Stojím zde před třetím čtením novely stavebního zákona, toho klíčového zákona, který by měl zrychlit řízení, snížit byrokracii v oblasti získávání všech povolení pro výstavbu, ať už bytových domů nebo dálnic nebo čehokoliv jiného.

Já bych v úvodu si dovolila poděkovat vám všem, kteří jste se podíleli na pozměňovacích návrzích, na projednávání ve všech výborech. Chtěla bych poděkovat třem výborům, a to výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj, který je i garančním výborem, výboru hospodářskému a výboru pro životní prostředí. K tomuto zákonu se sešlo samozřejmě mnoho pozměňovacích návrhů. Myslím, že i společně mezi poslanci a Ministerstvem pro místní rozvoj jako předkladatelem jsme došli u mnoha ke konsenzu, případně i k návrhu jiného pozměňovacího návrhu.

Já bych zde zmínila jenom na úvod některé pozměňovací návrhy, se kterými Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí a ráda bych vám sdělila i důvody. Samozřejmě bude pravděpodobně prostor následně v rozpravě, nicméně jsou tam některé pozměňovací návrhy, které mohou ovlivnit vůbec implementaci celého stavebního zákona a nemusí mít pozitivní dopady pro cíl a smysl této novely. To znamená, zjednodušení, zkrácení a také urychlení výstavby.

Musím konstatovat, že z pozměňovacích návrhů byla opravdu zřejmá snaha o pomoc tomuto zákonu, aby vyhovoval celé výstavbě. Já bych ráda upozornila na dvě věci. Stavební zákon, říkala jsem to již při druhém čtení, má dvě části. A to územní plánování a stavební řád. Tyto dvě věci nejde oddělit a nemůžeme se zaměřovat pouze pozměňovacími návrhy např. na to, že část stavebního řádu upravíme podle požadavků a steinhuderů v oblasti dopravy apod.

Ráda bych také zmínila, že některé pozměňovací návrhy považujeme za zcela nevhodné, a které mohou i ohrozit implementaci novely stavebního zákona a dovolím si uvést několik z nich. Již při prvním i druhém čtení jsme se zde bavili o připomínkách ze strany dvou klíčových měst v České republice, a to je prodloužení termínu platnosti územně plánovací dokumentace obcí. Dnes se zde bude hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích, a to prodloužení z roku 2020 do roku 2022 a do roku 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje ani jeden posun. Já jsem to zde vysvětlovala při druhém čtení. Vysvětlovali jsme to na výborech. Za nás je to nekoncepční řešení, aby kvůli dvěma městům se opravdu měnil takto klíčový zákon. A já jsem i navrhovala, aby třeba za dva roky, když uvidíme, že to ta Praha nestíhá, nebo že to to Brno nestíhá, tak se udělala rychlá novela, samozřejmě novou Poslaneckou sněmovnou.

Ale prosím v tuto chvíli, musím říci, že zpracování aktualizace územního plánu hlavního města Prahy a Brna opravdu za nás je možné stihnout a obáváme se, obáváme se, že pokud to prodloužíte jako Poslanecká sněmovna, tak se může stát, že města, která již plánují zpracovat územní plány do roku 2020 se na to s prominutím trošičku vykašlou a prodlouží si to a nakonec to bude mít nedozírné důsledky např. do čerpání dotací.

Další věc, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí, považujeme za zcela nevhodné, pozměňovací návrhy, které se týkají problematiky zemědělských staveb. Jedná se o následující proceduru č. 15, 16, 17. Zde máme opravdu zcela zásadní nesouhlas a zde bych jej vysvětlila. První - tam jsou tři pozměňovací návrhy. První z nich znemožňuje vyloučit územně plánovací dokumentací umisťování zemědělských staveb ve volné krajině. A to i v případě, že by takové vyloučení bylo ve veřejném zájmu. Teď uvedu příklad, co by to znamenalo. To by znamenalo, že zemědělské stavby by mohly být ve volné krajině umisťovány prakticky kdekoliv. I vedle dálnice nebo na dálnici, pokud by vlastník např. vlastnil ten kus pod tou dálnicí. Ještě by to nebylo vyvlastněno, což zase souvisí s tou předběžnou držbou. Takže v tuto chvíli s tímto Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí, protože i pro obce by to znamenalo do svých územních plánů zavést kohokoliv, kdo má zemědělskou stavbu a při umisťování těchto staveb by vlastně nedocházelo ani k řízení, nedostaly by stavební povolení. V podstatě by to bylo bez jakéhokoliv povolení jen umístění, což s tím nemůžeme opravdu souhlasit.

