Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já bych si dovolila na úvod svého vystoupení zrekapitulovat, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých týdnech udělalo pro to, abychom jako vláda nenechali nikoho padnout v důsledku koronakrize. My když jsme si to dávali do té velmi podrobné tabulky na Ministerstvu práce a sociálních věcí - a věřte, že těch několik posledních týdnů a měsíců bylo skutečně vyčerpávajících - tak jsme napočetli 50 konkrétních kroků. A já bych se k jednomu po druhém chtěla dostat.

Rozdělím to do tří základních tematických celků. Jsou to zákony, tzn. ta velmi náročná opatření, potom jsou to nelegislativní kroky, potom jsou to sociální služby a potom bych se vyjádřila k těm jednotlivým výrokům, které tady padají. Omlouvám se, přišla jsem pozdě, byla jsem dnes dopoledne v Sokolově řešit velmi tíživou situaci Sokolovské uhelné. Víte, že okres Sokolov je strukturálně postižený region, hrozí zde propouštění až tisíce lidí, čímž se ta situace může v tomto strukturálně znevýhodněném regionu ještě více přiostřit, ale k tomu se pravděpodobně také dostanu.

Začala bych těmi zákony. My jsme - a to si myslím, že je nejdůležitější krok - v České republice poprvé v historii rozjeli program Kurzarbeit, ten již známý Antivirus, režim A a B, a bylo to několik málo dní poté, co byl vyhlášen nouzový stav. Vím, že se asi nám jako ministerstvu nebo vládě uznání nedostane, nicméně každý, kdo zná situaci v Německu, kde se to pilovalo několik let a testovalo na několika krizích v řádu opravdu dlouhém, tak je to malý zázrak. Ke včerejšímu dni jsme v rámci programu Antivirus podpořili 900 tisíc pracovních míst. 900 tisíc pracovních míst. (Opakuje.) Program Antivirus je prodloužen do konce srpna a je to ten nejdůležitější nástroj, který cílí na tu nejdůležitější skupinu, tzn. na zaměstnance, na 3,1 milionu zaměstnanců ve mzdové sféře, z nichž by pravděpodobně část přišla o práci, a kdyby nebyl program Antivirus, tak bychom neměli nezaměstnanost těch 3,56 %, ale už bychom byli minimálně na 10 % a to nejsou názory mé, ale jsou to názory ekonomů, kteří jsou ať už ve vládním NERVu, nebo jsou členy Ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu.

Víte, že kromě Antiviru A a B, tzn. 900 tisíc podpořených pracovních míst - a je potřeba říci, že jsou vypláceny nad náhrady mezd, tzn. že i přes tu masivní podporu státu velká část zaměstnanců, pro které nebyla práce ať už kvůli tomu, že vláda z epidemiologických důvodů zavřela ty podniky, tak šly na 60 % často své mzdy, tzn. že měli velký pokles příjmů, a nebo potom v důsledku souvisejících hospodářských potíží šli také na překážky, tak to jsou lidé, kteří jsou klíčoví, je to páteř naší ekonomiky. Já ještě jednou připomínám, že 88 % všech podniků ve mzdové sféře jsou malé a střední podniky do 50 zaměstnanců.

Ještě předtím, než jsme schválili program Antivirus - a to bylo do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu - jsem přišla s návrhem zákona, kdy jsme osobám samostatně výdělečně činným odpustili automaticky plošně na půl roku sociální pojištění v minimální částce, ale zase 60 % OSVČ platí ty sociální odvody na té minimální úrovni. Je to náklad státního rozpočtu na těch šest měsíců ve výši 2,5 miliardy měsíčně, tzn. 15,1 miliardy ročně.

