Děkuji, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, je téměř tradicí, že ve chvíli, kdy je vyvoláno hlasování, jako je toto, tak, že různí ministři dostávají příležitost šířeji představit svoje resorty a prezentovat výsledky naší práce na těch jednotlivých ministerstvech. Takže já vždycky se snažím takovéhoto hlasování právě využít pro to, abych vám předvedla to, co se zase za další období na našem resortu podařilo.

Dnes je to právě 668 dní od chvíle, kdy mě předseda vlády Petr Fiala uvedl do funkce ministryně obrany. Když jsem přijímala tuto pozici, věděla jsem, že je přede mnou opravdu veliká výzva. Výzva modernizovat naší armádu, zvýšit rozpočet na obranné výdaje, zjednodušit akviziční proces nebo i zatraktivnit vstup do armády a posílit tak její řady. To a mnohé další z těch priorit jsem definovala ve svém desateru pro obranu, které jsem představila nedlouho po nástupu do funkce. To jsem ale ještě nevěděla, že bezpečnostní situace nejenom v Evropě, ale prakticky na celém světě, že se tak bude dynamicky zhoršovat. Jen dva měsíce po mém nástupu Rusko zcela bezdůvodně napadlo suverénní Ukrajinu, což naprosto změnilo bezpečnostní a politickou atmosféru v Evropě. Válka na Ukrajině trvá prakticky přesně 600 dní. Tedy po dobu takřka celého mandátu vlády Petra Fialy. A skutečně mnoho věcí zejména v resortu obrany ovlivňuje a souvisí s touto válkou a samozřejmě jsou to věci z agendy, které se musíme věnovat, ale nemůžeme se této agendě věnovat pouze a zanedbávat jiné věci, které jsou tolik důležité pro náš resort.

Kromě toho čelíme i řadě dalších bezpečnostních hrozeb ve světě, kterým se také musíme věnovat. Jsme svědky hrůzných činů teroristického hnutí Hamás v Izraeli. Nestabilní situace v oblasti Sahelu a dalších událostí. Důvodů, proč posilovat naši obranu a obranyschopnost, tedy rapidně přibývá a opětovná snaha opozice o vyslovení nedůvěry naší vládě mě nutí ohlédnout se za mým dosavadním působením na resortu Ministerstva obrany a chci tedy zrekapitulovat to, co jsme pro naplnění programového prohlášení naší vlády udělali.

V první řadě bych zmínila financování obrany. Naše vláda v programovém prohlášení jasně deklarovala, že chce vynakládat 2 % HDP na obranu do roku 2025. Následně tento závazek i pod vlivem světového dění urychleně změnila a chceme dosáhnout 2 % již v roce 2024. V letošním roce, tedy v roce 2023, činí rozpočet Ministerstva obrany 111,8 miliardy, tedy 1,52 % HDP. Pro rok 2024 počítáme s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 151 miliard korun a s celkovými obrannými výdaji bezmála 160 miliard korun, což odpovídá dvěma procentům HDP. Plníme tedy nejen spojenecký závazek, ale hlavně investujeme do armády a splácíme svůj dřívější dluh.

Navíc jsme letos prosadili zákon, který nejen stanoví, že stát musí na armádu vydávat 2 % HDP, ale také zakotvuje systém dlouhodobého financování velkých armádních modernizačních projektů, které samozřejmě vyžadují jistou finanční stabilitu, podporu a tady opět bych zmínila to, že tedy armáda tak konečně dostane to, co jsme jí měli dát již dávno, a to všechny vlády, které se střídaly u moci po roce 1989, respektive po rozpadu Československa, když hovořím za Českou republiku.

Někdy jsme tázáni, zda dokážeme finanční prostředky smysluplně využívat. Ano, dokážeme. Důkazem toho je čerpání rozpočtu Ministerstva obrany v minulém roce. Ačkoliv jsme loni v roce 2022 hospodařili na resortu Ministerstva obrany s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se nám vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Z celkové částky 92,7 miliardy se do dalšího roku převedlo jen 1,9 miliardy v podobě tak zvaných nároků z nespotřebovaných výdajů, což je o 0,3 miliardy méně, než tomu bylo v roce 2021. Klesá také podíl nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála 8 %, zatímco loni šlo o pouhá 2 %.

Modernizace naší armády, také věc, o které bychom tady mohli hovořit dlouhé hodiny. V oblasti modernizace armády postupujeme, troufám si říci, mílovými kroky. Za mnohé zde zmíním ty stěžejní projekty klíčové pro naší armádu a hlavně pro její schopnosti. Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Tento nákup jsme vyjednali za necelý rok od chvíle, kdy jsme museli rozhodnout o zrušení původního tendru. Přitom zůstala zachována jednotková cena. Po devíti letech od rozhodnutí realizovat nákup této techniky nezbytné pro splnění klíčového aliančního závazku, jímž je vybudování těžké pozemní brigády do roku 2026, jsme v realizační fázi. Pořizujeme techniku, která splňuje požadavky Armády České republiky a smlouva zároveň zajišťuje minimálně, minimálně čtyřicetiprocentní podíl českého obranného průmyslu na této zakázce.

Velkým krokem pro modernizaci a budoucnost nejen českého letectva, ale celé armády na další desítky let, je dojednání nákupu letounů páté generace, které Armádě České republiky umožní efektivně bránit naše i spojenecké území.