Pro ilustraci si dovolím uvést další konkrétní příklad, a to např., pokud by se tento pozměňovací návrh přijal, tak zemědělské stavby by mohly být umístěny kdekoliv. To znamená, že by mohlo dojít k situaci, že taková stavba bude umístěna např. ve vymezeném koridoru železnice nebo silnic nebo bytového komplexu apod. Z naší strany opravdu s tímto nemůžeme souhlasit. Jiný návrh tam požaduje, aby každý územní plán povinně vymezoval plochy pro zemědělské stavby a zahrádkářskou činnost. Takovýto návrh je zcela nesystémový, ale v řadě případů dokonce nesplnitelný. A z pohledu právníků Ministerstva pro místní rozvoj, z pohledu mého, se domníváme, že může být protiústavní. Opět si dovolím uvést konkrétní příklad. To se týká především starostů zastupitelstev, protože ty důsledky budou především do zpracování územního plánu. To znamená, do obcí.

Pokud by v území nebyl žádný soukromý záměr na vymezení ploch pro zemědělské stavby nebo zahrádkářskou činnost a obec by neměla své vlastní vhodné plochy, nemohla by dostat požadavku stavebního zákona a tudíž by ani nemohla pořídit a vydat ten svůj územní plán, což opravdu může způsobit problémy pro obce. Ve svých důsledcích tak uvedený pozměňovací návrh zasahuje do ústavou zaručené ochrany vlastnického práva, majetkoprávního právu občanů, ale také do práva obcí na samosprávu. U požadavku na povinné vymezování ploch pro zahrádkářskou činnost si dovolím uvést také jeden příklad. Když si představíme např. velmi malé obce, máme jich 5000 z těch 6250, kde jsou rozeseté v zemědělské krajině, všechny domy mají poměrně rozsáhlé hospodářské zázemí, včetně zahrad o rozlohách až několika tisíc metrů čtverečních. U takovýchto obcí by tento požadavek znamenal povinné vymezování ploch pro zahrádkářskou činnost, což je naprosto opravdu nesmyslné. Tady zde podotýkám, že takovýchto obcí je v České republice většina. Je jich 5000, kterých by se to týkalo. A tady bychom tímto, tímto pozměňovacím návrhem mohli zablokovat v podstatě celé územní plány všech obcí.

Další pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby zemědělské stavby do 60 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 5 metrů výšky, byly zařazené do tzv. volného režimu, což znamená, že by se pouze umisťovaly. Bez povolení, bez kolaudace. S tímto Ministerstvo pro místní rozvoj nesouhlasí. My už touto novelou umožňujeme jakési zjednodušení a zrychlení právě u zemědělských staveb, ale požadavek na to, aby veškeré stavby zemědělského charakteru byly jen na umístění, bez kolaudace a bez stavebního povolení, s tím nesouhlasíme.

Co se týká dalších dvou klíčových pozměňovacích návrhů týkajících se stavebního zákona. Ne těch změnových zákonů, ke kterým se dostanu za chviličku. Jedná se o rozšíření pojmu stavební úpravy. A tady si dovolím za Ministerstvo pro místní rozvoj opravdu za tento pozměňovací návrh vložit dva vykřičníky. Zde jsme se snažili celou dobu držet hlavní cíl novely, což je zrychlení výstavby. Tady musím zdůraznit, že toto zrychlení v žádném případě nepomůže a je na úkor i ochrany veřejných zájmů a ochrany práv sousedů. Nadále proto vyjadřujeme zásadní nesouhlas s pozměňovacím návrhem. Jedná se o hlasování číslo 2, kde se mění pojem stavební úpravy.