Třetí krok, který jsme udělali a na to se už také zapomíná, tak jsme opět do šesti dnů po vyhlášení nouzového stavu prodloužili ošetřovné, které bylo před krizí maximálně 9 resp. 16 dní u samoživitelských rodin na celou dobu trvání mimořádných opatření. Navýšili jsme ošetřovné pro děti do 13 let, předtím to bylo do 10, a pak v důsledku těch jednotlivých balíčků jsme také navýšili ošetřovné na 80 % ze 60 a také jsme zavedli ošetřovné pro dohodáře. Asi nemusím zmiňovat, že jsme pak 13. 5. jako koalice navrhli sjednocení podmínek nároku na ošetřovné při rozvolňování mateřských a základních škol, tzn. když jsme se vraceli do normálního života, tak jsme jasně definovali, které rodiny mají nárok na ošetřovné i přesto, že mohou své dítě umístit do mateřské nebo základní školy, a tím jsme se rozhodli pro nadstandardní ochranu rodin s dětmi v této výjimečné situaci. To je důležité říci, že jsme jako vláda poprvé v historii upřednostnili nadstandardní sociální ochranu v této mimořádné epidemiologické situaci.

Čtvrtý důležitý zákon, který se nám podařilo velmi rychle prosadit, bylo zajištění plynulé výplaty dávek, kdy jsme odlehčili úřadům práce a minimalizovali kontakt mezi klienty a zaměstnanci úřadů práce. Cílili jsme tím zejména na nízkopříjmové domácnosti a v podstatě jsme umožnili podávat žádosti o dávky elektronicky bez podpisu, a tím jsme urychlili celý proces.

Pátý zákon, který jsme prosadili a vláda ho schválila 26. března, to znamená necelých čtrnáct dní po vyhlášení nouzového stavu, a opět cílil na nízkopříjmové domácnosti, tak jsme v podstatě překlopili test příjmů pro nárok na některé dávky do druhého kvartálu. Byla to změna zákona o státní sociální podpoře a hmotné nouzi a týkala se zejména příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a zvýšeného příspěvku na péči. V podstatě to znamenalo, že pokud nedochází ke změnám, tak se první kvartál překlápí do druhého kvartálu. Lidé nemuseli na úřady, což ale neznamenalo, že když vznikl nový nárok na dávky, že je úřad práce nevyřizoval.

Šestý zákon, který se nám podařilo jako vládě prosadit, a byl schválen vládou 1. 4. a Senát jej schválil 9. 4., byly změny v oblasti zaměstnanosti během celé koronakrize. Nepožadovali jsme potvrzení o bezdlužnosti u firem, které žádají o podporu v rámci programu Antivirus. Umožnili jsme, aby se nezkrátil příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením o náhrady mzdy na překážkách. Umožnili jsme registraci do evidence úřadů práce on-line a odkudkoliv, to znamená nikoliv jen v místě trvalého bydliště, a také jsme umožnili doložit potvrzení od lékaře o nemoci do tří dnů.

Sedmý zákon to nebyla legislativa, ale byl to závažný předpis a dostáváme se k té již tolik zmiňované mimořádné okamžité pomoci, tak jsme dne 6. dubna v momentě, kdy jsme měli za sebou celou tu sérii význačných legislativních změn, rozvolnili v důsledku COVID krize mimořádnou okamžitou pomoc. Ty podmínky nároku, a tam jsme šli až tam, co nám zákon umožnil, odstranili jsme testování majetku, nepřihlíží se k úsporám do určité výše a cílem tohoto rozvolnění je pomoc při náhlém poklesu příjmů, při náhlém poklesu příjmů - to zdůrazňuji, protože to bude pak ještě velmi důležité v reakci na některé příspěvky, které tady padly. V podstatě je dnes možné poskytnout pomoc mimořádné okamžité pomoci na dvojnásobek životního minima plus pokrytí veškerých nákladů na bydlení. A připomínám, že k 1. 4. jsme jako vláda naštěstí po devíti letech schválili a prosadili navýšení životního minima o inflaci, o 13 %, po devíti letech. To znamená, že to bylo velmi dobře načasované, protože ty částky životního minima k 1. dubnu značně rostly.

