Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, i já bych se ráda vyjádřila ke sněmovnímu tisku, k takzvanému lex Ukrajina 2.

Na úvod bych chtěla říct, že dnes se opravdu tento sněmovní tisk projednával v bezpečnostním výboru. Pan ministr vnitra tento sněmovní tisk dal do systému 19. května a mě velmi překvapilo, že se nenašel nějaký dřívější termín, kde by byl dostatek času na projednávání tak důležitého sněmovního tisku, protože na bezpečnostním výboru dnes na to svým způsobem byl finanční limit, finanční časový limit, promiňte, dvě hodiny. Nechci tím říct, že tam řada dotazů zodpovězena nebyla, ale myslím si, že bylo ještě mnoho věcí, které jsme tam chtěli prodiskutovat, vysvětlit, takže předpokládám, že pokud dnes tady dotazy položíme, a je mi jasné, že úplně na všechno nemůže pan ministr vnitra odpovědět, protože jsou v rámci lex Ukrajina zodpovědní ještě další ministři, ale předpokládám, že ty odpovědi dostaneme.

Úplně na úvod bych chtěla říct, že jsem přesvědčena o tom, že s lex Ukrajinou 2 se přichází pozdě, myslím si, že jí mohlo předcházet to, že jsme tady lex Ukrajinu 2 mohli schválit a nemuseli jsme 19. května prodlužovat nouzový stav o další měsíc, protože teď jasně hovoříme o tom, že buď budeme mít nouzový stav, a pokud tedy nebude, tak potřebujeme lex Ukrajinu 2.

Co musím ocenit, že na řadu věcí, které říkali především moji kolegové v bezpečnostním výboru již v březnu, tak se reaguje, ale reaguje se až na konci května. A to je velmi pozdě, protože kdyby se reagovalo daleko dříve, tak bychom možná neměli naplněna některá nádraží a nezačala by sociální turistika, která začala, a začala prakticky pět šest týdnů, předtím ta situace tady v žádném případě taková nebyla. Takže jsem přesvědčena o tom, že ta reakce by měla být daleko dříve a myslím si, že tím, že opozice velmi silně a hlasitě na některé ty věci upozorňovala a kritizovala, takže i na základě toho tady máme ten předložený návrh, a určitě je to dobře, že tady je, ale znovu říkám, ta reakce je pozdní.

My neustále říkáme, že jedna z nejdůležitějších věcí, která do současné chvíle pořád nebyla splněna a je klíčová, je řádná evidence. Dneska jsme se na bezpečnostním výboru dozvěděli, že dočasnou ochranu na území České republiky získalo 360 tisíc lidí. Ti, kteří nebyli přijati, kteří ji nedostali, tak ten počet je 1400. Takže ten počet je velký, já jsem panu ministrovi i pokládala otázku, že mě velmi znepokojuje, jak se neustále ta čísla mění, že 15. května pan ministr vnitra řekl, že 160 tisíc ukrajinských uprchlíků už odešlo z České republiky, že jich je tady 200 tisíc. Poté nám řekl, že udělal pilotní projekt ve 4 obcích s rozšířenou působností a že když zjišťovali, jestli se ti lidé nacházejí na těch jednotlivých adresách, tak jim vyšlo, že 80 % ano, 20 % ne. Takže hned z 15. května se nám to na 26. května navýšilo na 280 tisíc. A dneska pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru řekl, že je asi v České republice 300 tisíc ukrajinských uprchlíků prchajících před válkou.

Já musím říct, že když se bavíte se starosty, když se bavíte s hejtmany, tak bez té evidence se nedají dělat další věci, a proto bohužel pořád nemáme ten plán migrační, který je tak důležitý, a tím nejdůležitějším údajem v rámci toho migračního plánu je, abychom se dozvěděli, kolik lidí je na území jednotlivých měst, obcí a krajů, jaké ti lidé mají profese, jaké mají vzdělání, jestli tady chtějí zůstat, popřípadě nechtějí. A na základě jednotlivých čísel je nutné modelovat na jednotlivé potřeby v těch krajích, městech a obcích, a to je, abychom měli dostatek míst v mateřských školách, v základních školách, středních školách, abychom měli dostatek pediatrů, praktických lékařů, zubařů, ale abychom také měli dostatek zaměstnanosti atd. A jestliže se dozvíme, že například včera vydaný článek od Všeobecné zdravotní pojišťovny, že Všeobecná zdravotní pojišťovna do současné chvíle platí zdravotní pojištění 333 tisícům ukrajinských uprchlíků, a my dneska říkáme, že tady možná jsou, možná nejsou, tak je vidět, že ty systémy nejsou propojené a my stále nevíme, kdo na našem území je, popřípadě není.

