Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Děkuji za možnost pronést úvodní slovo. Jedná se samozřejmě o jeden z nejobsáhlejších a nejkomplexnějších balíčků tzv. rámcových pozic k návrhům nařízení pro programovací období 21 až 27. Nyní projednáváme tzv. rámcovou pozici k obecnému nařízení, tj. nařízení o společných ustanoveních k fondům, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský námořní a rybářský fond, potom dále finanční pravidla pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

Jedná se o nejširší z projednávaných návrhů, já jsem velmi pečlivě sledovala i vaši včerejší debatu za účasti paní ministryně Schillerové, protože samozřejmě se to velmi úzce prolíná, víceletý finanční rámec a obecné nařízení, potom dále rámcové pozice k jednotlivým fondům. Já asi opravdu budu očekávat spíše debatu, jenom jsem chtěla moc poděkovat právě i za ty vstupy, které tady včera zazněly, protože jste se hodně zabývali právě tím zjednodušováním a všemi těmito věcmi, padly tady, myslím, od pana senátora Horníka i limitky, děkuji, protože já samozřejmě jsem člověk z praxe, všichni to o mně víte, že jsem léta letoucí byla na té straně barikády, kde se připravovaly projekty, vždy jsem ráda říkala, že jednoho krásného dne by si ti lidé, kteří připravují a realizují projekty, měli vyměnit role s těmi, co implementují, abychom se konečně pochopili vzájemně a hledali ty problémy a hlavně ty věci, jak to řešit.

Takže já samozřejmě všechny tyto věci kvituji. My na vládní úrovni samozřejmě připravujeme i spoustu reakcí a spoustu pracovních skupin, které právě budou vyjednávat tu pozici za ČR. Právě ohledně toho obecného nařízení, tam se to týká takových sedmi zásadních priorit, které bychom chtěli pro ČR vyjednat. Asi první je právě zachování pravidla N+3. To je to pravidlo, kdy v jednom roce Evropská komise uvolní ty zdroje, vy je musíte na úrovni členského státu, dnes máme N+3, vyčerpat do 3 let. Proto se nyní aktuálně ve všech médiích mluví o tom, že zrovna v roce 2018 je právě první naplňování pravidla N+3, jak tedy jednotlivé členské státy čerpají. Toto nám chce Evropská komise schválit na úroveň N+2, což samozřejmě pro ČR je velmi nevýhodné. My tam bojujeme i s tím, že se nám může v roce 2023 potkat právě to pravidlo N+3 a N+2, což by bylo z pohledu implementace evropských fondů velmi problematické.

Myslím si, že tím, že Evropská komise skutečně přichází s mnoha dalšími finančními aspekty, jako je například snížená míra spolufinancování, předfinancování, N+3, že skutečně vytváří rámec a bariéru k tomu, aby se vůbec dalo investovat. A to je přesně to, na co my se musíme zaměřit v rámci těch našich pozic, kterou máte dnes před sebou. Takže první je samozřejmě zachovat pravidlo N+3 na celé programovací období, zvýšit roční míru předfinancování, aktuálně máme zhruba 2,5 až 3 procenta ročně. Evropská komise to chce snížit na 0,5 procenta. Pokud by k tomuto došlo, nebo samozřejmě výsledkem vyjednávání to bylo někde mezi, o to více bude nutno zajistit rychlejší čerpání na úrovni ČR. Tady se skutečně pojďme bavit o tom, jestli předfinancování i z pozice žadatelů nezavést na ty limitky. Proč nutíme žadatele to celé předúvěrovávat? Není k tomu žádný důvod. Všechny zdroje jsou samozřejmě již dnes přes ČNB, myslím si, že by to bylo skutečně výrazné zjednodušení.

