Dovolte mi při neděli krátké ohlédnutí za skutečně nabitým týdnem.

Ve Sněmovně jsme projednali základní parametry státního rozpočtu na příští rok s deficitem 295 miliard korun. Nebudu lhát, že je to opravdu na míle daleko mé představě, se kterou jsem na ministerstvo nastupoval. Ale kdo tvrdí, že zná recept na jednoduché a hlavně bezbolestné snižování deficitů, neříká vám pravdu. Jako třeba sněmovní opozice, která jedním dechem volá po snižování schodků a současně i po zvyšování výdajů na pomoc lidem a firmám. Samozřejmě při nezvyšování daní. A na to nemusí být nikdo jaderný fyzik, aby rozuměl, že to prostě není možné. A že jsou to od opozice jen další líbivé populistické řeči!

Ve večerní debatě v České televizi s bývalými premiéry Vladimírem Špidlou a Jiřím Rusnokem jsem pak znovu zdůraznil potřebu maximální rovnováhy mezi třemi základními pilíři, které musíme dennodenně vyvažovat. Předně je to sociální smír ve společnosti – proto zvyšujeme meziročně výdaje na důchody a sociální dávky o 141 miliard korun.

Druhým pilířem je udržení vysoké investiční aktivity státu – proto na příští rok rozpočtujeme rekordní investice státu přes 200 miliard korun. A v neposlední řadě nechceme rezignovat na fiskální odpovědnost – proto se snažíme v běžných a provozních výdajích doslova otáčet každou korunu a nenaskakovat na líbivá řešení opozice, která by nás stála ročně stovky miliard navíc.