Ministryně Šlechtová: Co se zahraničních misí týče, učiníme komplexní mandát

17.05.2018 22:34 | Zprávy

Projev na 15. schůzi Senátu k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 dne 17. 5. 2018

Ministryně Šlechtová: Co se zahraničních misí týče, učiníme komplexní mandát
Foto: www.karlaslechtova.cz
Popisek: Karla Šlechtová, exministryně obrany

Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vám předložila materiál k projednání a ke schválení. Jedná se o Návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020, ale také s výhledem na rok 2021. Tento materiál schválila Vláda ČR v demisi 11. dubna 2018 usnesením číslo 221.

Já bych hned na úvod ráda zmínila, proč předkládáme takto komplexní, v uvozovkách, mandát ohledně zahraničních misí. Je to z toho důvodu, že když jsem si dělala analýzu na Ministerstvu obrany, tak jsem zjistila, že mnoho těchto misí bylo předkládáno Parlamentu ČR, to znamená Poslanecké sněmovně i Senátu ČR, celkem ad hoc. A např. se jednalo o dílčí mise, ať už je to Afghánistán, ať už je to Mali, ať už jsou to další naše zahraniční působení.

Rozhodla jsem o tom, že učiníme komplexní mandát. Považuji to za naprosto vhodné, protože my jako armáda, vy jako ústavní činitelé vidíte tu predikci i do dalších let. Protože samozřejmě je nutné, abyste věděli, kam počítáme s našimi vojáky a samozřejmě s naší technikou. Protože pokud vysíláme vojáky do nebojových misí, výcvikových misí, tak na některé mise posíláme samozřejmě i naši techniku a je důležité plánování. Plánování je za poslední měsíce moje velmi oblíbené slovo, protože plánování na Ministerstvu obrany je opravdu velmi náročné.

Dovolím si zmínit, že i přes mnohou kritiku, že tento mandát byl schválen vládou v demisi a je vám, jako drahému Senátu ČR, předkládán ministryní v demisi, je to i z toho důvodu a je v podstatě naší povinností jako členské země NATO, EU i OSN, protože my musíme tento mandát včas předložit Parlamentu ČR ke schválení. Právě proto, abychom měli jasno, jaké závazky budeme plnit vůči našim aliančním závazkům.

V tuto chvíli mohu sdělit, že tento předkládaný materiál byl zpracován s ohledem na navýšení našich příspěvků ve čtyřech zahraničních operacích, a to ještě pro druhou polovinu roku 2018. A na potřebu schválit nový souhrnný mandát pro působení zahraniční pro roky 2019 – 2020, kde máme platný mandát pouze do konce tohoto roku. Tady hned v úvodu musím sdělit, že když jsme projednávali na příklad tento návrh na výboru pro obranu poslanecké sněmovny, tak tam byla velice dlouhá debata o tom, zda by nestačilo pouze mandát do Afghánistánu, za měsíc do Iráku a za další měsíce někam do Mali, a to pod hlavičkou OSN, a pak ještě rozdělit EU, tak v tom případě jak já, tak pan náčelník Generálního štábu, pan generál Aleš Opata, nový náčelník Generálního štábu, jsme toto odmítli. Protože i armáda musí plánovat vyslání svého vojska, svých vojáků.

Na plánování v těchto nebojových a mírových a výcvikových misích vyslání vojáků opravdu netrvá dva měsíce. Jedná se o přípravu zhruba šesti až devíti měsíců na vyslání a zhruba ten samý čas potřebuje naše Armáda ČR na ukončení dané mise v zahraniční. To znamená, pokud bychom chtěli stahovat určitá vojska v zahraniční, tak celková příprava je minimálně půlroční. A samozřejmě to se váže na další naše zahraniční závazky.

Tento materiál, který v tuto chvíli projednáváme, vychází z aktuálních zahraničně politických a také bezpečnostních priorit České republiky. Reaguje na současnou bezpečnostní situaci, včetně boje proti terorismu, včetně potřeby omezení migrace v místě, kde migrace vzniká v celkovém světě. A samozřejmě také reflektuje – a zde bych chtěla opakovaně zdůraznit naše závazky vůči našemu členství od devadesátých let vůči NATO a EU.