Dalším zákonem, který vláda schválila 4. května, jsme zavedli fikci insolvence, to znamená, že během COVID krize nemohly firmy de facto přejít do insolvence, což znesnadnilo, pokud nevyplatily mzdy svým zaměstnancům, vyplacení jejich mzdového nároku na úřadech práce, tak jsme tuto fikci insolvence zavedli, a tím pádem zavedli situaci znovu na ten předkrizový stav a tím četným zaměstnancům ulehčili život.

7. května vláda, a to je devátý zásadní krok, schválila odklad pojistného placeného zaměstnavatelem. Připomínám, že to je úleva pro firmy, které jsou zasaženy koronakrizí, mohou si na tři měsíce odložit své sociální pojistné za velmi nízký úrok, který bude splatný až v říjnu tohoto roku a ten úrok je 1 % za čtvrtletí, to znamená od června do srpna mohou firmy takto lehkým způsobem získat likviditu pro své firmy. A týká se to v podstatě 3,6 mil. zaměstnanců ve mzdové sféře, to znamená více než 280 000 firem ve mzdové sféře.

25. května, a to je věc, která byla nedávno schválena v Poslanecké sněmovně, příští středu nás čeká projednávání tohoto návrhu zákona v Senátu, ten takzvaný Antivirus C, kdy přicházíme k tomu, abychom ulevili těm nejpotřebnějším za účelem zachránění pracovních míst. A ten princip je jednoduchý. Firmy, pokud bude návrh zákona schválen, do padesáti zaměstnanců za několik podmínek, které hned vyjmenuji, budou mít možnost odpuštění plateb za sociální zabezpečení, a tím zase opět dostaneme likviditu do firem, ulevíme firmám. Jedná se o celkové náklady pro státní rozpočet ve výši 13,5 mld. korun a jedná se o 88 % všech firem ve mzdové sféře s dopadem na 1,5 mil. zaměstnanců pod podmínkami, že tyto firmy, pokud jim budou odpuštěny tyto zálohy na sociální zabezpečení, musí zachovat 90 % svého březnového stavu zaměstnanosti a 90 % objemu mezd vyplacených za březen. Je to opět návrh, který byl vládou prosazen na podnět ekonomů v ekonomickém poradním týmu Ústředního krizového štábu a slibujeme si od toho, že se uleví Antiviru B, kde máme už opravdu velký počet firem, velký počet neustálé administrace a zároveň se tak podpoří fungující firmy do padesáti zaměstnanců. A já si myslím, že malé a střední podniky jsou páteří české ekonomiky.

Teď bych se dostala k jedenáctému opatření, a to už jsme v opatřeních nelegislativní povahy. Připomínám, že jsme 8. března upravili eNeschopenku tak, abychom byli schopni sledovat počet nařízených karantén. To je nástroj, který velmi pomohl hygienikům zvládnout celou situaci a musím říct, že díky koronakrizi i praktičtí lékaři, kteří vyžadovali až dvouletou přechodnou dobu na zavedení eNeschopenky, sami uznali, že eNeschopenka je jejich miláčkem.

11. 3. jsme, protože jsme byli zahlceni desítkami tisíc dotazů, co jak bude fungovat v sociální politice, kompletně upravili web MPSV a nasadili takzvaného "chatbota", který nám pomohl zodpovídat dotazy občanů.

12. 3. jsme vydali takzvané pracovněprávní desatero. To znamená výklad pracovněprávních vztahů v souvislosti s opatřeními ke koronaviru. A abychom dostali toto pracovněprávní desatero mezi obyvatelstvo, tak jsme jej inzerovali i ve velkých denících. Měli jsme i digitální kampaň a tak dále, a tak dále a bylo to opravdu velmi sledované, protože lidé přesně situace, které jsme popisovali v pracovněprávním desateru, řešili. To znamená, může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou ze dne na den, co znamená výpověď dohodou, existuje vůbec něco takového jako výpověď dohodou a tak dále, a tak dále.

20. 3. jsme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českou poštou umožnili vyplácení důchodů i rodinným příslušníkům a ostatním pověřeným osobám na základě plné moci.

