Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto košatou debatu k hornímu zákonu a dovolte mi také říci několik slov jednak věcně k tomu tématu, ale jednak také trošku na obranu parlamentní demokracie. Nečekal jsem, že to budu muset udělat.

Věcně k té věci. Chtěl bych především požádat ctěnou Sněmovnu, abychom ctili kompromis, který byl dosažen na širší než koaliční bázi o tom, jak to má být schváleno. Ta věc je docela komplikovaná, jsou tam mnohé protichůdné zájmy a chtěl bych zdůraznit, že jsme většinu z nich velmi pečlivě diskutovali.

Začnu první věcí, zda je to poplatek, nebo daň. Formálně právně je to poplatek. Kdyby to byla daň, stojí tady teď pan ministr financí, nikoliv já, protože ministr průmyslu a obchodu nemá v kompetenci daně. Kdyby to byla daň, nebyla by také debata o tom, jakým způsobem má být stanovována, zda vyhláškou, nařízením vlády, anebo zákonem. Daň je vyhlašována pouze zákonem, čili daň to není. Čili v tuto chvíli Sněmovna má určité stupně volnosti, jak to určí. Chtěl bych podotknout to, co trošku bylo zapomenuto v té debatě. Podle stávajícího platného zákona je to určováno vyhláškou, kterou vydává ministr průmyslu a obchodu. To je něco, co tady zůstalo ještě z dob minulého režimu. Já bych teoreticky ty poplatky mohl zvednout vyhláškou, ovšem tedy bez toho, že by se měnil samozřejmě poměr, kdo co dostane. To je stanoveno zákonem. Tento orgán má právo si to nastavit, jak bude chtít. My jsme navrhli nařízením. Může se to posunout směrem k vyhlášce, může to nařízení mít omezené, tak jak je to v tom kompromisu, anebo si také může vzít tu kompetenci, že to bude děláno pouze zákonem. Chtěl bych požádat, protože na tom není nic špatného, že to bude děláno nařízením vlády, že to bude děláno jednou za čas. A je to důležité nejenom jako jistota pro důlní společnosti, ale je to i určitá dělba moci mezi vládu, Parlament.

Teď několik slov na obranu parlamentní demokracie. Pan kolega ministr zemědělství tady vystoupil s tím, že když se něco dohodne na koaliční radě na vládě, že už to potom musí být schváleno v Parlamentu. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak sděluji, že je nás tady 193 zbytečných. Pak by stačilo, aby po volbách v daleko menší místnosti sedělo sedm předsedů parlamentních stran, ti by hlasovali jako akcionáři v akciové společnosti a nebylo by zapotřebí tady živit 200 lidí. Ale já si přesto myslím, že je dobře, že je nás tady 200. A proč? Protože my tady samozřejmě primárně zastupujeme sedm politických subjektů, za které jsme byli zvoleni.

Ale vedle toho také zastupujeme své kraje, obce a tam už se názory můžou různit, konec konců jak dokazuje tato debata, protože v některých obcích je hornictví, těžební činnost velmi důležitá, tak to ty poslance zajímá a ne nutně mají názor v souladu s názorem své politické strany a přesně kvůli tomu vedeme debatu v parlamentních výborech, vedeme debatu na plénu.