliardy korun. To je částka, která nejjasněji vypovídá o tom, kam půjde Česká republika i v té složité ekonomické době, tak aby bylo možné posílit další ekonomický růst. To je klíčová věc.

Vedle toho jsou tu ale další významné priority, jako je například zajištění významné podpory veřejné dopravy. V tomto ohledu vláda počítá pro příští rok s posílením peněz na kompenzace slev, protože pořád zůstávají ty důležité podpůrné nástroje pro preferenci veřejné dopravy. V tomto ohledu počítáme na příští rok s pěti miliardami korun. Stejně tak počítáme s tím, že vyšší částka bude mířit k zajištění základní veřejné dopravní obslužnosti, a to jak v případě regionální dopravy, kde stát bude přispívat částkou znovu vyšší oproti předchozím letům tři miliardy šest set osm milionů korun, tak v oblasti dálkové dopravy, kterou financuje přímo Ministerstvo dopravy, kde se zvyšuje právě státní podpora z necelých šesti miliard na více než sedm miliard korun.

Dalším významným krokem k posílení investic je také podpora krajů. Dosavadní podpora ve výši čtyř miliard korun se zvyšuje na šest miliard korun.

A zmíním ještě dvě důležité prioritní oblasti, a to je digitalizace agend. Víte, že v tomto směru jsme už v letošním roce přijali několik konkrétních úprav zákonů, které budou znamenat úsporu zbytečných administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně lidí, tak zároveň ale přinášíme novinky v podobě nových digitalizovaných agend. Ještě před koncem letošního roku zprovozníme portál dopravy a v příštím roce počítáme s významným rozšířením digitálních služeb a máme proto také oporu v zákoně.

A konečně tak jako každý rok důležitou položku představuje BESIP, bezpečnost silničního provozu, která rovněž tvoří jednu z důležitých priorit našich aktivit.

A zmíním na závěr těch základních priorit, toho základního přehledu, ještě důležitou věc, že i přes těžké doby zachováváme finanční prostředky na vesmírný program, na podporu firem, které jsou aktivní v oblasti inovací a které přinášejí důležité výzkumné aktivity a rozvojové aktivity právě téhle unikátní oblasti.

A pojďme se teď podívat podrobněji na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. A já si tady zároveň dovolím reagovat na několik výtek místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka, které, jak následně doplním, jsou nemístné. A je potřeba je jednoznačně odmítnout.

Prvně, jak jsem zmiňoval, posouváme se do unikátního, rekordního čísla 150,9 miliardy korun. Zároveň podotýkám, že je to položka, která kryje všechny rozběhnuté stavby tak, abychom je nemuseli zastavovat. A zároveň počítáme s rozběhnutím celé řady dalších nezbytně nutných staveb, ať už se jedná například o klíčový úsek dálnice D11, o další úseky dálnice D35. Ten úsek dálnice D11 je ten, který bude navazovat na polskou dálnici S3, která už za dva roky bude dovedená k českým hranicím. A my se zpožděním, pokud se podaří v příštím roce rozběhnout tu stavbu, tak s dvouletým odstupem navážeme přímo na polskou infrastrukturu.

Mohl bych jmenovat další důležité akce. V případě železniční infrastruktury mezi ty klíčové zbývá dokončení modernizace klíčových úseků hlavních koridorů, ať se jedná o uzel Pardubice nebo například o úsek Brandýs nad Orlicí, Ústí nad Orlicí. Ale počítáme samozřejmě s dalšími novými projekty modernizace trati Karlštejn - Beroun a podobně.

Znovu tedy zdůrazňuji, že kdyby se nám nepodařilo přinést do toho rozpočtu 150,9 miliardy korun, znamenalo by to, že bychom museli stavby zastavovat a nerozběhli bychom ty, na které se opravdu dlouho intenzivně čeká nebo ke kterým nás zavazuje elementární odpovědnost i vůči našim sousedům.

Ještě jednou zopakuji čísla vývoje té investiční části rozpočtu. V letošním roce 97 miliard, v příštím roce 104 miliardy korun. Důležitou položku tvoří i neinvestiční část, která počítá zejména s finančními prostředky na opravy a údržbu. Bylo též předmětem kritiky to, že v letošním roce v tom upraveném rozpočtu jsme prostředky snižovali. A dobrou zprávou je, že na základě intenzivní debaty s investorskými organizacemi se podařilo navýšit zpětně v průběhu roku, v letošním roce i prostředky na opravy a údržbu jak na silnicích, na dálnicích, tak také na železnici.

V příštím roce to navýšení prostředků na opravu a údržbu, tedy na tzv. provozuschopnost, tak představují posun z letošních 15 miliard na 18 miliard korun a v případě dálnic a silnic je to částka 15,5 miliardy korun oproti letošním 13,5 miliardy. Rovněž klíčové položky k tomu, aby se dařilo silniční a železniční síť udržovat a aby se podařilo také v případě železnice odstraňovat pomalé jízdy, odstraňovat propady rychlostí a celou řadu důležitých problémů, které znamenají v tuto chvíli omezení jak kapacity, tak také rychlosti na české železnici.

Zdůrazňuji rekordní rozpočet, který zajistí další pokračování staveb, které jsou rozběhnuté a zahájení těch, na které se dlouho čeká. V tomto směru vlastně můžu vyslovit uspokojení v tom, že držíme kontinuitu.

