Ministři zahraničních věcí členských zemí EU se na svém prvním zasedání v roce 2016 věnovali zejména konfliktu v Sýrii. Shodli se na jednoznačné podpoře politického dialogu pod taktovkou OSN, který by měl pokračovat mírovými rozhovory mezi Syrským režimem a opozicí plánovanými na 25. ledna 2016 v Ženevě. Důležitým aspektem dnešního jednání byla také otázka humanitární pomoci syrským uprchlíkům jak v okolních zemích, tak v Sýrii samotné. Při zprostředkování pomoci pro uprchlíky přímo v Sýrii může hrát významnou roli ČR, která jako jediná z členských zemí EU má v Sýrii funkční ambasádu se zastoupením na úrovni velvyslankyně. „ČR nabídla využití expertízy českého velvyslanectví při hledání způsobu, jak dostat pomoc do méně přístupných oblastí, které jsou například ve vojenském obležení, kam se doposud nepodařilo humanitární pomoc dopravit,“ přiblížil ministr Zaorálek. „Tady je zájem EU a také ČR hledat způsob, jak dramaticky špatnou situaci změnit,“ doplnil šéf české diplomacie. Ministři zahraničí se věnovali také přípravě londýnské dárcovské konference plánované na únor 2016, kde mají evropské země přispět do fondu pro řešení následků syrské krize.

Dalším tématem jednání evropské osmadvacítky byla situace na Ukrajině a stav reformního procesu. Ministři se shodli na další podpoře ukrajinských reforem s tím, že evropská podpora je podmíněna pokračováním reformního procesu. Přes dílčí úspěchy, kterých se na Ukrajině podařilo dosáhnout, však reformy v některých oblastech stále váznou, což se odráží i na trpělivosti ukrajinského obyvatelstva. „EU si je vědoma, že provádění reforem v situaci probíhajícího konfliktu na východní Ukrajině a při zhoršené ekonomické situaci je velmi obtížné,“ uvedl ministr Zaorálek. „Mezi členskými státy panuje velká shoda na tom, že podpora Evropy je vázána na konkrétní výsledky reforem, které budou ku prospěchu Ukrajiny,“ doplnil český ministr zahraničí.

Ministři rovněž diskutovali o možnostech evropské pomoci Iráku, zejména pokud jde o boj proti ISIL, pomoc při stabilizaci a rekonstrukci oblastí osvobozených od okupace ISIL a pomoc uprchlíkům uvnitř Iráku, kterých jsou téměř 4 miliony. Shoda panovala rovněž na dalších klíčových oblastech, které si zasluhují podporu EU, jako je podpora veřejné administrativy, vlády práva a reforma bezpečnostního sektoru.