23. března jsme zajistili pro pracovníky v sociálních službách možnost péče o jejich děti v takzvaných speciálně zřízených krizových školních klubech. 23. března se MPSV zapojilo do takzvané senior linky 1212, která se týkala z 50 % všech dotazů Ministerstva práce a sociálních věcí.

Děkuji. 27. března MPSV vydalo komplexní vlastně metodické instrukce nebo letáky, chcete-li, pro ohrožené děti, které jsme rozeslali na 250 OSPODů, 300 dětských ústavů nebo také 145 pěstounských doprovázejících organizací a pomáhali jsme jim řešit ty nejčastější krizové situace.

3. dubna, protože se nám denně na ministerstvu sešly desítky tisíc dotazů, tak jsme uspořádali live stream na sociálních sítí za účelem zodpovězení těchto nejčastějších dotazů tak, abychom si to ulehčili. V těchto dnech se pořádaly live streamy k ošetřovnému, k mimořádné okamžité pomoci a také k programu Antivirus. 20. dubna jsme vyjednali nebo zajistili jasný výklad, jak je to s podporou v nezaměstnanosti pro tzv. pendlery, kteří přišli o práci v zahraničí. To znamená, jak postupovat v této situaci.

10. května skončila komplexní informační kampaň k mimořádné okamžité pomoci a já bych vás ráda informovala, že se týkala tištěné inzerce v bezplatných denících, protože lidé, kteří potřebují mimořádnou okamžitou pomoc, si pravděpodobně nekupují noviny, ale byly to bezplatné deníky jako Metro a 5+2. Vyvěsili jsme nebo zaplatili jsme čtyři tisíce plakátů, kde informujeme o dávce mimořádné okamžité pomoci. Ty plakáty byly vylepeny ve 120 městech.

7. dubna jsme měli komplexní live stream, kde jsme vysvětlovali, jak funguje, ve spolupráci s některými deníky, mimořádná okamžitá pomoc.

29. dubna bylo proškoleno na úřadech práce více než 100 vedoucích pracovníků úřadů práce tak, aby skutečně věděli a předávali informace do terénu o tom, jak funguje přizpůsobená mimořádná okamžitá pomoc. A cíleně jsem se já osobně setkala s představiteli různých organizací, například Klub svobodných matek atd., kde jsem je informovala o tom, jak lze využívat mimořádnou okamžitou pomoc na pomoc lidem, kteří se ocitli v existenčních problémech v důsledku Covid-krize.

Takže ještě jednou zopakuji: tištěná inzerce v bezplatných denících, plakátová kampaň dostupná ve veřejném prostoru tak, aby se k ní dostali lidé, kteří potřebují pomoc, live streamy na sociálních sítích ve spolupráci s některými internetovými deníky. Mimořádná školení zaměstnanců úřadů práce tak, aby skutečně ty informace prokapaly až do terénu, a cílená komunikace s různými zájmovými spolky nebo zastřešujícími organizacemi ohrožených skupin obyvatelstva.

18. května jsme zavedli formulář na prověření výplaty ošetřovného na webu MPSV. 25. května jsme zveřejnili první analýzu využití programu Antivirus, 25. května také analýzu poklesu příjmů a sociální ochrany pracujících na dohody, k tomu se pravděpodobně ještě dostaneme, a 28. května jsme se dostali k formuláři na prověření mimořádné okamžité pomoci na webu MPSV.

To je 25 základních kroků, které jsme v posledních týdnech udělali, učinili a teď uvažuji, jestli mám číst těch 25 dalších kroků, které jsme jako MPSV učinili v minulých týdnech speciálně v oblasti sociálních služeb. Možná to neudělám, protože tento velmi komplexní materiál bude, tak jako všechno, zveřejněno na webu MPSV a jen zdůrazním, že 3. března, třetího března, to znamená den, kdy počet nakažených v České republice stoupl ze tří na pět, jsme vydali první instrukci, jak se chovat v koronakrizi. Třetího března poskytovatelé sociálních služeb měli od ministerstva jasný návod, jak svolat krizové štáby, jak připravit krizový plán, jak se předzásobit, jak zvýšit preventivní hygienická opatření či omezit společné aktivity. Těch navazujících dalších 24 kroků nebu zmiňovat.

