Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten úvod panu poslanci předsedovi Michálkovi i za ten závěr, že se těší na věcnou debatu. Tak doufám, že to tak bude, protože skutečně si myslím, že je nutné se na celý tento problém dívat zdravotnickým prizmatem a nikoliv politickým. Mám pocit, že se ten problém příliš zpolitizoval a to mu úplně neprospívá.

Ta situace určitě, pokud se bavíme o aktuální epidemiologické situaci, není dobrá. To je nesporný fakt a není nutné si to zakrývat. Ty důvody, proč čelíme nynějším nárůstům počtu nakažených, tedy pozitivně otestovaných samozřejmě, budou různé.

Nechci se tady do nich pouštět, ani se bavit o historii a o atmosféře, která byla na jaře, která byla následně v květnu a v červnu, i ze strany třeba opozice a podobně, apel na podporu svobody a roušky jako symbol nesvobody a náhubku proti demokracii a podobně. Toto všechno jsme slyšeli i na různých demonstracích i z úst některých politiků. Můžeme si vzpomenout, když byla povinnost roušek i v Poslanecké sněmovně ze zákona, jak řada poslanců flagrantně odmítala dodržovat toto opatření s tím, že pro ně zákony neplatí, protože oni jsou poslanci. Ale to se tady nechci skutečně do té historie dostávat. Myslím si, že se musíme dívat skutečně na tu současnou situaci, ale hlavně na následující vývoj.

Nemůžu souhlasit s tím, co tady říkal pan poslanec Michálek, že bychom nic nedělali, že bychom se skutečně dívali do zdi a čekali, co přijde. Naopak my jsme se skutečně celé léto, vlastně od začátku léta, velmi připravovali na tu aktuální situaci. Vláda schválila už na začátku léta celý koncept nové chytré karantény, včetně eRoušky 2.0, včetně navýšení kapacit hygienických stanic o 134 míst, které jsme okamžitě začali naplňovat a reálně skutečně posilovat již zhruba od 1. července kapacity jednotlivých hygienických stanic.

Ano, možná jsme očekávali, že ty masívnější nárůsty přijdou skutečně až se sezónou respiračních chorob, která je spojena s podzimem. To, že se virus - a samozřejmě ty debaty, které se vedly, jak se bude virus chovat v létě, jakou bude mít sílu, jak se bude šířit, tak byly napříč odbornou veřejností velmi pestré a ty názory nebyly shodné. Byly tady názory, že virus vymizí, zmizí, oslábne, a podobně. Ale my jsme se připravovali právě na tu potenciální druhou vlnu. Byť jestli to můžeme tak nazývat, je otázka. Možná, že je to pouze, řekněme, určitá přiškrcená první vlna, která nadále pokračuje, byla, řekněme, zmírněna těmi protiepidemiologickými opatřeními a teď pokračuje nadále. Protože virus vlastně reálně nikdy v České republice nezmizel. Není to tak, že bychom tady měli nějaké období, kdy by byl nulový počet případů.

Ale to je fakt i v jiných zemích. A když se podíváme reálně na tu situaci i jinde v Evropě a podíváme se na ta data ECDC, tak vidíme, že nárůsty probíhají prakticky ve všech zemích. Ano, někde jsou ty nárůsty větší, někde jsou menší. Ale ten trend, když se podíváme do Rakouska, když se podíváme i ke slovenským kolegům a podobně, tak ten trend je jednoznačný. Francie, Británie aktuálně, a podobně.

Takže není to tak - a nehrajme si tady v rámci té politické debaty, že tady v České republice jsme nějaký ostrůvek, že tady se virus šíří, nikde jinde se nešíří, nikde jinde vlastně nemají s tímto své problémy a tady vláda selhala a podobně. To si myslím, že není úplně objektivní vyhodnocení té situace. Ano, tady ta nemoc se šíří, respektive ten počet pozitivních, výrazněji. Ale není to tak, že by v jiných zemích ty nárůsty nebyly po té době, řekněme, těch protiepidemiologických opatření, které byly aplikovány i v jiných zemích. A uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet v těch následujících měsících. Podívejme se na Rakousko, kde také při menší populaci byly nárůsty až tisíc případů denně a podobně.

Takže skutečně pojďme se na to dívat objektivním hlediskem. A to, že se samozřejmě dělala rozvolnění opatření, že tady byla snaha, aby se skutečně Česká republika stejně jako v jiných zemích, které šly podobnou cestou, vrátila do nějakých normálních kolejí, aby začala fungovat ekonomika, takže se uvolnila ta opatření, to je pravdou. Jestli se měla uvolňovat tolik, to je samozřejmě na vyhodnocení v rámci nějakého současného stavu. Ale jak říkám, ta rozvolnění opatření proběhla prakticky všude a samozřejmě teď čelí většímu či menšímu nárůstu počtu. Byť u nás ten počet těch pozitivních je určitě velmi výrazný.

Faktem je, že jsme - a to je, si myslím, ta dobrá zpráva - se skutečně připravili i z hlediska kapacit laboratoří a odběrových míst. Víte, že ještě na jaře, kdy vlastně kulminovala ta takzvaná první vlna - jak ji budeme nazývat - tak jsme měli testy maximálně někde kolem osmi devíti tisíc denně. Aktuálně jsme na průměru 15 tisíců testů denně a v pátek byl, myslím, největší počet téměř 19 tisíc testů. A očekáváme, že tyto počty tady budou pravidlem i v těch následujících obdobích.

