Děkuji, paní místopředsedkyně. Já nejsem znalcem jednacího řádu, paní místopředsedkyně. Nevím, do jaké míry se mohou doplňovat během ústní interpelace další otázky, které nebyly avizovány, nicméně já samozřejmě panu poslanci odpovím a rád mu odpovím na obě dvě otázky, byť mám trochu obavu, že ta odpověď na tu první zabere drtivou většinu času, protože na tu jsem se připravoval, tu jste avizoval, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, a já jsem vám chtěl dát komplexní odpověď.

Od počátku roku do konce srpna bylo při tranzitní nelegální migraci zjištěno 5 386 osob, z toho 4 716 osob je ze Sýrie. Přičemž se tedy ukazuje, že ten syrský prvek je ten nejsilnější, a máme jednoznačné zprávy, které jsou potvrzeny službami a všemi orgány k tomu určenými, že se nejedná v drtivé většině přesahující 90 % případů o Syřany přicházející sem do střední Evropy ze Sýrie, ale že se jedná o Syřany přicházející k nám z Turecka, kde už nějakou dobu pobývali a kde Turecko ruší institut té v uvozovkách dočasné ochrany, kterou tam měli. V té době ekonomické krize, která dopadá i na Turecko, se Turecko snaží najít i nějaké cesty, aby řekněme ne úplně ten život těmto lidem na jejich území zjednodušilo. A ta dohoda, která tady na evropské úrovni byla historicky uzavřena, přestává pozbývat platnosti. To je věc, která je neřešitelná jinak než na celkové evropské úrovni. To znamená, že za prvé musí Komise jednat s Tureckem. To je první věc, která se musí zákonitě stát.

My se tady bavíme o nějakých stovkách denně. Já se mluvil s rakouským ministrem vnitra, tak tam se jedná o tisícovky denně. Tisícovky denně. A ten rozdíl je v tom, že u nás tito lidé, kteří tady projdou, procházejí, nežádají v drtivé většině případů o žádný pobytový statut, a to je veliký rozdíl. V Rakousku jsou dennodenně stovky až tisíce žádostí o azyl. U nás to tak není, ta migrace je tranzitní.

Ptáte se na trasu, tak v drtivé většině případů je zemí prvního vstupu do Evropské unie Maďarsko.

To je zmapováno, a i proto máme stále v Maďarsku přítomen kontingent českých policistů, který neponižujeme a dlouhodobě za chvály maďarské reprezentace čeští policisté ve velkém počtu pomáhají chránit vnější hranice schengenského prostoru právě v Maďarsku. A my samozřejmě tady v té spolupráci budeme pokračovat.

Včera jsem jednal se slovenským ministrem vnitra. A důrazně jsem ho žádal, aby respektovali readmisní dohodu, která existuje a je uzavřena mezi Českou republikou a Slovenskem. Slováci, z našeho pohledu v těch minulých týdnech ty readmise dělali, řekněme, vlažně. Stejně tak vlažně hlídali na své straně to území před hranicí jako takovou. Včera bylo se slovenským ministrem vnitra dohodnuto, že budou zavedeny společné česko-slovenské hlídky, které na obou stranách hranice, budou provádět kontroly, zvýšené kontroly, nejedná se obnovení hraničních kontrol, ale ještě před hranicí, aby měli Slováci přehled o tom, kdo chce jejich území opustit. A samozřejmě jsem poukázal i na to, že existují i krajní řešení, která nikdo nechceme, protože Česko a Slovensko k sobě má blízko, ta otevřená hranice je i vzhledem k historii velmi přirozená, nikdo si nepřejeme, aby se nějakým způsobem uzavírala.

My jsme na 48 hodin udělali cvičené, které uzavřelo tu hranici, probíhaly klasické standardní kontroly. Logicky to velmi zpomalovalo provoz a běžným lidem, kteří pracují v Česku, Slovensku, přejíždějí hranici, tak to velmi komplikovalo život. Ano, ale i toto je krajní řešení ve chvíli, kdy bychom si neplnili svoje závazky. Další řešení je - mám už jenom 23 sekund, že se budeme na tom středoevropském V4 formátu plus Rakousko bavit o tom, jak pomoci Maďarsku se zvládáním té vlny. Ale poslední věcí je, a to už je ta evropská politika, návratová politika. To znamená politika navracení těch lidí do země původu, což ale vyžaduje změnu evropského azylového práva. (Místopředsedkyně: Pane ministře, čas.) A o to se určitě v rámci předsednictví budeme snažit.