Také mě velmi mrzí, že Poslanecká sněmovna schválila, že pan ministr vnitra jako národní koordinátor celé uprchlické krize předloží plán do 14. dubna, nejdříve to mělo být do 30. března, to bylo schváleno bezpečnostním výborem. My jsme dostali nějaký dokument, který v žádném případě plánem není. Potom přišel pan ministr vnitra s tím, že je vázán dalším usnesením bezpečnostního výboru, že tedy nám tento plán předloží do 18. května. My jsme se s panem ministrem vnitra viděli 19. května na prohlídce policejního prezídia, kde nám bylo slíbeno, že na dalším bezpečnostním výboru už nám tedy konečně ten plán představí, že s námi o tom bude diskutovat, že nám představí všechny konkrétní věci, všechny konkrétní pracovní skupiny, o kterých hovoří. A ejhle, dneska byl bezpečnostní výbor, a na bezpečnostním výboru opět tento bod nebyl zařazen.

Já určitě oceňuji, že jsme měli možnost se tady o tom plánu chvilku bavit, ale viděl jste sám, kolik lidí bylo přihlášeno, kolik lidí chtělo přenést ty praktické zkušenosti z území, a byla na to tak krátká doba, že pak jsme to tady řešili faktickými poznámkami a nedošli jsme k žádnému závěru. Dneska pan ministr vnitra řekl na bezpečnostním výboru, že nám asi představí plán 9. června, takže my pořád čekáme a pořád se ničeho nedočkáváme. A já pořád říkám, že ten plán je především důležitý pro hejtmany, starosty, ale pro všechny občany České republiky, oni potřebují vědět a mít tu jistotu, co tady bude za měsíc, co tady bude za tři měsíce, co tady bude za půl roku, za rok.

Já vždy znovu poukazuji na ty konkrétní věci a panu ministrovi říkám, že například v daném plánu bylo napsáno, že se nakoupí modulární jednotky, že modulární jednotky nakoupí Správa hmotných rezerv. My jsme říkali - musí tam být termín, musí tam být zodpovědná osoba. Když jsem se na to na minulém plénu Sněmovny už asi po třetí zeptala, tak jsem byla tedy ráda, že jsem dostala odpověď takovou, že pan generál Vlček odpověděl, že to nelze zajistit, v tuto chvíli nakoupit. Ale já si myslím, že ta doba už nějakým způsobem postoupila, že už dneska je to 90. den, ale především že jsem z toho vnímala, že to prakticky ještě nikdo nezačal řešit a že určitě tedy stát neuvažuje o tom, že by nakupoval nějaké modulární jednotky, ale že se to bude řešit pořád vojenskými stany, jak už je to teď v Troji, popřípadě v Malešicích.

Já bych se chtěla pana ministra vnitra zeptat například na to, co trápí hejtmany, a to je o tom, o čem se hovoří, že některé ty kraje jsou přetíženy ukrajinskými uprchlíky, je to Praha, střední Čechy, Jihomoravský kraj atd., a hovoří se o těch takzvaných realokacích. Vy se pravidelně setkáváte s hejtmany, a hejtmanům se dalo - nebo jste se tak dohodli, abych to neřekla špatně, že tedy kraje musí připravit pro romské uprchlíky ubytování, kraj, který je nad milion obyvatel, tak musí připravit mám za to 100 až 150 míst, a menší kraje 30 až 50 míst. Pokud nenajdou takovouto nějakou vhodnou ubytovací kapacitu, tak musí vám dát nějakou lokalitu pro zbudování stanoveného tábora. Měly vám to předložit do dneška, včerejška, tak bych se chtěla zeptat, jestli všechny kraje vám to předložily, zda mají ty ubytovací kapacity, popřípadě zda mají nějakou vhodnou lokalitu pro zbudování stanového tábora.

Pak bych se chtěla zeptat, jestli - když tedy vám kraje tyto údaje daly, tak jestli je to komunikováno se starosty těch dotčených měst a obcí, jestli o tom ti starostové vědí, protože my jsme se třeba například u nás ptali na krajském zastupitelstvu v Karlovarském kraji, kde by popřípadě ta lokalita byla, a bylo nám řečeno, že ještě v tuto chvíli nám tuto informaci nemohou říci, ale myslím si, že kdo stojí v čele těch měst a obcí, jsou ti starostové a měli by to vědět. A když jsem měla možnost, ale zaregistrovala jsem to pouze mediálně, tak třeba paní starostka Prahy 10 o tom, že bude vybudováno stanové městečko v Malešicích, vůbec nevěděla.