Pokud se změní tento pojem stavební úpravy, změní se výrazným způsobem také posuzování změn staveb, např. dostavba výškově odstupňovaného bytového domu na výškovou úroveň nejvyšší části. Ta by byla považována za stavební úpravu. A jako taková by vyžadovala pouze stavební povolení bez předchozího posouzení umístění, bez posouzení odstupových vzdáleností, zastínění, narušení krajinného rázu a také bez veřejnosti.

Jenom zde uvedu příklad. Máme dům, ke kterému máme zahradu, ke kterému máme garáž, a tady - pokud byste schválili tento pozměňovací návrh - tak by to znamenalo, že na té zahradě až do výšky střechy toho domu může vyrůst například nástavba, která bude bez povolení, bez umístění, bez posouzení apod. To samé například může vyrůst nad bazénem, pokud by se tento pozměňovací návrh přijal. Zde opravdu prosím, abyste to zvážili a Poslaneckou sněmovnu bych ráda požádala, aby k tomu přijala negativní stanovisko.

Další klíčový pozměňovací návrh, který tam je, se týká napojování staveb na infrastrukturu. Zde se jedná o velice jednoduchou změnu, ale dopady jsou opravdu nedozírné. V tomto pozměňovacím návrhu je požadavek na využití infrastruktury, na kterou bude stavba napojována, což ve svých důsledcích může znamenat právní úpravy možnost za stanovení podmínek jednotlivými vlastníky a správci konkrétní infrastruktury, které by však ne vždy musely souviset s napojením na tuto infrastrukturu jako takovou, a takovým požadavkem nad rámec by například mohlo být vybudování protihlukových stěn nebo rekonstrukce poškozené komunikace.

Další věc, která je velice důležitá, a zde byl včera schválen návrh zákona o elektronických komunikacích, samozřejmě novela stavebního zákona již tento zákon předjímala, takže musíme přizpůsobit i hlasování ve stavebním zákoně tomu, co jste přijali včera. Podle stavebního zákona podléhá veškerá veřejná technická infrastruktura kolaudaci, povoluje se do jejího užívání, jelikož musí být u těchto staveb zajištěna ochrana veřejného zájmu. Přetrvává požadavek, aby kolaudaci nepodléhaly stavby  elektronických komunikací, což je zcela nekoncepční, protože i elektronické komunikace musí podléhat kolaudaci. Stavby veřejné technické infrastruktury se z hlediska jejich posuzování pouze umisťují a dále se nepovolují. To znamená, tam se nevyžaduje ani stavební povolení ani územní souhlas. Jejich kolaudace ověří, zda stavba byla vůbec realizována, jak byla realizována a v důsledku kudy technická infrastruktura přesně vede. Pokud by byl tento požadavek prosazen, tak by mohlo dojít k rozporu s návrhem zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, kde se zavádí právě nová agenda jednotné informační místo a infrastruktura.

Co se týká změnových zákonů, zde bych si dovolila upozornit pouze na tři věci. Jedná se o problematiku začlenění povolování vodních děl do společného řízení. Aby novela stavebního zákona splnila jeden ze svých stanovených účelů, a to zrychlení procesu povolování, je nutné, aby zákon umožňoval povolovat společným rozhodnutím, to znamená společné rozhodnutí je EIA, územko a stavební povolení v jednom společném řízení i stavby vodních děl. Střetovým bodem je začlenění do společného řízení vodních děl, které vyžaduje vydání povolení k nakládání s vodami, které vydávají vodoprávní úřady. Tady chci jenom zmínit, že jsou zde dva poslanecké návrhy, se kterými Ministerstvo pro místní rozvoj vyjádří následně souhlas, protože zařazují vodní díla do společného řízení.

