Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, úvodem svého projevu bych chtěla připomenout, že podpora sociálních služeb se za posledních pět let vlády sociálně demokratických ministryň výrazně zvýšila. Vzpomeňme si na rok 2010 a dobu vedení ministerstva ze strany pana ministra Drábka. Dotace tehdy činila tristních 6,83 mld. korun a mnoho sociálních služeb... (Ministryně se odmlčela, v sále je hluk.)

Takže vzpomeňme si na rok 2010 a dobu vedení ministerstva ze strany pana ministra Drábka. Dotace tehdy činila tristních 6,83 mld. korun a mnoho sociálních služeb muselo skončit nebo bojovalo o přežití.

Oproti tomu v letošním roce máme historicky nejvyšší dotaci a to 15,72 miliardy korun. To ale není vše. Od 1. srpna 2016 došlo k navýšení příspěvku na péči ve všech stupních o 10 %. Od 1. dubna 2019 dojde k navýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni závislosti na 19 200 korun a od 1. července 2019 dojde také k navýšení ve třetím stupni závislosti pro osoby mladší 18 let na 13 900 korun a pro starší 18 let na 12 800 korun. To vše se promítne do vyšších plateb za péči pro terénní a ambulantní sociální služby.

Prioritou sociální demokracie jsou dobře zaplacení a kvalitní pracovníci sociálních služeb. Za posledních pět let proto došlo k navýšení platů i mezd v této oblasti o více, než 55 %. V tomto kontextu i do budoucna chceme dále navyšovat finanční ohodnocení zaměstnanců a zároveň nastavit lepší podporu neformálních pečovatelů tak, aby byla efektivnější spolupráce poskytovatelů ambulantních a terénních sociálních služeb a neformálních pečovatelů. Připravujeme to také v novele zákona o sociálních službách, která je v plánu legislativních prací připravena na podzim tohoto roku.

Dovolte mi nyní zopakovat několik čísel. Financování sociálních služeb je samozřejmě vícezdrojové. Jak v posledních letech tedy stoupaly finanční prostředky? Za posledních pět let došlo k razantnímu navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu, respektive z úrovně Ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi lety 2014 až 2019 došlo k navýšení o 105 %, jak už jsem zmiňovala ze 7,7 miliardy na 15,7 miliardy.

Dále je nutné také zmínit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má vytvořenu i takzvanou národní síť sociálních služeb, kde jsou financovány primárně nadregionální a také ojedinělé sociální služby. Například se jedná o specifické služby pro autisty, kde MPSV za poslední čtyři roky navýšilo finanční prostředky z 9 na 40 milionů, nebo o služby pro osoby s roztroušenou sklerózou, nebo služby, které poskytuje Národní rada zdravotně postižených, či služby pro sluchově a zrakově postižené, nebo oběti trestných činů.

K tomu je nutné přičíst i spolupodíl z příspěvku na péči. Ten vzrostl o 27 %. A to není započítáno letošní navýšení příspěvku na péči. Celkově se tak MPSV podílí zhruba 25 miliardami ročně, což je více, jak polovina celkových nákladů sociálních služeb.

Spolupodíl uživatelů skrze úhrady se mezi lety 2014 až 2017 navýšil o 17 % z 6,93 miliard na 8,14 miliard. To bylo způsobeno navýšením starobních a invalidních důchodů a nárůstem počtu klientů. Klienti se tak dnes podílí na celkových nákladech zhruba 21 % z celkových nákladů.

Spolupodíl krajů se mezi lety 2014 až 2019 sice navýšil, ale stále se jedná pouze o 1/10 z celkových nákladů sociálních služeb. Růst spolupodílu obcí je z úrovně samospráv nejnižší a to pouze 7 % z celkových nákladů. Přitom je nutné připomenout, že krajům vzrostly příjmy z rozpočtového určení daní během let 2013 až 2017 z necelých 47 miliard na necelých 65 miliard, tedy o téměř 40 % a obcím stouply za stejné období daňové příjmy z rozpočtového určení daní ze 162, necelých 162 miliard, na 206 miliard. Tedy také o téměř 30 %, o 45 miliard. Spolufinancování se nenavyšovalo v sociálních službách tak, aby to odpovídalo tomu navýšení v rozpočtovém určení daní.

Co se týká financování z operačního programu Zaměstnanost, tak zde jsme vyšli krajům vstříc a hned po mém nástupu jsme udělali revizi výzvy tak, že dojde k navýšení finančních prostředků na sociální služby o 1,5 miliardy korun. S touto částkou naše ministerstvo nepočítalo, když se v červnu 2018 připravoval návrh státního rozpočtu na tento rok.

Každý kraj tak může své individuální projekty buď prodloužit, nebo připravit projekt nový. Záleží jen na kraji, jaký způsob zvolí. Také finanční prostředky budou uznatelné už od ledna tohoto roku a proto výpadek ve výši 800 miliard korun, kterým jsme při přípravě návrhu státního rozpočtu počítali, už není v tuto chvíli relevantní.

Navýšení je důležité, to nezpochybňujeme. Já ale navrhuji, abychom si sedli znovu ke společnému stolu k jednání a k upřesnění požadavků. Jsem tedy připravena společně s kraji a Ministerstvem financí jednat, jakým způsobem a v jaké výši mají být sociální služby pro tento rok dofinancovány. Protože naše čísla a čísla, která padají ve veřejném prostoru, se liší v poměru trojnásobném. Velmi vám děkuji.