Kolegyně a kolegové, dámy a pánové,

já chápu, že to programové prohlášení je náročný text a ne úplně jednoduchý na pochopení, tak se snažím a pokusím se některé věci dovysvětlit. V tom textu opravdu není nic o připojištění za nadstandard, to tam není, není to tak napsané. Já to zopakuji, aby to bylo jednoduše pochopitelné, srozumitelné.

Dneska jdete k zubaři. U zubaře si platíte za část péče a já chci, abyste si i tuto část mohli pojistit. Žádný nadstandard, to, co si platíte, abyste si mohli pojistit. To není nadstandard, to je něco, co dneska není. Vy když chcete jít k zubaři, tak máte pojištěnou část péče, kterou vám ten zubař dělá, ale jsou výkony, které musíte zaplatit. Pokud jste byli u zubaře, asi jste se s tím setkali, například za některé typy korunek atd. A já bych chtěl, aby i toto bylo hrazeno z pojištění. Tedy vy, kteří jste někdy byli u lékaře a někdy jste za nějaký úkon platili, tak já chci, aby i tento výkon byl hrazen z pojištění, abyste si ho mohli hradit z pojištění. To je to, co je v programovém prohlášení. Nic víc. Samozřejmě že chápu, že jsou tady poslanci, kteří si to nepřejí a kteří chtějí, aby si dál lidé museli za některé věci platit. Já to nechci, omlouvám se těm, co to chtějí.

Druhá věc, kterou bych chtěl uvést na pravou míru - fakt se nedá zrušit vyhláška, v které je i část o očkování proti covidu. Pokud by se tato vyhláška zrušila, zrušíme řadu dalších očkování, která jsou povinná, která jsou dobrá, používáme je u dětí. Kdybychom tu vyhlášku zrušili, tak tím pádem tato očkování se nedají provádět. Proto se v tomto případě musí použít jiný proces, jmenuje se to no-ve-li-za-ce, to znamená, musí se ta žádanka pře-psat, nedá se zrušit, to by přestala platit, ale musí se změnit její text. Jmenuje se to no-ve-li-za-ce. A to jsem řekl, že udělám, slíbil jsem, že to udělám do konce ledna, v únoru předložím na vládu a tuto vyhlášku no-ve-li-zu-ji, aby tam zůstalo to, co v ní být má, co je potřeba pro občany České republiky, tedy to očkování, které se opakovaně provádí, které je užitečné.

A jenom bych chtěl, já jsem v té době pracoval jako lékař, já jsem studoval za socialismu, zdravotnictví před rokem 1989 bylo různé v České republice. Bylo bezesporu dostupné, bylo bezesporu kvalitní a bylo bezesporu zdarma. Ten zásadní problém je, že z toho vždycky jenom dvě z těch věcí byly na místě, nikdy ne tři. Když bylo zdarma a bylo dostupné, nebylo kvalitní. Takto ty sudičky, které se jmenovaly ÚV KSČ, holt rozhodly. To znamená, léky byly na mimořádný dovoz, soudruh Potáč to ve Státní plánovací komisi musel schvalovat a ten počet léků většinou sloužil jenom pro to, aby se mohli léčit bolševici. Fakt, ale fakt, nechci takovéhle zdravotnictví. A nezlobte se, já si nesmírně vážím disidentů, jsem velmi rád, že je tady mezi námi chartista, ale jsem smutný z toho, že členka stejné strany chválí bolševické komunistické zdravotnictví, které pomáhalo bolševikům a terorizovalo ty, co v té straně nebyli.