Nárůst administrativy a čím dál náročnější vedení zdravotnické dokumentace je jednou z věcí, kterou dlouhodobě kritizují lékaři i zdravotní sestry. Množství administrativní práce je bohužel také jedním z demotivačních faktorů, který přispívá k odchodu zdravotníků mimo zdravotnictví. Zdravotnická dokumentace vedená podle nových pravidel bude výrazně jednodušší a přehlednější. „Vyslyšeli jsme volání ze strany zdravotníků. Zdravotnickou dokumentaci není možné zrušit, ovšem chceme, aby zdravotníci, a zejména pak zdravotní sestry, byli povinni vést mnohem méně záznamů a v podobě více odpovídající skutečným potřebám. Podle toho jaká péče je pacientovi poskytována. Věřím, že toto výrazné zjednodušení administrativy bude pro zdravotníky motivací ve zdravotnictví setrvat a neodcházet mimo obor,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Péče o každého pacienta je individuální, není proto na místě mít jednotný formulář pro souhlas s odstraněním bradavice a zároveň pro souhlas s transplantací srdce. Nová vyhláška tak nechává prostor tomu, aby zdravotnická dokumentace byla přizpůsobena typu zdravotnického zařízení a zdravotní péče. Tedy v případě dokumentace ošetřovatelské péče už nově nebudou stanoveny žádné konkrétní požadavky, vyhláška pouze vyžaduje to, aby záznamy byly vedeny, a to podle toho, jaká konkrétní péče je poskytována. „Z praxe víme, že v mnoha případech jdou dnes poskytovatelé ve vnitřních předpisech nad požadavky zákona a vyhlášky a ve výsledku tak zdravotníky více zatěžují. Chtěli bychom proto tímto vyzvat poskytovatele zdravotních služeb, aby využili aktuální příležitosti a zamysleli se nad tím, zda některé povinnosti nejsou ve skutečnosti zbytečné a zda by nebylo na místě je zrušit,“ uvedl náměstek pro legislativu a právo Radek Policar.

Ministerstvo se zaměřilo na celý „životní cyklus“ zdravotnické dokumentace včetně způsobu jejího vyřazování a povinných délek jejího uchovávání. Tuto dobu vyhláška zkracuje u zubařů a gynekologů z 10 na 5 let od posledního poskytnutí zdravotních služeb pacientovi a u následné a dlouhodobé lůžkové péče je zkrácena ze 40 na 20 let od ukončení poslední hospitalizace. Nově se také krajským úřadům zkracuje povinnost uchovávat zdravotnickou dokumentaci poskytovatelů, kteří ukončili bez dalšího svoji činnost. Dokumentaci od praktických lékařů budou uchovávat 10 let a od ostatních 5 let od jejího převzetí. Vyhláška dále ruší povinné náležitosti záznamů o informovaném souhlasu, negativním reversu a dříve vysloveném přání, tyto instituty jsou již zakotveny jak v zákoně o zdravotních službách, tak i v občanském zákoníku a Úmluvě Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně.