„Za poslední dva měsíce se nám podařilo zrychlit čerpání prostředků z evropských fondů. Za červenec a srpen byly do Evropské komise zaslány žádosti o proplacení za více jak 13,5 miliard Kč, a to ještě nejsou za srpen dostupná data z Programu rozvoje venkova. Hodnota těchto odeslaných žádostí představuje přes 15 % prostředků přidělených ČR na období 2014-2020. Abychom však zajistili, že na konci roku žádné peníze nepropadnou zpět do rozpočtu EU, je nutné, aby všechny programy měly odeslány do Evropské komise žádosti alespoň ve výši 17 % hlavní alokace programu. Některé programy už této hranice dosáhly, jiné tento úkol mají ještě před sebou,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodala: „Výrazný nárůst žádostí o platbu, které zasíláme do Evropské komise k proplacení, očekáváme v posledních měsících tohoto roku, jednak protože minulý rok byla schválena řada projektů, které se začaly realizovat a začnou se proplácet, tak také proto, že končí stavební sezóna.“

V programovém období 2014-2020 je pro ČR vyčleněno z rozpočtu EU celkem přes 577,3 mld. Kč (hlavní alokace Dohody o partnerství k 31. srpnu 2018). Čerpá se v 10 tematicky zaměřených programech. V současné době je nejvíce projektů realizováno v Programu rozvoje venkova – 138,5 tisíc. V Integrovaném regionálním operačním programu jsou schváleny projekty za nejvíce peněz – 71 mld. Kč. Nejvyšší hodnota schválených projektů vzhledem k hlavní alokaci programu je v případě Operačního programu Zaměstnanost, kde jsou schváleny projekty za více než 81 % hlavní alokace.

Po jednání vlády se uskutečnila schůzka dotčených ministrů s premiérem Andrejem Babišem, kde projednali a schválili národní pozici k návrhům pravidel Evropské komise pro EU fondy v programovém období 2021-2027. České republice se podařilo do těchto návrhů prosadit některá zjednodušení jako je sjednocení používání log a také zjednodušení systému auditů. V příštím období by na projektu měl proběhnout během jednoho roku už jen jeden audit. Evropská komise navrhuje ale také méně příznivé finanční podmínky pro čerpání, mezi nimi například zkrácení doby na využití prostředků na dva roky ze současných tří, snížení předběžných plateb státům, zvýšení národní míry spolufinancování projektů či striktnější limity pro zacílení národních priorit do určitých tematických oblastí. Cílem České republiky v dalších vyjednáváních bude zmírnit tyto podmínky, aby byla možná větší flexibilita i dostatek prostředků na průběžné proplácení projektů.