Možná jedna věc, která zapadla, a myslím si, že by tato vzácná Sněmovna o tom měla být informována. Dne 7. května, a je to opravdu klíčová věc, historicky výjimečná, vláda schválila alokaci ve výši 5,2 mld. korun na odměny pracovníků v sociálních službách v souvislosti s koronakrizí. Pět celých dvě miliardy! Lidé, kteří pracují v přímé péči a setkali se s Covidem, tak dosáhnou, ty peníze dorazí do jednotlivých zařízení v měsíci červenci, na 40 tisíc korun měsíčně, ostatní pracovníci v přímé péči na 20 tisíc měsíčně a zařízení, kde nebyla žádná nákaza Covid, tak dostanou výjimečné finanční odměny na pracovníka ve výši 10 tisíc korun měsíčně všem stejně. Důležité je také říci, že ty částky mohou variovat v intervalu plus nebo minus 10 % a bude to na rozhodnutí ředitele tohoto jednotlivého zařízení, protože tyto finanční prostředky nerozdělujeme podle směrných čísel, ale rozdělujeme je - o ty dotace žádají přímo jednotlivá zařízení a může tam být interval mezi těmi 10 až 40 tisíci plus minus 10 % dle odůvodněného rozhodnutí ředitele nebo ředitelky toho zařízení. Ostatní opatření v oblasti sociálních služeb nebudu vyjmenovávat, můžete si je všechna přečíst. Je to velmi zajímavé. Skutečně jsme udělali velký kus práce.

A ještě poslední věc. V příštích dvou týdnech, jakmile doadministrujeme tu mimořádnou dotaci 5,2 mld. korun na finanční odměny pro zaměstnance v sociálních službách, tak také jako vláda chceme podpořit sociální služby dofinancováním provozu. To znamená, jakmile zvládneme tu administraci finančních odměn, tak také dofinancujeme provoz sociálních služeb vzniklý v souvislosti s Covidem a který byl Asociací krajů a Asociací poskytovatelů sociálních služeb vyčíslen na zhruba jednu miliardu korun.

Já bych chtěla, tak jak jsem vyčetla těch padesát kroků, které jsme v minulých týdnech prosadili, také zmínit, padlo to tady několikrát, že 15. června má jít na vládu návrh zákona o zálohovaném výživném. Víte, že to je návrh zákona, o kterém se tady mluví 15 let, a já pevně doufám, protože ta potřeba pomoci samoživitelským rodinám, je v důsledku té Covid-krize naléhavější než kdykoliv předtím, tak já pevně doufám, že tento návrh zákona v obou komorách Parlamentu ČR najde podporu a bude velmi rychle schválen tak, abychom skutečně samoživitelským rodinám mohli pomoci.

Padalo také tady často, že mimořádná okamžitá pomoc je udělována ve výši 48, resp. 49 korun a že to je skandální. Víte co? Já mám vždycky velký problém, když se lže. To je prostě - já to špatně snáším v politice, když se lže. A když mi někdo mediálně vyčítá, že poskytujeme mimořádnou okamžitou pomoc 48, resp. 49 korun, tak je potřeba říci to B. Ono už to tady padlo. Co bylo těch 48 nebo 49 korun? Jako že jsme usoudili, že si lidé zaslouží podporu 48 nebo 49 korun? Takhle to bylo prezentováno. To byla žádost o proplacení nocleženky pro lidi bez domova a potom žádost o proplacení jízdenky na cestu domů z výkonu trestu. A když tvrdím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí pomáhá lidem 48 korunami, tak je potřeba říci, že ta žádost byla na 48 korun, že někdo požádal před Covid-krizí o nocleženku a my jsme mu stoprocentně vyhověli. Kdyby si žádal víc, tak to asi dopadne jinak. Takže, prosím vás, nemanipulujte informacemi. Nemanipulujte informacemi! Ničí to politickou kulturu a jednou s tím člověk začne, pak se to obrátí proti němu.