Včera byl udělen Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy, in memoriam, Josefu Koukalovi, stíhači 310. československé perutě. ??

Mám z toho radost, protože jsem udělení Josefovi Koukalovi prostřednictvím Poslanecké sněmovny navrhoval. Jsem totiž přesvědčen, že na hrdiny, kteří bojovali za svobodu našeho národa, nesmíme zapomínat.

A jaký je životní příběh Josefa Koukala?

Josef Koukal (6. května 1912 – 23. února 1980) do roku 1936 byl stíhacím pilotem československé armády, po odchodu do zálohy byl zkušebním pilotem prototypů letadel. Po okupaci odešel v roce 1939 přes Polsko, Francii do Anglie, kde byl přijat do Dobrovolnické zálohy RAF. Dne 15. července 1940 byl Josef Koukal přeložen k nově utvořené československé 310. peruti.

Dne 7. září vyrazil proti početné skupině letadel Luftwaffe mířících na Londýn, přestože jeden Messerschmitt sestřelil, sám byl záhy sestřelen. Jeho palivová nádrž dostala zásah a Josefa trefila do oka střepina, jejíž dva úlomky mu v oku zůstaly až do konce života. Jeho letoun začal hořet a padat střemhlav bez možnosti úniku. Palivová nádrž vybuchla a stroj se rozpadl na kusy. Byl vymrštěn z kabiny a ve výšce pouhých 650 metrů se mu popálenýma rukama podařilo zatáhnout za lanko a padák otevřít. Utrpěl rozsáhlé popáleniny na 72 procentech povrchu těla a čekalo se, že zemře. V nemocnici byl léčen více než 2 roky, během kterých absolvoval 22 operací.

Navzdory utrpěným zraněním byl Josef rozhodnutý vrátit se k létání. Absolvoval kurz k znovuosvojení pilotáže a 23. 2. 1943 byl povýšen na důstojníka s hodností podporučík, dále úspěšně splnil přeškolení na Spitfiry. Dne 4. května 1943 byl odvelen k čs. 312. peruti. Následně byl 1. srpna 1943 Josef Koukal odvelen k neoperačnímu létání k 1. Letce k přelétávání letounů, kde zůstal až do 8. listopadu 1943. Poté byl přidělen na Československý inspektorát v Londýně, kde působil v hodnosti poručíka až do svého návratu do Československa 31. srpna 1945. Kvůli svým válečným zraněním byl Josef jako invalidní vyřazen z Československého letectva v hodnosti majora a dostal malý příspěvek na nezpůsobilost.

Josefovi ztrpčovala život Státní bezpečnost, která ho provokovala, aby měla důvod ho uvěznit. Když tyto pokusy selhaly, Josefovi a jeho rodině byl na příštích 14 let omezen prostor k bydlení na jedinou místnost bez tekoucí vody nebo toalety. V roce 1972 mu bylo umožněno navštívit Anglii, kde Josef opět uviděl trosky svého Hurricanu, které byly toho roku objeveny. Po návratu z návštěvy v Anglii byl opakovaně vyslýchán. Smířil se se skutečností, že pokud budou komunisté u moci, nemá smysl pomýšlet na další návštěvu Anglie.

Politicky a morálně byl rehabilitován až po listopadu 1989, kdy byl také in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.