Když se tyto negativní emoce nahromadí a pohár trpělivosti přeteče, lidé se začnou bouřit. Od zatáčku migrační krize jsou odpůrci liberální přistěhovalecké politiky označování za xenofoby a nacisty. To samé platí o těch, kteří kritizuji ideologii multikulturalismu.

Kancléřka Merkelová od začátku přijala roli politika, který před problémy strká hlavu do písku. Ještě máme všichni v živé paměti její slogan „My to zvládneme“. Jenže Německo to očividně nezvládá. Jak by se tvářili obyvatelé České republiky, kdyby jim vláda do země pustila stovky tisíc migrantů, o kterých neví vůbec nic? Jak by lidé v Praze, Olomouci či Brně reagovali na případy vražd a znásilnění, které by úřady bagatelizovaly či úplně zamlčovaly?

O něco podobného se snažily také úřady v Saské Kamenici po ubodání pětatřicetiletého Němce. Ačkoli policie od začátku věděla, že hlavními podezřelými jsou Iráčan a Syřan, směrem k veřejnosti mlčela. Nedivím se, že tento přístup již nehodlá německá veřejnost tolerovat. Případy vražd a znásilnění, za které nesou odpovědnost migranti, kteří měli být dávno deportováni, nejsou už bohužel ojedinělé. To samé lze říci o dalších negativních projevech, které souvisí s „hrrr“ přistěhovaleckou politikou.

Lidé v Saské Kamenici se logicky naštvali a vyšli do ulic. Stejně jako všude jinde, také v tomto městě bývalé NDR se k poklidným protestům přidali i skuteční náckové. Ti jsou zastoupeni v každé společnosti a rádi se při takých to příležitostech svezou.

Němečtí politici udělali tváří tvář demonstracím tu nejhorší věc, jakou mohli udělat. Místo, aby vyzvali nespokojené obyvatele města hned od začátku k dialogu a pokusili se vcítit do jejich uvažování, plošně všechny demonstranty označili za nácky. Přitom ti samí politici s mnoha novináři kritizují ostatní za to, když plošně odsuzují všechny uprchlíky a muslimy. Sami se nyní dopustili stejného zevšeobecnění. Připomíná mi to období před rokem 1989 v Československu a dalších komunistických zemích, kdy tamější režimy považovaly nespokojené občany za „agenty imperialismu“.

Možná si sami dobře vzpomínáte, jak soudruh Štěpán označoval demonstranty z listopadových dní za „patnáctileté děti“. Ve snaze jejich vyjádření občanského postoje zesměšnit a dehonestovat. Je s podivem, že má tento a další komunisté stále své následovníky. Ideologie multikulturalismu a politické korektnosti je stejně destruktivní, jako byla ideologie komunismu. Popírá realitu a své kritiky považuje za nepřátele, které je nutné potírat.

Demokracie, založená na přetvářce a pokrytectví, nemůže fungovat. Dokud němečtí politici a média nezmění svůj přístup, lidé se budou dál bouřit. Prvním krokem je přiznání si existence problémů, které rozhodně nejsou výmyslem chorých nacistických mozků nebo přisluhovačů Putina. Německo má problémy s integrací migrantů a rovněž samo se sebou. Nechalo se ovládnout ideologií, která potírá svobodu slova a nesnese opačné názory. Lidé v Saské Kamenici se proti tomu postavili a za to zaslouží podporu a uznání, nikoli zatracování a "nálepkování".