Proto se na to ptám, a proto bych chtěla na to mít odpověď.

Zároveň bych se chtěla zeptat, protože to, že se přepracoval lex Ukrajina 2, tak bych se také ráda zeptala, jestli se k tomu měli právě možnost vyjádřit hejtmani, starostové prostřednictvím organizací Asociace krajů, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, jestli měli možnost se k tomu vyjádřit, jestli máte od nich třeba popřípadě písemné kladné stanovisko, jestli jsou v tom všechny věci, po kterých oni volají. Protože například kdybych teď přeskočila do humanitární dávky, která je pět tisíc korun, který tedy ten, kdo přijde do České republiky a získá statut dočasné ochrany, tak může tuto humanitární dávku pobírat až šest měsíců. A já jsem zaregistrovala v mnoha debatách například od pan hejtmana Netolického a dalších, že volají po tom, aby došlo ke sjednocení té dávky v rámci ostatních států EU, kde neustále uvádějí Polsko, Maďarsko, že ta humanitární dávka je tam daleko nižší, a to v částce okolo 75, 80 euro. Já jsem se dnes ptala i na výboru, zda by bylo možné nám doložit, jak je to v ostatních státech EU, nejenom v těch dvou, abychom viděli a mohli jsme tedy popřípadě udělat to porovnání. Já v tuto chvíli neříkám, jaká ta částka by měla být, já pouze říkám, jestli se nějakým způsobem reagovalo na požadavek hejtmanů, který velmi silně zazníval i v médiích.

Pak bych chtěla požádat to, co jsme dneska rozdiskutovali také na bezpečnostním výboru, že mě velmi mrzí, že plán, který neexistuje, ale vy říkáte, že ano, tak proč tento plán neprojednaly další výbory, které by se jím měly zabývat, ať už je to zdravotní výbor, školský výbor, hospodářský výbor, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já nejsem určitě skvělý odborník na zdravotnictví, ale jsem přesvědčena o tom, že tento dokument, pokud přišel do systému 19. května, a zároveň popřípadě věc, která se dotýká právě zvládnutí této migrační krize, tak jsou to dva dokumenty, kterými by se měly i ty ostatní výbory zabývat. Já si myslím, že tam jsou lidé na takové odbornosti, že i oni by nám určitě mohli předat řadu podnětů, na které by pak se mohlo nějakým způsobem reagovat, ať již v lex Ukrajině 2, popřípadě v tom daném neexistujícím plánu. Zároveň když vy budete říkat, co nám tam chybí, tak my pořád říkáme to samé, to, co jsme se pokoušeli tady na minulém jednání Poslanecké sněmovny v rámci prodloužení nouzového stavu prosadit, a to je, aby obsahem toho plánu bylo, abychom se dozvěděli, kolik lidí na území jednotlivé obce, kraje se nachází, jaké ti lidé mají vzdělání, jaké jsou profese a ty další věci v rámci toho, jestli chtějí nebo nechtějí zůstat, a aby to bylo navázané samozřejmě na ty další věci, o kterých jsem hovořila.

Tou další důležitou věcí, která mě trochu znepokojuje, a jestli by bylo možné na ni odpovědět, je, že hejtmani do současné chvíle na věci spojené s uprchlickou krizí, myslím tím na krajská asistenční centra, která velmi dobře připravili myslím si organizačně, a patří jim za to obrovské poděkování, tak do současné chvíle prý není vypsán žádný dotační program a zatím neobdrželi v rámci toho žádné finanční prostředky.

Dále musím říct, že paní Novotná z odboru azylové migrační politiky dneska velmi dobře na výboru reagovala ohledně těch jednotlivých opatření v rámci zrušení místa hlášení toho pobytu. Velmi mě potěšila ta opatření, která se snažila právě z toho praktického hlediska do lex Ukrajiny nějakým způsobem překlopit. Musím to opravdu říci, že ta opatření jsou správná. Otázkou je, že i když ten člověk nebude popřípadě na té adrese, tak mu bude odebrán prakticky ten pobyt. Tím, že nebude mít ten trvalý pobyt, tak přijde o tu humanitární dávku, ale pořád bude mít ten statut dočasné ochrany. Tak jestli i k tomu byste se mohl, pane ministře, ještě nějakým způsobem vyjádřit.