Že to, co se započalo jak v předchozím období, tak v případě mnoha dopravních staveb před 20 i 30 lety, to je realita, tak se bude dařit naplňovat . V tomto směru vítám to, že se opozice nepouštěla do kritiky. Čemu ale nerozumím, je to, že kritizuje, že se ty prostředky zčásti snažíme najít v nových finančních nástrojích. A tady je potřeba říct, že ještě předtím, než vůbec vypukla krize na Ukrajině, tak Ministerstvo dopravy spustilo přípravu dalších PPP projektů, jak na dálnici D35, tak také na železnici. V případě modernizace čtvrtého koridoru úseku Nemanice-Ševětín, nebo také části toho důležitého železničního spojení centra Prahy, Letiště Václava Havla a Kladna. To jsou tedy PPP projekty. Fungují. Důležité je, že se do budoucna podaří připravit další, i kdybychom měli kouzelný prsten, tak bychom to nemohli zvládnout za kratší čas a nemohli bychom žádný z těch PPP projektů nachystat pro příští rok. A to nepochybně Karel Havlíček velmi dobře ví. Ale začali jsme s přípravou hned se začátkem našeho funkčního období. A ta příprava probíhá.

Zároveň je ale důležité říct, že PPP projekty znamenají fakticky také jenom využití dlouhých peněz, které stejně stát zaplatí, byť v jiné podobě. Zaplatí je v poplatcích dalších let za správu toho příslušného úseku, ale zahrnují pochopitelně i investiční prostředky skryté v tom následujícím období užívání té infrastruktury. V tom se v principu zásadně neliší od jiných finančních nástrojů, jako jsou dluhopisy nebo úvěr EIB. I v tomto případě jde o nástroj, jak investovat, jak zajistit ten krátkodobý investiční úkol a rozložit financování v čase. Na tom se nepochybně shodneme. A víme bezpečně i s ohledem na to, co nás čeká, že budeme muset hledat další nástroje pro financování výstavby vysokorychlostních tratí. A předložíme do Poslanecké sněmovny, jak v krátkém období novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, tak také v nejbližších dnech už budeme podepisovat s Evropskou investiční bankou memorandum o onom úvěru, a to k čemu míříme, je vedle sebe porovnat všechny tyto zmíněné nástroje a rozhodnout se pro co nejvhodnější kombinaci tak, aby zátěž státu byla co nejmenší. Mimochodem takhle to dělají ty státy, kde se dlouhodobě daří investovat. V tomto ohledu naprosto nechápu tu výčitku. Místo toho, abychom dokázali říct ano, vlastně i na tom předchozí vlády nějak pracovaly. Dobře nemohly všechno dotáhnout do konce, ale mají ti, kteří přišli po nás plnou podporu v tom, že když říkáme investice na prvním místě nebo na jednom z prvních míst, takže se to také bude promítat do konkrétních kroků. Tak my, abychom dokázali z hlediska toho mixu, té kombinace nástrojů, zvolit pro stát nejvýhodnější variantu, tak se vydáváme cestou, kterou se zatím vlády nevydaly.

A nepochybně je to na místě, protože nás to stejně do budoucna bude čekat a budeme rozhodovat v budoucnu o tom, jak přesně se bude celý ten balík investičních prostředků skládat a jak ho dokážeme opravdu podpořit z těch jednotlivých forem. Zazněl tady také konkrétní nástroj, ten Národní rozvojový fond. To nechci využívat tady k drtivé kritice předchozí vlády, která ho sice založila, ale vlastně ho nevyužila ani jedinou korunou ve prospěch investic. A my jsme mimochodem právě v reakci na tu aktuální situaci spolu s jednáním s Ministerstvem financí, jak zajistit nezbytné prostředky, okamžitě už před létem otevřeli debatu s bankami o tom, co by to znamenalo a jak by bylo možné zajistit finance z tohoto fondu. Odpověď? No bylo by to možné, znamenalo by to ale stejně úvěrové peníze, které by stát vracet stejně musel. Tak je koncipován Národní rozvojový fond. Tak vedle toho dáváme dohromady celou řadu dalších jiných kroků, které jsou nezbytně nutné i ke zvládnutí energetické krize. Proto tu budou odvody, proto musíme jít cestou windfall tax. A to samozřejmě má vliv i na to, co jsme pak schopni využít i z hlediska dalších forem financování. Ale samozřejmě, že budeme dál pokračovat v jednání i s bankami a s dalšími subjekty, protože to prostě nezbytně potřebujeme pro další zajištění financí.

Proč nechápu tu kritiku, že se vydáváme tímto směrem? No to souvisí i s tím, že ve střednědobém výhledu jsme pro ten příští rok měli nachystáno v rozhodnutí předchozí vlády 97 miliard korun. No, kdybychom to nedokázali změnit, tak to znamená, že budeme zastavovat stavby, že ohrozíme další plány České republiky. A ano, za daných okolností máme omezené možnosti. Ale naprosto nechápu v okamžiku, kdy jsme zdědili ten výhled 97 miliard, kritiku, která se do nás pouští za to, že hledáme a reálně jsme i našli řešení pro investice v České republice do dopravní infrastruktury. Ledaže by to ve výsledku myslel Karel Havlíček jako zdrcující sebekritiku. Pak bych tomu rozuměl, jinak obtížně.