Ministr Výborný: Rituální porážky jsou prostě součástí kulturních, náboženských tradic

26.02.2025 18:09 | Monitoring

Projev na 6. schůzi Senátu 26. února 2025 k veterinárnímu zákonu

Ministr Výborný: Rituální porážky jsou prostě součástí kulturních, náboženských tradic
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Výborný

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane předsedo, 

děkuji za slovo a za možnost zde k vám nyní hovořit. A představit novelu zákona č. 166/1999 Sb., zákona o veterinární péči. Nicméně na začátku mi dovolte připomenout, že tato novela je fakticky, reálně takzvaným antibyrokratickým zemědělským a potravinářským balíčkem. Možná si mnozí vzpomínáte, že zde v Senátu jste už opakovaně projednávali antibyrokratické balíčky naší vlády, které byly připraveny pro oblast hospodářství, průmyslu, myslím, že byly celkem 4, kde jsme se snažili vložit všechna opatření, která mají deregulovat, zjednodušovat, snižovat počty kontrol. Prostě vytvářet prostředí, podnikatelské prostředí, které je příznivější, kde se snižují počty různých podmínek, regulací. 

A myslím si, že to je trend, který jsme se tady snažili ty tři roky skutečně nastavovat. V rámci zemědělství jsme až na izolovaná opatření nic takového neměnili. A proto v souladu s tím, co jsem přislíbil i zemědělcům, farmářům, potravinářům, při mém nástupu na Ministerstvo zemědělství jsme hledali veškeré problematické skutečnosti v zákonných předpisech. A ty jsou součástí tohoto antibyrokratického opatření, antibyrokratického zákona nebo této velké novely. 

Novelu veterinárního zákona, která byla v legislativním plánu prací vlády, tak jsme využili v zásadě jako podvozek, protože i v té samotné novele veterinárního zákona jsou důležitá zjednodušující opatření. My jsme takto indikovali celkem 35 různých opatření, které mají zjednodušit, učinit snazší život našich potravinářů a zemědělců. Mám to dokonce zpracované takto, v takové přehledné grafické podobě. 

Mám toho tedy víc, páni senátorky, páni senátoři, takže tak jako to dávám k dispozici zemědělcům, potravinářům, tak můžete i vy potom se u mě zastavit a klidně si tuto brožuru vzít. Je to to, co dnes projednáváte a k čemu se svým hlasováním budete také vyjadřovat. A při svých cestách, návštěvách ve vašich volebních obvodech můžete samozřejmě tento materiál využít. Dovolte mi krátce tedy představit celý antibyrokratický balíček, protože to je ten správný název materiálu, o kterém tady dnes bude diskuze. 

V oblasti veterinárního zákona dochází v rámci veterinární hygieny k celkové revizi právní úpravy veterinární asanace. Já tady nebudu popisovat úplně všechna ta opatření, ale ta základní si myslím, že je dobré připomenout. Dále revidujeme monitoring farmakologicky účinných látek. Opět to jsou věci implementačního charakteru z hlediska evropských předpisů, unijních předpisů. Dále zmírňujeme požadavky na vyšetření sama domácích prasat na přítomnost trichinel, a to v návaznosti na dlouhodobě dobrou epidemiologickou situaci. Prostě z některých opatření můžeme také díky té praxi a aktuální situaci ustoupit.

V oblasti zdraví zvířat bude nově možné ze strany příslušného orgánu v případě některých nákaz učinit či uložit opatření, případně nařídit mimořádné veterinární opatření na základě odborného posouzení, nikoli bezpodmínečně, opět chceme tady nechat větší míru svobody odborného – zdůrazňuji odborného rozhodování veterinárních orgánů. Dále – a to si myslím, že je velmi důležité a mnoha zemědělci, chovateli očekávané – očekávaná elektronizace postupu při vydávání vnitrostátních veterinárních osvědčení k přemístění zvířat. Jinak řečeno, už nebudete muset vypisovat papírové průvodní listy skotu nebo jiných hospodářských zvířat při jejich přepravě, ale bude k tomu vytvořen moderní elektronický systém. 