Návrh prodlužuje působení v již probíhajících zahraničních misích a ve většině případů zároveň dlouhodobějších operací, kterých se Česká republika účastní. Je tam jediná výjimka. A výjimkou je obnovené působení v rámci takzvaného Air Policingu pobaltských zemí plánované na rok 2019. Zde bych vás ráda upozornila, že i v loňském roce ústavní činitelé, to znamená jak vláda, parlament, Poslanecká sněmovna, tak Senát ČR, schválil misi do Pobaltí, která bude odjíždět v polovině června.

Která bude odjíždět v polovině června do dvou zemí. Jedná se o Litvu, jedná se o Lotyšsko. V jednom státu budeme pod vedením Kanady, v jednom státu budeme pod vedením Německa. My v tomto komplexním mandátu navrhujeme, protože ten zájem o naši zemi, o naše vojáky je, aby docházelo minimálně ke čtyřem rotacím v těchto pobaltských zemích. A vše je uvedeno v tomto mandátu, čili v tuto chvíli upozorňuji na to, že mandát v Pobaltí končí v lednu 2019. A samozřejmě, pokud tento mandát nebude schválen, tak ještě, než tam vyšleme vojska, tak možná bychom mohli naplánovat i jejich stažení. Ale já doufám, že všichni vnímáme i tuto misi jako výcvikovou, nebojovou, a je nutné, abychom tam působili.

Hlavním obsahem tohoto materiálu jsou informace o jednotlivých operacích, v nichž navrhujeme jak částečné navýšení, od poloviny roku 2018 navrhujeme navýšit vojáky v Afghánistánu, Iráku a Mali. V Mali je to pod hlavičkou jak OSN, tak EU, celkově se jedná o 275 vojáků. Respektive to navýšení je o 275 vojáků. Každá tato konkrétní operace je vyhodnocena ze zahraničního hlediska, z bezpečnostní situace, z vojenského hlediska a materiál je také doplněn o informace o dosavadním zapojení našich ozbrojených sil v dané zemi či operaci a také, co tam děláme.

Ráda bych zde zmínila naše priority celkového tohoto souhrnného mandátu až do roku 2020, s výhledem na rok 2021. Jedná se o navýšení naší vojenské přítomnosti v Afghánistánu, Iráku a Mali. Posílení obrany a odstrašení na východním křídle naší Aliance. Co se týká financí, tak předpokládaný objem finanční prostředků, který souvisí s navrhovaným působením v zahraničních operacích, činí v roce 2018 přibližně 2,11 mld. Kč. V roce 2019 – 2,4 mld. Kč a v roce 2020 – 2,34 mld. Kč.

Co se týče právního aspektu tohoto souhrnného mandátu, my jsme si na něm dali opravdu záležet. Vzhledem k tomu, že během tvorby tohoto mandátu jsem měla již jednání na úrovni ministrů obrany NATO, to znamená 29 členských států NATO, zároveň jsme se dvakrát setkali na úrovni ministrů obrany EU, tak i s kolegy jsme diskutovali jejich mandáty na zvýšení počtu vojáků na základě jednotlivých dopisů. My jsme byli požádáni o naše schopnosti českých vojáků, např. v Afghánistánu nebo dalších státech, tak zde mohu konstatovat, že tento mandát je plně v souladu s mezinárodním právem. A tímto mandátem projevujeme plnění našich aliančních závazků.

Co se týká úrovně České republiky, tento mandát, předkládaný materiál je plně v souladu s bezpečnostní strategií České republiky, která je nejvyšší bezpečnostní strategií celé naší země. Následně pod ni spadá i obranná strategie České republiky, která je v gesci Ministerstva obrany a samozřejmě dalšími strategickými dokumenty naší země.

Zároveň bych ještě na závěr chtěla zmínit, že kromě toho, že tímto mandátem, respektive našimi zahraničními misemi ukazujeme naši vůli vůči členství v NATO, EU a i plnění ze strany požadavků OSN, tak tím také ukazujeme, že Česká republika je aktivním partnerem, který se zapojuje do zajišťování mezinárodní bezpečnosti v celém světě.

