Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přiznám se, a byl jsem možná naivní jako opakovaně ve své politické zkušenosti na postu ministra zdravotnictví, že tento zákon získá podporu napříč spektrem. Dokonce i projednávání ve zdravotním výboru naznačovalo, že všichni, kterým jde o změny ve zdravotnictví, kteří mluví o tom, že jsou pro transparentnost zdravotnictví, tento zákon podpoří. Nicméně odpor, který tento zákon vzbudil, a to, že - já bych skoro řekl, že někteří kolegové zde přítomní vyhlásili tomuto návrhu křížovou výpravu, mě přesvědčuje v tom, že tento zákon má možná ještě hlubší smysl, než jsem si myslel, protože ten návrh někomu hodně vadí. Někomu hodně vadí to, že do zdravotnictví bude vidět, že bude jasné, jaký je průchod pacienta systémem, jak na tom jsme, jak jdou finanční toky. A někomu toto hodně vadí.

Musím říct, že logika, že zdravotní pojišťovny, sedm zdravotních pojišťoven, a já nejsem kritikem systému pluralitního zdravotního pojištění, já si myslím, že v rámci systému se snaží dělat dobrou práci, má přístup k informacím o pohybu pacienta systémem, ale státu je nedáme, protože kdybychom to dali státu, tak ohrozíme soukromí, svobody, kdoví co ještě a způsobíme velké škody.

Musím říct, jsem rád za to, co tady řekl pan poslanec Hovorka prostřednictvím paní předsedající, že i lidé z NRC řekli, že ten systém je špatně. Tak já už aspoň vím, odkud fouká, odkud aspoň ten jeden zdroj je, protože Národní referenční systém, to byl systém, který tady vyvíjel deset a více let systém DRG. Systém DRG, který je dneska v troskách, který tady musíme znovu budovat, a proto, abychom ho vybudovali, potřebujeme tenhle zákon. A shodou okolností někteří lidé, kteří seděli v dozorčích orgánech Národního referenčního centra, upravovali nastavení těch hodnot, jak se za co platilo, tak shodou okolností pro poskytovatele vykonávali poradenskou činnost, kterou jim radili, jak to mají optimalizovat a jak mají finance získávat ze systému pojištění. Tak já chápu, že oni nechtějí, aby se tady v tom udělal pořádek, že udělají všechno pro to, aby to tady zůstalo, že vypustí mlhu a že k tomu použijí někoho, který vlastně ani úplně neví, o co tady jde, a použijí úplně jiné argumenty.

Dovolte mi tedy, a omlouvám se za trochu emocí, které jsem teď projevil, ale myslím si, že jsou na místě, protože teď se rozhoduje o tom, jestli do systému zdravotnictví pustíme ten reflektor, jestli v tom uděláme pořádek, anebo ne. A věci ostatní opravdu považuji za zástupné.

Dovolte, abych odpověděl na některé otázky, které tady padly, byť těm, kteří je kritizují, už jsme je odpovídali několikrát a oni pak stejně vystupují úplně stejně, aniž by jakékoliv vysvětlení vzali. Já pak mám pocit hrachu házeného na zeď a pocit, že to nemá úplně smysl.

Padla tady otázka smyslu sběru dat v Národním referenčním systému. A já musím říct, že úplně nerozumím, co k tomu některé kritiky vede. Zákon je totiž připraven s maximálním respektem k ochraně osobních dat a vůbec nesměřuje k nějakému zkoumání konkrétních pacientů. Pochopitelně potřebujeme v datech poznat jedince, abychom mohli mapovat jeho cestu po systému, to znamená, že je napřed v ambulanci, pak skončí v nemocnici, tam se s ním něco děje, čerpá nějakou péči, pak je někam přeložen. Prostě potřebujeme identifikátor pacienta, abychom se bavili o reálném obrazu toho, jak systém vypadá. Ale po tom napojení jsou data analyzována pouze po plné anonymizaci a individuální záznamy nejsou a nikdy nebudou nikam posílány nebo zveřejňovány. Zásah do soukromí je tedy minimalizován a analýzy se netýkají konkrétních osob. Předložená novela umožní sledovat přesně to, co potřebuje každý občan, pokud se octne v roli pacienta. V první řadě kvalitu a bezpečnost zdravotních služeb, výsledky péče krátkodobé i dlouhodobé a s tím související dodržování standardů diagnostiky a léčby. Dalším cílem je sledování a zajišťování rovnoměrné dostupnosti správné péče pro občany ve všech regionech České republiky. Každý z nás si jistě přeje, aby byla garantována a kontrolována kvalita péče, kterou čerpáme. To bez úplných a reprezentativních dat prostě zajistit nelze.

Data také umožní analyzovat náklady na poskytnutou péči s cílem je optimalizovat. Ekonomické cíle jsou neméně významné, neboť úspory v systému umožní financovat moderní metody léčby. Není pravdou, že předložená novela zásadně rozšiřuje objem a rozsah sbíraných parametrů. Jak již jsem konstatoval výše, drtivá většina komponent zůstává nezměněna. Podezření, že dojde ke sběrům vysoce citlivých osobních dat, dat o stylu života, rozvodech, sociální situaci, jsou zcela nesmyslná. Například u nádorů sledujeme z osobní anamnézy pouze kouření a výskyt předchozích nádorů u pacienta. Takováto sledování jsou běžná ve všech vyspělých státech, neděláme nic zvláštního. Nadto, opět zdůrazňuji, že nejde o konkrétní jedince.

Byla vznesena připomínka, proč nevyužijeme pro sledování data zdravotních pojišťoven. Opět je zde patrné zásadní nepochopení předložené novely, protože toto je právě její nejvýznamnější část, tedy využití dat pojišťoven pomocí nového národního registru hrazených zdravotních služeb. Novela tedy usiluje o snížení administrativní zátěže českého zdravotnictví, jak o tom hovořil pan profesor Vyzula a o vytěžování již existujících dat, tedy dat uložených ve výkaznictví zdravotních služeb v datových skladech pojišťoven. Tyto datové sklady nebudou novelou nijak obsahově rozšířeny. Novela v tomto směru tedy nepředstavuje žádné budování obřího a nebezpečného datového skladu. Jde pouze o vytěžování dat, která již existují. Není rovněž pravdou, že by NZIS zaostával v zabezpečování dat, anebo že by data byla nějak odkryta ke zneužití. Systém zabezpečení je velmi propracovaný a robustní. K primárním datům, kde jsou i osobní údaje, se nikdo nepovolaný nedostane. Přístup je omezen na jednotky pracovníků správce - interních zaměstnanců, žádných outsourcovaných firem. Žádná primární data nejsou nikam předávána a i analytici pracují s daty agregovanými, anonymizovanými. Záruka bezpečnosti je potom kontrola, systém musí být kontrolován nezávislými a povolanými profesionály. Systém vnější kontroly budeme nyní podstatě posilovat, mimo jiné i jako plnění úkolů daných kybernetickým zákonem. NZIS jsme nahlásili jako kritický informační systém a bude dle kybernetického zákona auditován.

Předložená novela je také ve shodě se strategií, kterou v této oblasti aplikují vyspělé země Evropy a světa. V řadě aspektů zde nyní zaostáváme, například za severskými státy, Velkou Británií, Holandskem. Vnímejme prosím, že ve vyspělých státech světa je normální sledovat dostupnost a kvalitu péče o nemocné, je normální sledovat bezpečnost a kvalitu péče o těhotné ženy, zdravotní stav miminek, malých dětí. Je normální mít kontrolu nad daty o úhradách, které my všichni jako daňoví poplatníci za péči platíme. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)