Takovým třetím pojmem je flexibilita. To je opravdu velmi pro mě absolutní priorita, co musí ČR vyjednat. Dnes máme 11 tematických cílů. Evropská komise říká, kolik procent z celkové národní obálky máte vyčerpat na daný cíl. A pak se dostáváme do problémů, že například v Integrovaném regionálním operačním programu je obrovský převis na školky, na zdravotnictví, integrovaný záchranný systém atd. Ale my neumíme převést ty peníze, protože jsou alokovány pro určité tematické cíle. Nově se podařilo, že tematických cílů je jenom 5. S tím samozřejmě je spojena další vyjednávací taktika ČR, že na těch 5 cílů, ty první cíle jsou zaměřeny na inovace a na zelenou Evropu, opět je tam, aby se z národní obálky alokovalo 75 %. Proč? My máme úplně jiné potřeby, např. v regionech. Tematický cíl právě regionální politika nebo územní rozvoj, to jsme tam prosazovali na úrovni ČR. Ale zase nás svazují těmi prvními cíli. Takže rozhodně naše pozice musí být, že žádné nastavování 45, 30 procent, ale že to chceme snížit minimálně o 15 %, aby právě zbylo na to, co skutečně ČR potřebuje. A to je to téma flexibility. Proč nám někdo má říkat, promiňte, že řeknu ten výraz, abychom v roce 2018 řekli, co budeme mít v roce 2026 k snídani. Jak to máme vědět? Takhle přesně to plánování vypadá. My jsme současné období plánovali v roce 2008, 2009, 2010, na období 2014 až 2020. Tehdy byla míra nezaměstnanosti 8 až 9 %. Dneska jsme pod 2 %. My na to neumíme reagovat. Neumíme na to reagovat proto, že neexistuje flexibilita přesunu peněz mezi fondy. To znamená, my máme dáno na ESF, dáno na ERDF, ale my bychom dnes třeba tolik na ESF nepotřebovali, zato potřebujeme daleko více zdrojů do investic. Proto přicházíme i s tím, že budeme vyjednávat flexibilitu nejenom mezi operačními programy, prioritami, ale právě mezi fondy. Takže ta flexibilita je skutečně velice důležitá.

Další bod je zohlednění specifik všech fondů. Je velice těžké dělat multifondové programy, když máte speciální nařízení k ESF, k ERDF, Fondu soudržnosti. Nejsou jednotná pravidla ani z pohledu Evropské komise. Potom bude asi diskuse, já jsem si připravila i takový obrázek, který zpracoval rakouský národní orgán pro koordinaci, kde je vidět, jak ta legislativa z úrovně Evropské komise narůstá. Je potřeba s tím něco dělat, protože my si ty bariéry ve finále vytváříme sami. Samozřejmě, podpora zjednodušení systémů řízení a kontroly, velmi důležitý bod. My skutečně se snažíme to řešit tak, abychom to zjednodušování naplnili tak, jak se naplnit má. To znamená, že nebude se kontrolovat všechno. Dneska je 100% vzorek. To znamená, vyjednává se, že bude vzorek třeba 30 %. Není důvod nedůvěřovat našim starostům a starostkám, jak čerpají ty fondy.

Dále kontrola by mohla probíhat na projektu max. jednou ročně, všechny kontrolní orgány by měly respektovat tu kontrolu, která už tam proběhla. A pak samozřejmě velká debata na úrovni Evropské komise je o metodách nebo zjednodušených metodách vykazování. My to umíme u Evropského sociálního fondu, u ERDF bychom s tím začínali nově, to jsou takzvané ty paušály, které už mnohdy znáte. Tam samozřejmě ten paušál jde stanovit, pokud se nakupuje například výpočetní technika. To není tak těžké. Ale u investic, u stavebních investic, to jsme nikdy nedělali. Nemáme ten datový podklad, na základě čeho bychom ty paušály dělali.

Jinak musím říci, že se i podařila ministerstvu pro místní rozvoj jedna ze zásadních věcí, my vždy apelujeme na to, že nemáme dostatek našich lidí v těch orgánech, které to ve finále nastavují pro ty členské země. Já opravdu jsem moc hrdá na to, že moje náměstkyně, paní Olga Nebeská, je členkou High Level Groupu of Simplification, to znamená pro zjednodušování. To znamená, to, co jsme chtěli, tak už se pomaličku, ale jistě zapracovává do těch pravidel.

Já se omlouvám, já bych tady mohla mluvit dlouho, protože jsem skutečně léta z praxe, spíše nechám asi ten prostor pro tu debatu. Ale moc vás žádám o schválení právě té rámcové pozice, tak, abychom měli vlastně ten mandát k tomu na té evropské úrovni to vyjednávat. Děkuji za pozornost.