Děkuji za slovo. Toto je jeden z návrhů zákona, kterými vláda reaguje na válku, kterou rozpoutal Vladimir Putin na Ukrajině a na ekonomické dopady této války na ekonomiku všech členských zemí EU, tím pádem taky na ekonomiku ČR. 

Všichni si pamatujeme, když přišel ten cenový šok, někdy na začátku března, kdy skokově se zvýšily ceny pohonných hmot. Vliv zvýšení ceny byl v tomto případě jasně ze zahraničí. Byla to reakce rotterdamské burzy, kde se obchodují tyto produkty, na nejistoty, které vyvolal Putin a jeho agresivní válka. Od té doby se vedla nejenom v ČR, a vede se nejenom v ČR, ale v celé Evropě debatě o tom, jakým způsobem pomoci spotřebitelům a podnikatelům, zejména v oblasti dopravy.

Obecně platí, že se nabízely v zásadě tři nebo čtyři cesty, které jednotlivé vlády mohly zvolit, a některé je taky zvolily. První je cesta, kterou jsme odmítli jako vláda, a to je vlastně odpuštění či vynulování DPH na tyto produkty. Tento nástroj podle našeho názoru nepomáhá té situaci, protože po té době, která uplyne, po tom přechodném vynulování DPH, ty ceny opět narostou, a to o plných 21 %, a nemáte jistotu, že když to DPH odpustíte, se skutečně sníží o 21 %. Navíc podnikatelům, kteří podnikají a jsou plátci DPH, toto opatření žádným způsobem nepomáhá. Výpadek příjmů státního rozpočtu by byl poměrně vysoký. Druhá cesta, která se nabízí, je regulace cen. Tuto cestu jsme také odmítli, protože jsme viděli zahraniční zkušenosti, že nevede k cíli. Vede k tomu, že nakonec je pohonných hmot nedostatek, že jsou omezeny dodávky jednotlivým spotřebitelům, navíc stát je povinen, pokud určí tu regulovanou cenu, tu zastropovanou cenu, nižší, než je tržní, těm, kteří se na té ceně podílejí, ať už distributorům nebo prodejcům, vlastně ten rozdíl kompenzovat. Vypadá to na první pohled jako pomoc daňovým poplatníkům, ale ve skutečnosti to zaplatí daňoví poplatníci jinak, nikdo jiný to nezaplatí, jenom to není úplně vidět. My jsme v této oblasti přistoupili k tomu, že kontrolujeme marže. My jsme k tomu přistoupili zhruba 15. března, nebo 14. března. Ty kontroly probíhají 2 měsíce. My jsme to označili takovým pojmem, který se používá třeba v bankovnictví, něco jako slovní intervence. Musím říct, že ta slovní intervence zabrala. V okamžiku, kdy jsme ty kontroly zavedli, marže šly výrazně dolů. Já mám čísla i za duben. V dubnu opět ty marže celkové šly dolů asi o 60 haléřů. Kontrolujeme nejenom všechny čerpací stanice, kterých jsou takřka tři tisíce, ale kontrolujeme v tuto chvíli i distributory, abychom znali marže v celém tom řetězci. Ten trh distributorů je samozřejmě mnohem menší, je tam mnohem méně účastníků než na tom trhu čerpacích stanic.

Opatření, pro které jsme se nakonec rozhodli, je to, které zvolily i některé okolní státy, protože spotřební daň na pohonné hmoty je částečně harmonizovaná. Není harmonizovaná plně, ale jsou stanoveny minimální hodnoty. Chci jenom říct, že již před tímto zásahem vlády ČR patřila, co se týká celkového daňového zatížení pohonných hmot, do jedné třetiny zemí, do první třetiny zemí s nejnižším daňovým zatížením. Když sečteme spotřební daň a k tomu navazující DPH. Přesto jsme se rozhodli k tomu, že na čtyři měsíce navrhujeme snížit tu spotřební daň u motorové nafty o 1,5 koruny, tady se dostáváme na to harmonizované minimum v rámci EU, a úplně stejně navrhujeme toto snížení u Naturalu 95, taky o 1,5 koruny. Tam se tedy nedostáváme ještě na to minimum, to je třeba poctivě říci, ale přišlo nám to správné, aby tato daňová úleva byla poskytnuta všem, bez ohledu na to, jestli mají motorové vozidlo na benzin nebo na motorovou naftu.

Bezesporu toto opatření pomůže našim dopravcům, zejména těm, kteří podnikají v blízkosti hranic, protože ti mají bezprostřední konkurenci v té přeshraniční spolupráci. A pokud víme, že v Maďarsku, v Německu je ta minimální daň na naftu, tak tímto vlastně vyrovnáváme ty konkurenční podmínky a odstraňujeme tu konkurenční nevýhodu, kterou ti dopravci samozřejmě měli.