Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Záměr tohoto návrhu je zcela jasný a ačkoliv mu lze do určité míry porozumět, musím za Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatovat, že i ve znění komplexního pozměňovacího návrhu přetrvává u tohoto návrhu významné riziko protiústavnosti. Komplexní pozměňovací návrh, který byl s Ministerstvem práce a sociálních věcí konzultován, především zmírňuje dopad návrhu na práva nezaopatřených dětí tím, že jim zachovává částky životního minima.

V návrhu však podle našeho názoru nadále přetrvává riziko, že zasahuje do ústavou chráněných práv na zajištění základních životních potřeb a to nejenom osob, které vybrané přestupky spáchaly, ale také zejména do práv na zajištění základních životních potřeb osob, které nic nespáchaly, ale jsou s pachatelem v jednom okruhu společně posuzovaných osob. Jsem tedy ráda, že do návrhu byla na základě impulzu ministerstva zapracována právě proto alespoň ochrana pro nezaopatřené děti. Postoj Ministerstva práce a sociálních věcí je tedy i nadále stejný vzhledem k uvedeným obavám o soulad s ústavním pořádkem.

Chtěla bych zdůraznit, že se osobně ztotožňuji s názorem, že sociální sytém má být přísný, má fungovat jako trampolína. Když se dostanete do problémů, tak vám má pomoci, ale měl by vás vyhoupnout zpět do normálního života. Myslím si, že společným úsilím ten správný krok, jak tento velmi složitý problém vyřešit, byl návrh, který vzešel z ministerstva před více, než dvěma lety, a to je těch 15 opatření boje s chudobou.

Některé z nich se nám podařilo realizovat, některé bohužel vůbec. Není na nich shoda napříč politickým spektrem. Důležité za mě je, že to není o sociálních dávkách. Je to o celé řadě dalších kroků. Je to o ochraně veřejného zdraví, je to o trvalém pobytu, je to o dostupnosti bydlení, je to o bobtnajícím sociálním vyloučení, obchodu s chudobou, a tak dále a tak dále.