Já velmi stručně. Děkuji za tu debatu. Možná bych tady zmínila to, že i s letošním rozpočtem je stále Česká republika šestá od konce v plnění těch dvou procent HDP na obranu. Už nás přeskočilo i Turecko, byť ten letošní rozpočet směřuje k 1,5 procentům HDP. Chtěla bych říct i to, že tady zmínil jeden z předřečníků Polsko, které jde na čtyři procenta. Stejně tak to jsou pobaltské země, stejně tak Slovensko už vlastně překročilo hranici dvou procent.

Myslím si, že my všichni, jak tady sedíme, tu modernizaci našim vojákům opravdu dlužíme. Protože byly to všechny vlády, ve kterých se střídaly různé politické strany, které ve chvíli, kdy se hledaly nějaké úspory ve státním rozpočtu, tak vždycky to odnesla armáda. Vždycky se ty škrty odehrávaly nejdříve tam. Takže i tady mi dovolte poděkovat napříč politickému spektru za to, že dnes opravdu stojíme před klíčovým rozhodnutím se jako Česká republika jasně vymezit a jasně stanovit ta pravidla pro to, abychom k těm dvěma procentům v tom příštím roce došli.

Nemám pochybnost, že by armáda nevěděla, za co ty finanční prostředky utratit. Víte, ten vnitřní dluh armády byl v roce 2010 přes 100 miliard korun. Kupovaly se například nadzvukové letouny. Původně se mělo kupovat - zmiňoval to tady Pavel Růžička - 24 nadzvukových letounů. Koupilo se jich 12. Měly se kupovat Pandury v počtu, aby tvořily nějaký logický útvar. Koupilo se jich méně. Takže pak když část Pandurů odstavila Felicie, nebylo kde brát další, které by nahradily ty, které byly v tu chvíli nepojízdné a v servisu.

Myslím si, že jsme si všichni tohoto vědomi a že děláme tedy společně i s kolegy z výboru pro obranu maximum možného pro to, abychom nastartovali proces modernizace a aby se armáda dočkala toho kýženého výsledku, že nebude jezdit a používat techniku, ve které jezdili ještě naši otcové, v některých případech i dědové. Děkuji.