Anketa

Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?

1%
97%
hlasovalo: 5838 lidí

Je to další příspěvek k digitalizaci, nebo chcete-li k elektronizaci českého zemědělství. V aplikační praxi, a to je taky velmi důležitá změna, zavádíme možnost porážky skotu střelnou zbraní na pastvě. Praxe, která je standardní i v jiných státech Evropy, a zvlášť pro ty malé chovatele, může být toto zjednodušením vlastně toho principu, který hojně prosazujeme jak v České republice, tak v rámci rady ministrů například, to znamená zkracování celého toho výrobně-dodavatelského řetězce. Dále navrhujeme upřesnění právní úpravy atestací úředních veterinárních lékařů. Rušíme povinnost chovatelů vypracovávat pohotovostní plány chovu. 

Rušíme nadbytečné a nepoužívané kompetence obecních úřadů v přenesené působnosti na návrh Krajské veterinární správy vydávat a ukončovat mimořádná veterinární opatření závazná pro území obce. Čili dotkne se to pozitivně i samospráv a obcí s rozšířenou působností. V rámci novely zákona na ochranu zvířat proti týrání – a možná, že to bylo jedno téma, které bylo byť v poslední době přehlušeno jiným, ke kterému se vyjádřím na závěr, nejčastěji zmiňovat téma, to je otázka povinného zavedení kamerového systému na jatkách.

Já jsem tím reagoval na některé excesy z loňského léta, kdy na několika jatečných provozech docházelo skutečně k porušování zákona na ochrany zvířat proti týrání. A to právě v okamžiku vykládky těch zvířat, případně jejich přehánění. A to jsou přesně ty části provozu, které by budoucna měly být pod kontrolou kamer. A ty záběry nebudou nikde online přenášeny, ale budou k dispozici veterinární správě, budou k dispozici v rámci správního řízení, případně orgánům činným v trestním řízení v případě, že by tam došlo k trestnímu oznámení. Myslím, že to nezpůsobí žádné dramatické vícenáklady, máme to spočítané zhruba na 200 tisíc korun u těch středních nebo standardních jatečných provozů. Je potřeba také říct, že většina jatek, těch větších, už dneska ty systémy kamerové má. Je to pro ně i jistá sebeobrana vůči jejich zaměstnancům. A v rámci prevence tyto systémy pro ně nebudou žádnou novinkou. A vlastně nebudou ani žádným nákladem. 

V novele zákona o potravinách se snižuje množství provozovatelů potravinářských podniků, kteří mají povinnost se registrovat u dozorového orgánu. Řešíme množství produktů, jejichž uvádění na trh už nebude potřeba oznamovat provozovatelem potravinářského podniku. V novele zákona o poskytování náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy dochází ke snížení omezujících podmínek pro náhradu škody. Pokud jsou tady rybáři nebo rybářky, tak dobrou zprávou pro vás určitě je to, že novelou umožníme vydávat elektronické povolenky k lovu.

Čili končí doba papírová, začíná doba elektronická. Aplikaci budete mít v telefonu. A tím se budete prokazovat i rybářské stráži. Čili toto je myslím také důležitý posun pro oblast sportovního rybářství. Novelu zákona o správních poplatcích tam máme také vloženou. Cílem je navýšení poplatků v jednotlivých sazebnících, které se vztahují k veterinární péči. Musíme samozřejmě reagovat na inflaci, i na to, aby ty sankce měly ten preventivní, odpuzující charakter. Zároveň rušíme některé vybrané poplatky, které se týkají vydávání rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností a za vydávání rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení nebo uznání fyzické nebo právnické osoby. Opět snižujeme tím administrativní zátěž. 