Tady je trošku pro mě zarážející, s jakou kritikou opozice se tento projekt setkává. Slýchávám rady typu odložit nákup nadzvukových letounů o několik let a prakticky ve stejný moment zároveň slýchám kritiku, že nová letadla zde budou až za 10 a více let. Tak jak to tedy vlastně myslíte, kolegové? Opozice zároveň radí pořídit levnější letouny 4,5té generace, které nám prý stačí, ale zároveň říká, že máme ještě počkat na generaci šestou nebo sedmou. To vše si nejenom protiřečí, ale bohužel tady musím říci, že je to kritika pro kritiku.

Projekt nákupu 24 letounů F-35 je důkladně promyšlenou akvizicí, která vychází z vojenského doporučení, které většinově vzniklo za minulé vlády a minulého ministra obrany. Dva roky se za úřadování pana ministra Metnara vojáci domlouvali, zjišťovali informace i z jiných zemí, aby vypracovali ke konci roku 2021 to vojenské doporučení. To nám bylo předloženo na jaře roku 2002.

Víte, ty vojáky úplně ty volby tak nezajímají. Vojáci pořád dělají tu práci stejnou a je jim jedno, jestli na tom resortu sedí Lubomír, Karla, Jana nebo někdo jiný. Oni prostě dokončili úkol, který jim zadal pan ministr Metnar a ten úkol dokončili v termínu, ve kterém ten úkol měli dokončit. Kdyby jim někdo řekl, dokončete ten úkol o měsíc dřív nebo o půl roku později, určitě by tak učinili, ale plnili pouze to, co dostali za úkol od tehdejšího ministra obrany.

Určitě se většinou shodneme, že nechceme pro naši zemi pořizovat nic, co by v západním světě nebylo standardem. Zároveň jsme vytvořili realistický plán na resortu Ministerstva obrany díky týmu paní vrchní ředitelky Cupákové, jak to lze všechno ufinancovat, pořídit a hlavně tak, aniž by se obrana musela omezovat na jiných modernizačních projektech, protože i tohle byl ten zásadní úkol, který jsem svým kolegům na resortu dala.

Jak jsem již opakovaně uvedla, s třicet pětkami bude ochrana našeho vzdušného prostoru stát každého občana až do roku 2069 700 korun ročně. Znova zopakuji, je to zhruba cena basy Plzeňského piva či rodinného vstupného do ZOO.

Jak už jsem zmínila, je zvláštní, že opozice navrhuje alternativní řešení ochranného vzdušného prostoru, ale ta opatření, která tady zaznívají, nejsou rozhodně dlouhodobě levnější, ani vlastně nezajišťují, že tady bude nějaký progres ohledně počtu uživatelů těch letounů, které stále ještě i Česká republika užívá a v tuto chvíli je užíváme v rámci Evropy pouze my, Maďaři a Švédové.

Podle vojenských expertů je letoun F-35 nejmodernější dostupný systém, který je připravený na bojiště budoucnosti a bude moci být provozován i po roce 2060, na rozdíl od letounů nižších generací. Po roce 2030 bude na světě sloužit celkem 3 457 strojů F-35, z toho 3 088 strojů v zemích NATO. Uživatelských zemí bude celkem 18. Díky těmto letadlům bude naše armáda schopna plně působit ve všech vojenských operačních doménách a zajišťovat efektivní obranu České republiky.

Pořizovací proces bude probíhat 11 let v rámci obranného rozpočtu. Peníze budou vydávány postupně a nebudou zásadní zátěží pro rozpočet armády, díky čemuž F-35 neohrozí - tady podtrhuji slovo neohrozí - další potřebné projekty. První letouny mají do České republiky dorazit na začátku příští dekády. Do té doby bude probíhat příprava podmínek pro provozování letounů.

Stávající Gripeny budou odvádět dál svoji skvělou práci až do roku 2035. Do té doby zajistíme postupně plný přechod na systém F-35. Ostatně nejinak tomu bylo, když se z Migů přecházelo na Gripeny. Také tam bylo nějaké období, než se vlastně komplet ta platforma tady uzpůsobila podmínkám České republiky a nebylo to takhle ze dne na den.

Dovolím si ještě zmínit, že bezpečnost nejen ve vzduchu nebude zajišťovat jen nadzvukové letectvo, ale také vrtulníky. S vládou Spojených států amerických jsme se dohodli na mých jednáních s panem ministrem obrany Austinem jak ve Washingtonu, D.C., tak v Praze, že k těmto 12 americkým vrtulníkům systému H1 pořizovaným za vlády pana tehdejšího premiéra Babiše a pana ministra Metnara, získáme darem dalších osm těchto strojů od zástupců Spojených států.

Když zde hovořím o letectvu, tak určitě chci zmínit ještě jednu zcela novou a aktuální informaci, která také odpovídá našim strategickým plánům a dokumentům. Zahajujeme jednání s brazilskou společnosti Embraer o pořízení vojenského středního transportního letounu. Jde o techniku, kterou potřebujeme pro zvýšení schopnosti v oblasti letecké přepravy, materiálu, které nepotřebuje jenom armáda, pro zvýšení schopnosti v oblasti letecké přepravy, materiálu, těžké vojenské techniky, ale i osob tak, abychom nemuseli spoléhat pouze a jenom na kapacity našich spojenců.

Ostatně teď jsme si zažívali, jaké to je, když jeden velký letoun z toho systému vypadne a my ho musíme nahrazovat letouny, které úplně nejsou standardní pro přepravu osob. Každopádně si myslím, že pro těch 35 pasažérů to byl určitě výjimečný zážitek, protože vlastně s něčím takovým se mohou potkávat buďto zaměstnanci našeho resortu, občas poslanci, senátoři, jako třeba, když je přepravujeme na dny NATO, anebo hlavně kdo nejvíc užívá tyto letouny, jsou samozřejmě naši výsadkáři.