Zde bych jenom chtěla na mikrofon sdělit, že ani těmito pozměňovacími návrhy poslanců se nepřebírá jakákoli kompetence z vodoprávních úřadů někam jinam. Jim kompetence zůstane. V prvním povolení vydají závazné stanovisko. Pokud dojde k potřebě nějaké změny, tak následně udělají rozhodnutí a udělají to vodoprávní úřady, takže v tuto chvíli zde pouze vysvětlení za Ministerstvo pro místní rozvoj, protože věřím, že tento bod se zde pravděpodobně bude projednávat.

Následně máme dva zásadní nesouhlasy jako předkladatel, a to se týká zákona 416 o urychlení výstavby silniční dálniční, energetické a vodní infrastruktury. Jedná se o přesun kompetencí. Bude to hlasování číslo 62, kde je požadavek na přesun kompetencí k vedení územního řízení o umístění stavby dopravní infrastruktury v prvním stupni a k vedení řízení o vyvlastnění, kterým se získávají práva k pozemku nebo ke stavbě, která jsou právě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, na krajské úřady. Zde jenom vysvětlím. Všechno, co dělají v podstatě stavební úřady první, druhé a třetí úrovně, se přesunuje na kraje. To je opravdu velice nesystémové a je to odůvodňováno pouze snahou o zrychlení řízení a větší kompetentnost krajských úřadů. My tento požadavek odmítáme. Máme ho za nedůvodný a zcela nekoncepční a navíc k němu nejsou ani další změnové zákony, takže s tímto přesunem na krajské úřady nesouhlasím.

A poslední věc, o které bych vás chtěla informovat, je předběžná držba. Já jsem si vědoma vůle Poslanecké sněmovny se tímto zabývat v pozitivním slova smyslu, nicméně ráda bych uvedla náš názor, co to vlastně znamená zavedení institutu předběžná držba. Za prvé, není to nikde stanoveno, ani v občanském zákoníku, a zavede to jenom stavební zákon. Jedná se o to, že vyvlastniteli se tímto umožňuje před ukončením vyvlastňovacího řízení uvést v držbu vyvlastňované právo. Ono to urychlí tu výstavbu, ale tady se dostáváme opravdu do možných soudních problémů, kdy hrozí náhrady škod, když si představíte zkolaudovanou silnici, ať už je to dálnice, která patří státu, nebo dvojky a trojky, které patří krajům, pod nimi nebude vyvlastněn pozemek a samozřejmě ten majitel, ať už je to soukromá osoba, společnost nebo kdokoli, se bude soudit právě o to, že ten pozemek jednak nechtěli vyvlastnit nebo nechtěli přijmout výkup. Zde opravdu musím informovat jako předkladatel, že varujeme před tímto pozměňovacím návrhem, který opravdu může zavést různé protiprávní věci.

Závěrem bych chtěla říci, že tato novela i s těmito pozměňovacími návrhy, o kterých budeme hlasovat, splňuje svůj smysl. Novela stavebního zákona s sebou nese přes 40 změnových zákonů. Ty zákony nejsou lehkého rázu. Stavební zákon je takový deštník, je to opravdu střecha nad ostatními zákony, podle kterých v České republice stavíme. Dopravu, energetiku, vodu stavíme podle 416. Další věci, co se týká zemědělských staveb, stavíme částečně podle stavebka, částečně podle zákonů Ministerstva zemědělství. Samozřejmě roztříštěnost stavebních úřadů je klíčová věc, nicméně novela stavebního zákona to neřeší, protože touto novelou se snažíme zavést společné řízení a následně budeme také vyhodnocovat jeho dopad na stavební úřady.

Já bych chtěla ještě jednou poděkovat vám všem, kteří jste mě jednak poslouchali a jednak jste nám pomohli i s těmi pozměňovacími návrhy, protože minimálně polovinu z nich jsme považovali za dobré, odsouhlasili jsme je a doufám, že jak Sněmovna, tak my jako exekutiva jsme připravili takový zákon, který opravdu urychlí výstavbu v České republice.