Dámy a pánové, já jsem tady neuváděla zdaleka všechno, protože máme tady také oblast například zákona o Zemědělském intervenčním fondu, novelu zákona o hnojivech, kde se snažíme zjednodušit situaci nebo fungování těm farmářům, pěstitelům, zemědělcům do 200 hektarů výměry. Tak, aby nemuseli každý měsíc zaznamenávat data o použití hnojiv, ale pouze jednou ročně. A jsou tam i další úpravy, které se týkají zákona o zemědělství, zákona o rostlinolékařské péči nebo zákona vodního. 

Dovolte mi na závěr se krátce zmínit o tématu, které vím, že je hojně diskutováno ve vašich řadách a které vám zaplavilo pravděpodobně v minulých dnech vaše e-mailové schránky, za což se omlouvám, nicméně je to ten pozitivní obraz demokracie, že i laická veřejnost se může vyjadřovat, může se na nás zákonodárce, na moc výkonnou, obracet. Nejsem na tom jinak. Ale je dobře potom znát skutečnosti, které odpovídají realitě. 

V rámci této novely je také obsažen návrh, který byl projednán v rámci pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně a týká se tzv. rituálních porážek. K tomu mi dovolte několik poznámek. Tzv. rituální porážky, ať už halal v případě muslimských obcí, nebo košer v případě židovských obcí, jsou dnes v nějaké podobě, v nějaké formě realizovány, povoleny ve všech státech EU kromě Slovinska. To je jediný stát, kde toto možné není. I v ČR dnes taková porážka je možná, ale pouze pro potřeby místní náboženské obce, ať muslimské nebo židovské. To znamená, jedná se o jednotky zvířat ročně. Rituální porážky musí být, a to platí pro ČR stejně tak jako pro ostatní státy, vždy prováděny v souladu s evropskou i národní legislativou. A takto s tím počítá i návrh, který je součástí této novely. 

Já jsem přesvědčen o tom, že při debatě o animal welfare, čili o dobrých životních podmínkách zvířat, v tomto případě hospodářských zvířat, je toto opatření právě vysoce animal welfare, to znamená vysoce prospěšné pro ta hospodářská zvířata samotná. Tyto porážky prostě jsou součástí kulturních, náboženských tradic některých regionů, některých kulturních a náboženských oblastí. Tomu potom odpovídá i jejich samotná realizace. Jak už jsem řekl, i v ČR dnes je možné v souladu se zákonem tyto porážky konat. A to bez dalších omezení, jako je třeba omráčení a podobně. My jsme po debatě s odborníky, s veterináři, s organizacemi, které se věnují ochraně zvířat proti týrání, tak jsme se ve sněmovně nakonec shodli na modelu, který je třeba realizovaný v Německu, to znamená, že taková porážka by mohla být u nás realizována pouze s předchozím omráčením, a to elektrickým proudem, jak to nakonec v zákoně uvedeno je. A jak je to také v souladu s nařízením Rady 1099/2009 Sb. Jde tam o to, aby nebyla porušena integrita toho zvířete, tedy jinak řečeno, pokud v debatách někdo hovoří o tom, že je možné třeba použít projektil, který by narušil integritu lebky zvířete, tak v tom okamžiku to samozřejmě pozbývá charakter rituální porážky a podmínky, které k tomu samotnému jsou dávány nebo kladeny. 