Zároveň bych ráda, kdyby mohlo dojít nějakým způsobem k vysvětlení věci ohledně právě toho humanitárního příspěvku, protože tak jak jsem řekla, tak my nevíme, kolik tady těch lidí je, a vy v té současné lex Ukrajině tedy navrhujete, že pokud krajské ředitelství úřadu práce vyzve toho daného uprchlíka z Ukrajiny, že se má dostavit na pobočku k ověření fakticity pobytu, tak to bude probíhat tak, že mu tedy přijde zásilka. A až on si ji převezme, otázkou je, kdy si tuto zásilku převezme, tak se do osmi dnů bude muset dostavit na ten příslušný úřad práce. A pokud se na ten úřad práce tedy nedostaví, tak že by mu mohla být ta humanitární dávka odebrána. Tak tady bych měla dotaz následující. Chtěla bych se zeptat, jestli je to myšleno, když získává jakoby tu první dávku po té dočasné ochraně, nebo popřípadě, pane ministře, jestli je to už když získává druhou, třetí, čtvrtou, protože on ji může získávat až těch šest měsíců a na děti se to vztahuje po celou dobu těch šesti měsíců. To znamená, jestli mi to potvrdíte, pokud tedy ta maminka nebo někdo, kdo sem přišel, jde již pracovat, tak ztrácí tu humanitární dávku v tu chvíli, ale ty děti dostávají tu humanitární dávku dál. Je tomu tak, jestli i na to bych mohla dostat nějakou potvrzující odpověď. Já si totiž nedokážu moc představit při zahlcenosti úřadů práce, jakým způsobem to bude probíhat. A já jsem přesvědčena o tom, že by ta kontrola měla být především tam, kde ti lidé bydlí, tam, kde nějakým způsobem nahlásili tu svoji adresu trvalého pobytu. Byť jste dneska řekl, že tam bude kontrola Policie, nedokážu si představit, že úřady práce budou posílat tři sta tisíc dopisů a že těchto tři sta tisíc lidí přijde na úřad práce a ještě tam prostě vidím pořád to riziko, že tedy ten člověk se tam musí dostavit, až když si převezme tu zásilku, ano. Ano, určitě je nějaký institut doručení po nějaké době, takže může to tam být, ale pořád, pokud chceme i řešit ty problémy té sociální turistiky, tak je otázka, jestli tímto opatřením se vám to "povede". Ano?

Zároveň budou ještě po mně vystupovat pan Drahoslav Ryba a pan Milan Brázdil, kteří budou navrhovat dva pozměňovací návrhy. Ten první se bude dotýkat ohledně přijímání, respektive nepřijímání žádostí občanů Ruska a Běloruska ohledně těch jednotlivých výjimek, k tomu se bude vyjadřovat pan Drahoslav Ryba, a ten druhý, který už se otevřel na bezpečnostním výboru, tak ten se dotýká zdravotního pojištění, kde tedy se přichází s návrhem, aby se zkrátila ta doba, pro kterou cizinec má placené zdravotní pojištění, a to na 180 dní.

Dneska zaznělo na bezpečnostním výboru právě z úst mého kolegy, že pokud deklarovaným cílem je motivovat tyto lidi, aby se zapojili do pracovního procesu, tak že by s vámi tady určitě chtěli vést diskusi, zda by ta lhůta neměla být ještě kratší. Určitě s tím návrhem vás pan Brázdil seznámí.

K tomu bych chtěla říct, že v současné chvíli z toho počtu 360 tisíc udělení dočasné ochrany víme, že 64 tisíc se již zapojilo nebo hledá nějakým způsobem zaměstnání. Akorát to číslo není přesné, protože pouze 45 procent z těch 64 tisíc je na hlavní pracovní poměr, to znamená, že v tu chvíli odvádí sociální a zdravotní pojištění a těch 55 procent je pouze na dohodu o provedení práce, kde se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Takže ten počet není ještě velký, proto bychom se rádi bavili o tom a chtěli bychom s vámi diskutovat o tom pozměňovacím návrhu, který by ještě toto změnil a to číslo jestli by mohlo být popřípadě kratší.

Já samozřejmě musím říct, že určitě vítám všechny ty věci, které se v tuto chvíli promítají do lex Ukrajina II. Jsem opravdu přesvědčena o tom, že to mělo přijít daleko dříve, ještě před prodloužením nouzového stavu. A my určitě chceme podpořit tento sněmovní tisk, ale chceme mít zodpovězeny všechny otázky a zároveň chceme vědět, jestli i z vaší strany popřípadě pokud vy samozřejmě budete řádně argumentovat, aby se některé ty naše pozměňovací návrhy, byli bychom rádi, kdyby byly podpořeny. Myslím si ale, že k lex Ukrajina II je důležitá jedna věc, a to je, pane ministře, ten migrační plán. A ten bohužel do současné chvíle není. Děkuji vám za pozornost.