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, jestli dovolíte, já bych pouze v tuto chvíli krátce zmínila určité detaily ohledně všech misí, které máme v zahraničí, protože přece jen ten mandát je dlouhý a byla bych ráda, abyste přesně věděli, kolik vojáků kde máme a o kolik žádáme navýšení.

Co se týká Afghánistánu, zde máme zahraniční misi na základě tzv. Results supportu.V tuto chvíli navrhujeme posílení našeho současného příspěvku z 250 vojáků, a to již v 2. polovině roku 2018. Tento počet požadujeme i na rok 2019, 2020. V Afghánistánu plníme především požadavky našich aliančních partnerů a samozřejmě také afghánské vlády. Jedná se o výcvik příslušníků afghánského letectva, osádky vrtulníků, logistika ohledně vrtulníků, ale i dalších letadel, a také ochranu na základně Bagrám. V Afghánistánu nemohu nezmínit také ochranu našeho zastupitelského úřadu v počtu mandátu do dvaceti osob.

Co se týká Iráku, zde se samozřejmě účastníme také. A musím říci, že jsme byli a jsme stále jedním ze států, kterým Irák velmi děkuje, protože tam došlo ke konvenční porážce teroristického hnutí DAESH. A zde probíhá výcviková mise i našeho chemického vojska, která je tam nová několik měsíců. A já jsem osobně navštívila Irák, kde jsem se setkala se všemi generály, kteří to mají na starosti, a tam jsme byli opravdu velice chváleni. Co se týká Iráku, v souladu s výše uvedeným žádáme o navýšení našeho příspěvku ze současných 65 vojáků v Iráku na 110 osob, a to také již od 2. poloviny roku 2018. A to samé platí i pro rok 2019 a 2020.

Ohledně Iráku bych zde ještě ráda zmínila, že ministři obrany NATO v únoru 2018 schválili návrh vedení NATO na to, aby existovala mise pod hlavičkou právě NATO v Iráku, protože tomu tak dosud není. My tam spolupracujeme na základě Aliance s Velkou Británií, USA a dalšími státy. Toto bylo odhlasováno a poslední ano, poslední odhlasování tomu mají dát prezidenti všech republik, respektive členských států NATO na summitu, který se uskuteční v červenci 2018.

Co se týká Mali, což je ta třetí země, kde požadujeme a žádáme i vážený Senát o následné schválení našeho požadavku na navýšení vojáků, v Mali působíme pod dvěma hlavičkami. Jedná se o OSN a takzvanou Minusma a jedná se také o misi Evropské unie. Jedná se o to, že naší misí tam pomáháme takzvané G5 Sahelu. Jistě víte, že v tuto chvíli ČR tam poslal finanční příspěvek. V tuto chvíli žádáme Parlament ČR o navýšení vojáků z 50 na 120 osob. Jedná se o dvě ochranné jednotky s nezbytnou národní podporou a zabezpečením.

Co se týká mise OSN, zde máme 10 vojáků, a náš požadavek na navýšení je o 30. To samé platí i na další dva roky.

Co se týká Pobaltí, zde bych ráda zmínila, tento mandát jste již zajisté projednávali v loňském roce, protože tento mandát je schválen do konce ledna 2019. Zde bych jenom připomněla, že vysíláme do Litvy a Lotyšska 290 osob s bojovou technikou. A tento mandát je platný od roku 2017. Mechanizovaná rota bude začleněna v rámci bojového uskupení vedeném Německem, a to v Litvě. A minometná četa v rámci bojového uskupení bude vedena Kanadou v Lotyšsku. Já jsem ve velice úzkém kontaktu s oběma ministry, respektive ministryní obrany Německé spolkové republiky a s kanadským ministrem obrany. A tady musím říci, že na tuto misi jsme velmi podporováni.

Co se týká dalších našich uskupení, jako je např. Kosovo a další, tak to případně si nechám na vaše dotazy. Děkuji vám za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Jurečka: Dětská sousedská skupina je levnější variantou

23:08 Ministr Jurečka: Dětská sousedská skupina je levnější variantou

Projev na 123. schůzi Poslanecké sněmovny 20. prosince 2024 k zákonu o poskytování služby péče o dít…