Dámy a pánové, dobrý den.

Dívám se, bohužel není tady pan předseda Kalousek. To je škoda, protože já jsem chtěla vyložit, že to tak není, jak on uvádí. Takže stručně, budu se snažit být naprosto věcná a jasná.

Jak je to teď. Máme zákon o praní špinavých peněz, který tady máme asi od roku 2008 nebo 2009, pokud se nemýlím, a v něm je uveden okruh povinných osob. Současně je tam uveden okruh údajů, které tyto povinné osoby musí sdělovat Finančnímu analytickému úřadu. Čili v tomto směru jsou karty dávno rozdány. Směrnice DAC pouze říká, že do budoucna tyto osoby a tyto informace - nic nového, žádné nové osoby, žádné nové informace - budou poskytovat správcům daně pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní. My jsme se rozhodli implementovat do daňového řádu proto, že jsme chtěli - a takto byl vlastně náš původní návrh z dílny Ministerstva financí předložen do legislativního procesu - že jsme chtěli rovné podmínky a netajili jsme to. To je skutečně pravda, my jsme od začátku otevřeně říkali, že jdeme nad rámec implementace a že to má svoji logiku, protože když tu informaci má dostat německý, rakouský, italský správce daně, proč ji nemá dostat český správce daně. Takto jsme k tomu přistupovali.

Současně si dovolím ještě uvést, že ten zákon AML, zákon o praní špinavých peněz, který tu máme tak strašně dávno a byl schválen za úplně jiných ministrů a jinou Poslaneckou sněmovnou a roky tu platí, tak ten striktně zakazuje požadovat informace nebo uvádět informace, které by se dotkly nedotknutelného advokátního tajemství. To znamená, které se týkají právního zastoupení, trestního řízení a naopak tam říká, které informace se uvádět mohou, třeba o zprostředkování. To znamená, když ten advokát bude vědět o tom, že se zprostředkoval obchod kvůli praní špinavých peněz, tak by ty informace uvést měl.

Já jsem se rozhodla, udělám tak za chvíli, že podpořím návrh pana poslance Michálka, a to z prostého důvodu. Ministerstvo financí to takto vždycky chtělo. Já to vím, protože jsem se toho účastnila jako náměstkyně ministra. Byli jsme dvakrát na Legislativní radě vlády, nepochodili jsme a ustoupili jsme tedy, že jsme řekli, že pro profesní komory budeme tedy souhlasit s mezinárodní spoluprací při správě daní, protože bychom se prostě nepohnuli dál.

Ale jenom pro vaši informaci, než se rozhodnete. Zatím netransponovaly následující země, nestihly to, přestože transpoziční lhůta skončila v prosinci 2017: Belgie, Bulharsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Rumunsko, Polsko. Všechny ostatní, nebudu je vyjmenovávat, abych vás nezdržovala, všechny ostatní mají transponováno stejným způsobem. To znamená, že to umožňují nejen tomu evropskému správci daně, ale umožňují to i správci daně tuzemskému. A to, prosím vás, bez toho úzkého hrdla, které navrhuje pan poslanec Michálek ve výši 500 tisíc korun. A já s tím úzkým hrdlem souhlasím. Tyto země všechny, ty ostatní, mají transponováno bez úzkého hrdla, to znamená na jakékoliv transakce. Ale já říkám, nemám problém podpořit poslanecký návrh s částkou 500 tisíc korun, protože na jiné necílíme. Podpořím i návrh ústavně právního výboru, aby si tyto informace mezi sebou vyměňovala centra. To znamená nikoliv běžný správce daně s běžným advokátem, ale vyloženě centra Generální finanční ředitelství versus například advokátní komora. Toto všechno podpořím, ale na druhé straně vás žádám, podpořte prostě tuto úpravu a nevysílejme signál do Evropy, že nechceme bojovat s praním špinavých peněz a s daňovými úniky v tuzemsku.

Děkuji vám.