Daňový balíček z dílny Ministerstva financí obsahuje zásadní změny daňových zákonů, ke kterým má dojít v tomto roce. Jedná se například o opatření proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin i o opatření, která sníží daňovou zátěž podnikatelů, jako jsou výdajové paušály nebo zjednodušení daňových odpočtů na podporu výzkumu a vývoje. V neposlední řadě daňový balíček reaguje na hrozbu zvýšení cen tepla snížením DPH z 15 % na 10 % a také nově zavádí zdanění tzv. zahřívaného tabáku.

Poslanecká sněmovna schválila daňový balíček dne 21. prosince 2018. Senátoři však poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, s nimiž Ministerstvo financí nesouhlasí a jejichž přijetí by s sebou neslo nežádoucí dopady.

Jedním z pozměňovacích návrhů Senát prosazuje zahrnout do daňového balíčku snížení sazby DPH ve vybraných sektorech, například ve stravování, v některých řemeslných a odborných službách, u vodného a stočného. Snížení DPH u stejných činností je však obsaženo v novele zákona o evidenci tržeb a je její nedílnou součástí, byť je právní úprava rozdělena do dvou samostatných zákonů.

Toto snížení má podnikatelům ze zbývajících fází náběhu EET kompenzovat náklady na její zavedení a zároveň je pozitivně motivovat k řádnému plnění daňových povinností. Přijetí jedné změny bez druhé by bylo z pohledu daňové politiky nekoherentní a nedává tak smysl ji přesouvat do jiného vládního návrhu. Proto s pozměňovacím návrhem Senátu nemůže Ministerstvo financí souhlasit.

„Novela zákona o evidenci tržeb obsahující snížení DPH na vybrané služby a zboží je v Poslanecké sněmovně už od loňského června. Kdyby opozičním poslancům na snižování daňové zátěže těmto podnikatelům skutečně záleželo, nebránili by schválení novely. Nynější snaha zákonodárců z řad opozice převtělit snížení DPH do senátního pozměňovacího návrhu se mi tak zdá poněkud pokrytecká,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Stejně tak Senátem navržené snížení sazby spotřební daně z piva by nenaplnilo původní záměr Ministerstva financí podpořit pohostinství snížením sazby DPH na točené pivo na 10 %, se kterým taktéž počítá novela zákona o evidenci tržeb. Značnou část ceny točeného piva tvoří samotná služba restaurace při podávání nápojů, snížení sazby DPH tedy sníží zatížení této práce.

Snížení spotřební daně by se naopak projevilo zejména u lahvového piva, které je více rizikové z pohledu nadměrné spotřeby tohoto alkoholického nápoje, neboť jeho cena proti točenému pivu je několikrát menší. Snížení spotřební daně by tak těžiště zamýšlené podpory přeneslo od pohostinství směrem k výrobcům piva, a to zejména velkým pivovarům, přičemž relativně nejvýznamnější přínos by opatření mělo pro levnější, lahvové, pivo.

Vyjma negativního rozpočtového dopadu ve výši cca 1 mld. Kč by senátní návrh vedl také k neopodstatněnému zvýhodnění některých velikostních skupin pivovarů. Nejvyšší snížení se totiž nedotýká nejmenších rodinných pivovarů, ale středních pivovarů průmyslového typu. Zatímco dnes jsou sazby spotřební daně odstupňovány podle množství vyrobeného piva za rok, senátní návrh by tuto proporcionalitu narušil.

Neopodstatněný je také návrh na posunutí účinnosti snížení sazby DPH na teplo a chlad o půl roku, na červenec 2019. „Ke snížení DPH na teplo a chlad dochází z důvodu zvýšení ceny emisních povolenek, u kterého se očekává zásadní dopad na ceny pro občany až v roce 2020,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Při dodání tepla a chladu se navíc uplatní sazba účinná ke dni odečtu z měřícího zařízení. To obvykle nastává v roce následujícím po roce, ve kterém dojde k dodání tepla a chladu. Zákazník tak v řadě případů bude čerpat výhodu podle zákona účinného od 1. 1. 2020, i když fakticky řeší spotřebu roku 2019. V případě standardního průběhu odečtů by tak v podstatě tato změna účinnosti neznamenala rozdíl oproti verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.

Poslední věcnou změnou, kterou senátní pozměňovací návrh obsahuje, je prodloužení lhůty pro elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc.

„Elektronizace správy daní je jednou z našich klíčových priorit. Jsem ale přesvědčena, že tento návrh by k rozšíření elektronických podání nevedl. Právnické osoby už v převážné většině svá daňová přiznání elektronicky podávají. A pro fyzické osoby, které mají ve více než polovině případů přeplatky na dani, by to znamenalo oddálení výplaty přeplatku, což je pro ně jistě nežádoucí,“ podotýká ministryně Schillerová k pozměňovacímu návrhu.

Lhůta pro podání daňového přiznání se promítá i do informačních systémů a lhůt pro výkazy zdravotního a sociálního pojištění. Takto komplexní úprava s dopady na široký okruh subjektů by tedy měla projít standardním připomínkovým řízením. V opačném případě by mohla tato změna přinést nečekané důsledky, které by mohly negativně ovlivnit život velkému množství poplatníků z řad živnostníků i zaměstnanců.

Ministerstvo financí vyslovilo s pozměňovacími návrhy nesouhlas a bude prosazovat přijetí zákona v původním, Poslaneckou sněmovnou schváleném znění.