My máme aktuálně kapacitu laboratoří 20 700 testů denně. To je kapacita laboratoří v České republice s tím, že národní strategie testování, o které tady hovořil pan poslanec Michálek, tak počítá celkově s 25 tisíci testy denně. Takže vidíte, že jsme se přiblížili vlastně i tomu cíli, který jsme si stanovili, že skutečně dnes je přes 20 tisíc testů denně kapacita. A stále navyšujeme tu kapacitu na ten cíl 25 tisíc testů denně, stále se navyšují kapacity přístrojového vybavení v rámci jednotlivých nemocnic.

Takže skutečně toto jasně plníme a na toto jsme se připravovali a je vidět, že skutečně ta testová kapacita se výrazně zvýšila i proti skutečně tomu stavu, který tady byl na jaře a nedá se to naprosto srovnat. A vím, že toto byla také jedna z věcí, která byla i na jaře kritizována ze strany opozice. Takže doufám, že toto bude i oceněno, protože skutečně ten počet testů se výrazně navýšil.

Stejně tak počet pokud jde o odběry, odběrová místa, kde jsme aktuálně někde kolem 17 tisíc odběrů denně v rámci tedy těch stacionárních odběrových míst. Pak jsou tady samozřejmě intramurální vzorky v rámci nemocnic, v rámci odběrů pacientů v nemocnicích. Ale pokud se bavíme jenom o těch stacionárních odběrových místech, tak je to zhruba okolo 17 tisíc vzorků denně, které jsme dnes schopni odebrat. Plus samozřejmě ještě mobilní odběrové týmy, týmy armády, které fungují v rámci mobilních odběrových týmů a podobně.

Takže když toto všechno sečteme, tak se pohybujeme opět někde kolem 20 tisíc odběrů v tom maximálním počtu. I na datech, když se podíváme na data počtu odběrových míst, tak 1. 4. bylo 60 odběrových míst, dnes máme 123 odběrových míst v rámci systému a stále ta odběrová místa navyšujeme, stále ty kapacity navyšujeme, reagujeme na tu aktuální situaci.

Stejně tak i v Praze. Ano, někde možná ty kapacity jsou naplněny, ale je to o tom, že skutečně v Praze máme místa, kde ta kapacita není třeba zcela naplněna a kde naplněna je. A my se snažíme o tomto informovat veřejnost, zřídili jsme informační linku 1221 tak, abychom odlehčili hygienické službě. Ta linka funguje velmi dobře. Není již pravdou, že by byla zpoplatněna. Proběhla dohoda se všemi operátory o tom, že tato linka je bezplatná. Takže ta linka může být využívána ze strany občanů a skutečně funguje jako informační linka, kterou můžou využít. Takže i takto se snažíme, řekněme, maximálně informovat veřejnost a odlehčit i těm zatíženým hygienickým stanicím, kam lidé volali třeba právě o nějaké všeobecné informace tohoto typu.

Takže to jsou, řekněme, ta reálná data, abychom se bavili skutečně fakticky, jak ten systém aktuálně vypadá. My samozřejmě ty kapacity stále navyšujeme, jak říkám. Není to tak, že se spokojujeme s tímto číslem, ale ten objektivní nárůst, který jsme zajistili v těch předchozích týdnech a měsících, tady je nesporný.

Stejně tak navyšujeme kapacity trasování. Jak jsem říkal, už v průběhu léta probíhal nábor nových lidí do hygienické služby. Aktuálně stále školíme nové řekněme navolávače, trasovače v rámci systému. Zrovna dnes probíhá školení na 3. lékařské fakultě, zítra taktéž. Takže skutečně reagujeme opět na potřeby systému.

Funguje chytrá karanténa. Není pravdou, že nefunguje, protože ten systém skutečně funguje v rámci jednotného systému, což je velmi výhodné. Je to něco, co jsme ani nemohli vlastně s tím pracovat na začátku celé krize. Dnes jsme schopni i v rámci jednotlivých krajských hygienických stanic vypomoci těm hygienickým stanicím, které mají problémy. Takto vlastně například ze Zlína, ze zlínské hygienické stanice pomáhali kolegům v Praze, z ústecké a podobně. Takže díky tomu, že jsme v systému sdílení dat mezi jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi, tak jsme z tohoto schopni a ten systém je takto vybudován. Ano, možná ještě není úplně zcela dokonalý. Musíme si uvědomit, že vlastně provádíme elektronizaci zdravotnictví v přímém přenosu, jak jsem to někde nazval. A je to fakt.

To, co se nám podařilo za těch několik měsíců, to by si troufám říci jsme standardně dělali a ve standardní státní správě se dělalo několik let. Propojení hygienických stanic. Propojení dat mezi odběrovými místy, krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi. Vytvoření elektronické žádanky. Takže skutečně pokud je elektronická žádanka vypsána, tak vlastně díky tomu jsme schopni trasovat celý proces odběru testu a výsledku a sdělit informaci skrze sms a podobně. Aktuálně od zítřka je tedy možné sdělovat zprávou sms i pozitivní výsledky tak, aby člověk dostal tuto informaci co nejdříve před tím, než ho bude kontaktovat samotná hygienická stanice.