Vážené senátorky, vážení senátoři,

na začátek bych vám chtěl poděkovat, poděkovat vám za to, že jste v letních měsících v poměrně rychlém tempu ochotni se touto zákonnou normou zabývat, protože pro ČR z nepřijetí této normy vyplývají poměrně velké konsekvence. Jistě mnohokrát slyšíme, že nás Evropská komise něčím hrozí, ale v tomto případě je to hrozba skutečně reálná. V této chvíli už jsem jednal i na úrovni paní eurokomisařky a skutečně pokud bychom neměli v našem právním řádu ve velmi brzké době tento zákon implementován, tuto transpozici zakotvenu, tak by ČR hrozily nemalé finanční postihy. A domnívám se, že je to vlastně zbytečné. Na tom zákonu se odvedla poměrně velká práce. Měl být schválen už v loňském roce, a to někdy v červenci. Minulá vláda ho nedotáhla do konce.

Naše vláda po nástupu dala dohromady expertní skupinu. Ta expertní skupina se skládala ze všech koaličních stran ze zástupců jednotlivých ministerstev, a dávaly se na stůl nejrůznější návrhy, případné návrhy na změnu doplnění té transpozice jako takové, a finálně až na zasedání vlády jsme potom dospěli k tomu návrhu, který přijala PS, ale jak jste viděli z hlasování PS, ten návrh jako takový našel podporu napříč politickým spektrem.

Dovolte mi, abych shrnul nejzákladnější účel této novely a zmínil ty nejdůležitější body, kterými se zabývá. Zaprvé se jedná o rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky činné v odvětvích jako je např. energetika či doprava. Tady bych chtěl zmínit, abychom mluvili na rovinu a bez jinotajů, že se to např. týká i ČEZu, což je novinka, která se povedla prosadit řekněme na poslední chvíli do tohoto návrhu, a myslím si, že je to krok správným směrem.