Ministerstvo financí počítá s plánem konsolidace, díky kterému se strukturální saldo bude snižovat postupně, a to o půl procentního bodu HDP ročně. Pro rok 2022 jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Tento postup je plně v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky.

Podle konsolidačního plánu MF v predikovaném období do roku 2024 nedojde k dosažení poměru dluhu k HDP ve výši 55%, ale v případě mnou preferovaného scénáře 52,8%. V případě méně ambiciózního scénáře pak 54,6%. Skutečné tempo konsolidace se bude samozřejmě odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády, která vzejde z říjnových voleb.

Můj plán počítá s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou klesat. Počítám se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. Prioritně budeme cílit na kapitálové výdaje ze zdrojů Evropské unie, ať již jde o strukturální a investiční fondy, nebo nové instituty, jako je Nástroje pro podporu a oživení. Souhlasím, že diskuzi o úpravě daňového mixu se nepochybně nevyhneme.

V rámci úspor připomínám, že ze poslední 2 roky jsme redukovali počet míst ve státní správě o 4 300, což přineslo úsporu více než 3,5 mld. Kč. Prosadila jsem systémové změny, jako je novela zákona o rozpočtových pravidlech, které zastavila růst státního aparátu a problém tzv. černých duší.

Národní rozpočtovou radou doporučovaná specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsensu je dlouhodobě neudržitelná. Již v letošním roce čekají Českou republiky volby do Poslanecké sněmovny, nejpozději v roce 2025 pak další. Mělo by být proto na každé budoucí politické reprezentaci České republiky, respektive na občanech a voličích, komu dají mandát, a tedy jakou konkrétní konsolidační strategii si prostřednictvím svého volebního práva zvolí.