Děkuji za slovo. Omlouvám se za mírné zpoždění, ale poměrně netradiční angažmá, že před otevřením bodu rozpočtu je vystoupení k rozpočtu. Ale akceptuji. Jak jsem si to myslel, pan předseda řekl svoje a odešel. No tak...

Dovolte mi, abych jménem vlády České republiky vám představil návrh státního rozpočtu na rok 2024. Návrh rozpočtu vychází z makroekonomické predikce, která byla publikována v srpnu letošního roku. Tuto predikci posoudil podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti také nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy, označil ji jako realistickou. Stejně tak jsme nechali posoudit to, o čem mluvil pan předseda Okamura, to znamená mezi srpnem, kdy ten návrh rozpočtu byl vložen do eKLEPu a 27. zářím 2023, kdy ho schválila vláda, jsme navýšili příjmy státního rozpočtu. Pokud budu mluvit o daňových příjmech, které posuzuje výboru pro rozpočtové prognózy, tak to bylo 6 miliard korun a vycházelo to z nové informace z rozhodnutí vlády, která otevřela - především na žádost našich zaměstnavatelů - pracovní trh pro pracovníky z třetích zení, to znamená mimo země Evropské unie. Počítá se se zapojením až 20.000 pracovníků z třetích zemí na pracovní trh. A stejně tak se počítá s tím, a jsou to odhady Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba dalších 20.000 ukrajinských uprchlíků se proti stávajícímu stavu zapojí do pracovního trhu v České republice. I toto zvýšení jsme poslali výboru pro rozpočtové prognózy. Ten výbor, jak všichni víte, má devět členů. Osm členů z devíti to označilo jako realistické, to znamená odpovídající těm podkladům, jeden jako obezřetnostní, to znamená, je to spíše pesimistické. Ten jeden člen říká, že by ty příjmy mohly být odhadnuty i výše. Současně jsme navýšili odhad příjmů, kolik si vezme stát ze svých státních firem formou dividend. A jedna miliarda to navýšení bylo souvztažné nás evropské peníze.

Pojďme si připomenout základní parametry makroekonomické predikce na příští rok. Hrubý domácí produkt v nominální hodnotě se odhaduje na 7,751 bilionu korun. To číslo je důležité proto, že jsme v letošním roce výraznou většinou za podpory výrazné části poslanců hnutí ANO uzákonili 2 % HDP výdaje na obranu. A z tohoto čísla se to vlastně posuzuje a odpovídá návrh rozpočtu obranných výdajů odhadované nominální hodnotě HDP v roce 2024. Podrobněji se potom k výdajům na obranu vyjádřím v oblasti, kdy se budu věnovat výdajům státního rozpočtu.

Reálný domácí produkt odhadujeme, že poroste o 2,3 % v příštím roce a průměrná roční inflace podle této predikce je odhadovaná na 2,8 procentního bodu, to znamená návrat do tolerančního pásma, které má Česká národní banka. Jak zase opět všichni víme, tak inflační cíl jsou 2 % roční inflace a toleranční pásmo 1 %. Pokud si porovnáme odhady Ministerstva financí s odhady ať už domácích nebo zahraničních institucí, které pravidelně publikují makroekonomický výhled pro Českou republiku, tak je třeba říct, že ta čísla nijak nevybočují z odhadů, které má Česká národní banka a další renomované instituce. Odhaduje se, že míra nezaměstnanosti zůstane na nízké úrovni, zhruba 2,7 %. Odhaduje se, že objem mezd a platů by mohl růst o 6,1 %, což znamená, když to porovnáte s odhadovanou mírou roční inflace, tak v příštím roce dojde k nárůstu reálných mezd.

Celý návrh rozpočtu sleduje stejně jako v rozpočtech na roky 2022 a 2023 tři základní cíle: Snižování deficitu státního rozpočtu, snižování deficitu veřejných financí. To je první cíl. Druhý cíl je udržení sociálního smíru v České republice a třetí cíl je investiční aktivita státu. Proti předchozím rozpočtům tady máme dva, respektive tři zákony, které mají charakter mandatorních nebo kvazimandatorních výdajů, a které byl uzákoněny v loňském nebo v letošním roce. Již jsem mluvil o dvou procentech výdajů HDP na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek jako členského státu NATO. Musím říct, že i po splnění tohoto závazku 2 % budeme určitě v druhé polovině státu podle výše obranných výdajů vůči HDP. Ta 2 % jsou vlastně minimální hodnota dohodnutá, a my to budeme po letech plnit.