Ještě po pětatřiceti letech od pravicového státního převratu, nazývaného Sametová revoluce, a pádu vlády jedné strany se pisálci komentářů, novináři a jiní autoři i další vládní patolízalové ve svých článcích i v diskusích neustále vracejí k období let 1948-1989. Čím více se současná česká společnost propadá do ekonomické a mravní krize, z níž vládní establishment nenachází (spíše není schopen, nebo nechce nalézt) východisko, o to více současní politruci a ochránci té jediné správné, doslova pravé víry, po vzoru goebbelsovské propagandy, vytrubují svá dogmata.

Na jedné straně tito autoři především zdůrazňují materiální blahobyt současného kapitalismu, poukazují na obchody a supermarkety, přetékající zbožím nekonečného sortimentu, množství a celosvětového původu. Očividně méně již hovoří o jeho kvalitě, cenách a dopadu na domácí producenty. Vychvalují (bezesporu) vzkvétající města a obce, obrovský technický a technologický pokrok, svobodné cestování, demokracii a politickou pluralitu. Jejich tvrzení, že jsme se nikdy v minulosti neměli lépe než dnes, má jednu podstatnou chybu. Jednak srovnává nesrovnatelné (v roce 1935 se také žilo lépe než v roce 1913, v 70. letech lépe než v padesátých), a vůbec už neříká, že se to dnes netýká všech, nebo alespoň většiny. A právě hledisko většiny považuji nejen za správné, ale i za demokratické.

Na straně druhé se vytasí s popliváním a znevážením téměř všeho, co se v Československu za těch dlouhých 40 let stalo a udělalo. Začnou tvrzením, že se komunisté dostali k moci pučem, přičemž taktně opomenou zmínit výsledky svobodných voleb v roce 1946, v nichž KSČ zvítězila a obdržela 31,2 % hlasů a její předseda Klement Gottwald se stal předsedou vlády. Zmínění pokračují znárodněním, které nazývají krádeží. Že znárodňoval hned po válce již prezident Beneš, jim však nevadí. Krádežemi ostatně operují při hodnocení celého období socialismu. Komunisté prý ukradli, na co přišli, komouši se prý napakovali. Někteří určitě ano. Nebyli to všichni samí svatoušci. Řada z nich se dopustila neodpustitelných činů, ale za 35 let se žádnému investigativnímu novináři, žádnému vyšetřovateli, žádnému lovci senzací ani bulváru nepodařilo odhalit a prokázat, že by prominenti minulého režimu opomněli například milion v kampeličce.

Že kapitalismus 200 let vykořisťuje celý svět, aby vůbec ekonomicky přežil, a způsobil a způsobuje více hladomorů a humanitárních katastrof, než jiné režimy dohromady, to se v mainstreamových médiích téměř neobjeví. Stále více lidí žije pod hranicí chudoby. Stále více občanů u nás nedosáhne na důstojnou mzdu. Lidé na ulicích umírají hladem a zimou. I taková samozřejmost, jako je střecha nad hlavou, začíná být pro řadu občanů luxusem. A ti, kteří na to poukáží, jsou označováni za dezoláty, ruské agenty, placené Putinem, a všechno zlo světa. Na to si vždy vzpomenu, když si s mladými levičáky, kteří mají v kapsách poslední drobné, jdu koupit své nealko pivo. Ale antikomunisté zato mají v kapse dvojí metr. Oběti kapitalismu se nepočítají tak pohodlně, i když jsou jich minimálně statisíce u nás a miliardy ve světě. Válečné zločiny vidí ostře jen na Ukrajině. Ale izraelské bomby, dopadající v Gaze, ty snad na sobě nosí holubice míru? Takto si to nejspíš představuje ministryně války ČR paní Černochová. Nakonec ještě hanlivě označuje aktivisty, jejichž cílem je mír.

A rovná práva a přibližování se Západu? Plané řeči. Přibližujeme se jen v cenách, nikoliv v platech a mzdách. Zvyšuje se jen plánovaný věk odchodu do důchodu. Páry stejného pohlaví nemohou uzavírat manželství, které je již v právním řádu například na socialistické Kubě, ale i v jiných pravděpodobně demokratičtějších státech. Ale současná vláda za nic nemůže, za vše prý mohou komunisté, kteří neměli 35 let ve vládě jediného ministra. Pokud se nezmění režim, tak ještě v roce 2089 se sejdou vládní představitelé, zamyslí se, proč je naše země (možná již) za hranou ekonomického i morálního krachu, a usnesou se, že za to mohou komunisté.