Co chci zdůraznit, protože je předmětem debaty to, zda k tomu musíme mít nějaký český národní prováděcí předpis, přijmout vyhlášku apod. Toto není potřeba, protože už zmiňované nařízení Rady 1099/2009 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, tak je součástí našeho legislativního pořádku. Je to nařízení Rady, to znamená, je nadřazeno národním předpisům, ať už těm podzákonným nebo zákonným. Mimochodem taková zajímavost, toto nařízení vzniklo a bylo projednáno a schváleno v době českého předsednictví Radě EU v roce 2009. To bylo to první předsednictví, které jsme měli, 2009. A byla to ČR, která se podílela právě v zájmu ochrany zvířat, animal welfare, na schválení a přijetí tohoto nařízení v roce 2009. V tomto nařízení jsou popsána všechna pravidla. V přílohách 1, respektive potom v kapitole 2, body 4-6, jsou přesně upravena pravidla pro omračování elektrickým proudem, prováděna pouze na hlavě zvířete. Jsou tam veškerá aplikační pravidla tak, aby toto bylo prováděno v souladu s pravidly dobrého zacházení s hospodářskými zvířaty, která dodržujeme v ČR, ale v rámci celé EU. 

Dovolte mi ještě připomenout, že u každé takové porážky už dnes bez ohledu na to, jestli to je halal nebo rituální porážka, nebo není, tak musí být přítomen veterinární dozor, jak to na jatečních provozech skutečně bývá. Pokud bude toto opatření schváleno, tak není možné, aby jakákoli jatka se rozhodla, že dnes porazí jednoho býka halal nebo rituálně. Každý takový provoz bude muset mít licenci, kterou bude vydávat ministerstvo zemědělství. A to každoročně. To znamená, bude potřeba znovu žádat o potvrzení takové licence. Dozorovým orgánem bude odbor živočišných komodit a ochrany zvířat ministerstva zemědělství.

A teď praktické důvody, proč říkám, že je to vysoce animal welfare. ČR patří, a za to bych chtěl poděkovat našim chovatelům, ke špičce jak v Evropě, tak na světě v chovu skotu. V ČR jsme plně soběstační, respektive soběstačnost se pohybuje kolem 145-150 %, to znamená, velké množství skotu se z ČR exportuje do zahraničí. Včera mi byl položen dotaz, kolik to je. Bavíme se zhruba v průměru let 2023-2024 o 15 000 kusech skotu, který je od nás exportován jako živý jatečný skot do zahraničí ročně. Zhruba 15 000 kusů. To neznamená, že těchto 15 000 kusů bude od příštího roku nebo od účinnosti tohoto zákona u nás poráženo a zpracováváno dle tohoto zákona například rituálním způsobem, to určitě ne. Ale s ohledem na to, že tato zvířata jsou často přepravována tisíce kilometrů daleko, do oblasti Orientu, Turecka, dalších států, kde mimochodem v okamžiku, kdy kamion se zvířaty překročí hranice EU, tak ztrácíme jakoukoli kontrolu nad tím, jak je se zvířetem nakládáno během přepravy, jakým způsobem probíhá porážka ve třetí zemi. To vůbec nemáme pod kontrolou. A já jsem přesvědčen o tom, že pokud zvířata budou v souladu se všemi předpisy, a už evropskými nebo národními, poražena v ČR a maso tady bude zpracováno a následně exportováno s tou doložkou, kterou vyžadují konkrétní státy nebo konkrétní spotřebitelé, odběratelé, tak to jde ve prospěch toho zvířete. 

Zkusme si položit otázku, zda pro to zvíře je prospěšnější, když bude naloženo a transportováno stovky, tisíce kilometrů daleko. Já jsem přesvědčen, že tomu tak není a že je na místě situaci řešit podobně jako okolní státy. Dnes v některých případech jsou ta zvířata živá od nás exportována do Polska a tam v souladu s pravidly, o kterých tady dnes vedeme debatu, jsou poražena. A to maso je potom z Polska exportováno do třetích států. Já jsem přesvědčen o tom, že i pro naše zpracovatele a pro naše chovatele tato situace je příhodnější. 

Nechci, aby to tady vyznělo nějak necitlivě nebo hanlivě, protože zvíře je živý tvor, ale je to něco podobného jako s českým dřevem. Jako ministr zemědělství a v rámci surovinové politiky pro dřevo velmi usilujeme o to, abychom nevyváželi dřevo z českých lesů v kulatině ven, tam se z toho zpracovávaly CLT panely, nábytek apod., a vozil se k nám. Chci, abychom tuto přidanou hodnotu, tu vysokou kvalitu, kterou máme, měli tady v ČR. Je to podobné i v tomto případě, byť znovu říkám, to přirovnání může trochu kulhat. Já to říkám spíše jako modelovou ukázku toho, že můžeme i v jiných oborech, jiných oblastech s něčím podobným se setkat.

Z dotazů, které včera zaznívaly při jednání senátorských klubů, kde jsem byl přítomen, tak byl také dotaz, jaké predikce, kolik takových zvířat by u nás bylo ročně takto rituálně poraženo. To se odhaduje velmi těžko.

Já jsem řekl ten export 15 000 plus minus. Ono to bylo v roce 2023 skoro 17 000, v roce 2024 necelých 14 000. Pohybuje se to dlouhodobě na úrovni kolem 15 000 kusů jatečných zvířat. Nebude to zdaleka dosahovat tohoto čísla. Nelze předpokládat, že by k nám ze Slovinska byl vozen jatečný dobytek, aby u nás byl rituálně poražen. To může být kdekoli v jiných státech, Itálií počínaje, Maďarskem a dále. Čili nic takového nehrozí. A těžko toto předjímat. Ten provoz nebude technicky, technologicky jednoduchý. Čili to také to využijí řádově, jsem přesvědčen, jednotky provozů. To neznamená, že každý jatečný provoz bude něco podobného realizovat, protože to nebude jednoduché na provoz. Samozřejmě také na dozor. A všechny další okolnosti. 

Byl jsem dotazován, kdo bude větší autoritou, jestli autorita veterinární nebo autorita náboženská. Veterinární. Jednoznačně, protože tam budou muset být naplněny všechny předpisy, které nám dnes vyplývají z nařízení Rady, respektive potom z českého zákona na ochranu zvířat proti týrání. Jak tato novela, tak zákon na ochranu zvířat proti týrání, se na nařízení Rady z roku 2009 přímo odkazuje. Kdo jste zběhlý v oblasti veterinárního lékařství, tak to, věřím, můžete potvrdit.

Dámy a pánové, tolik tedy ve stručnosti. Omlouvám se, že tady jsem byl trošku obsáhlejší. Ale chtěl jsem některé věci skutečně uvést na pravou míru. A dotazy, které padaly, tak zde skutečně také uvést. Metoda omráčení elektrickým proudem je metoda, která je povolena od Evropské komise od roku 2009. A je a vyplývá z vědeckých studií, které jsou k dispozici i vám. A případně jsem schopen vám je také samozřejmě doložit. Stejně tak se to týká proškolení osob, které by u toho jako dozor byly. Vyplývá to opět z § 5a zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Dámy a pánové, tolik moje úvodní slovo. Jsem připraven reagovat i v rozpravě. Znovu říkám ale, to klíčové a podstatné je to, že se jedná o antibyrokratický zemědělský a potravinářský balíček. Naši zemědělci, farmáři, potravináři na to čekají. My samozřejmě realizujeme řadu podobných opatření v podzákonných normách a předpisech, ale tohle je důležitý příspěvek, který pomůže a zjednoduší, dereguluje celý systém. 

Děkuji za vaši podporu a těším se na rozpravu. Díky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Proč jste smazal vlastní komentář o Pospíšilovi?

To jste tak rychle změnil názor nebo si jednoduše za svými názory nestojíte? A uvažujete, že byste se lídrem kandidátky nebo předsedou strany stal sám?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 33 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Senátor Čunek: Vypadá to, že celá Česká republika je prostě pomatená

23:08 Senátor Čunek: Vypadá to, že celá Česká republika je prostě pomatená

Projev na 6. schůzi Senátu 26. února 2025 k veterinárnímu zákonu