Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na to, co tady říkala paní ministryně ve své zprávě, resp. k tomu jejímu negativnímu stanovisku a k vysvětlení toho negativního stanoviska. Je zajímavé, že paní ministryně už v říjnu minulého roku řekla následující: Obstrukce s přijetím novely zákona o evidenci tržeb brání významnému snížení DPH, což by mělo být součástí novely. Nicméně snížit DPH může Sněmovna kdykoliv a vláda to může navrhnout kdykoliv. K tomu opravdu nepotřebuje EET. DPH totiž nemá se zákonem 112/2016 Sb., o evidenci tržeb nic společného, protože DPH řeší zákon jiný, a to je přímo zákon o dani z přidané hodnoty. Pokud to tedy vláda, paní ministryně a vládní strany myslí se snížením DPH vážně, tak zajisté snížení nebudou dnes blokovat, a proto mě překvapuje to negativní stanovisko. Protože dneska nikdo nedokáže dohlédnout konce projednání novely zákona o evidenci tržeb. Ještě jsme neměli ani druhé čtení. Nevíme, jaké budou pozměňovací návrhy a nevíme, jak bude vypadat finální tvar takového zákona i té změny DPH, protože změna, návrh na novelu DPH je vlastně přílepkem ke změně zákona o evidenci tržeb. Pokud nepodpoří vládní strany snížení daní, tak jen potvrdí tu moji teorii, moje slova, která jsem tady řekl při prvním čtení o EET, že se jedná pouze o marketingový tah, nikoliv skutečná reálná, koncepční a systémová změna a návrh na snížení daní. Ale skutečně marketingový tah, který chce vláda přesto, že prosazuje dlouhodobě vůči živnostníkům restriktivní politiku, tak se chce pasovat před nimi do příznivějšího světla a ty návrhy na snížení DPH pak v takovém případě slouží jenom jako taková clona, která má zakrýt rozšiřování restriktivního nástroje, jako je on line sledování drobných živnostníků, aby právě vláda mohla říkat, že chce přijmout EET, aby mohla snížit DPH. Ale to je nesmysl. To je jen marketingové spojení hrušek s jablky.

Já osobně bych si také představoval, jak řekl jeden z mých předřečníků, pan předseda Stanjura, že by se DPH změnilo systémově, snížilo by se plošně, změnily by se dvě sazby, které máme dneska 15 a 10 procent, ty dvě snížené sazby, že by byla jedna snížená sazba na úrovni 10 procent. Ale dobře. Nemáme většinu, naše politická strana ve Sněmovně, nejsme ve vládě, takže tento návrh, který přinesl Senát a senátní verzi beru jako reflexi původního návrhu vlády. A teď se právě ukáže, jak vládní strany a vláda to myslí se snížením daní, jestli to opravdu myslí vážně.

Paní ministryně se tady zmínila o změně DPH na teplo a chlad na 10 %. Řekla tady, že ten 1. leden 2020 byl zvolen kvůli tomu, že se očekávají dopady změny směrnice o emisním obchodování až v roce 2020. Já byl jedním z předkladatelů původního návrhu, který byl dán zástupci šesti stran. A datum 1. leden 2020 nebyl zvolen kvůli tomu, že bychom čekali, že dopadne změna cen emisí povolenek na ceny tepla až v roce 2020. My jsme zvolili ten termín - řekněme - kvůli předběžné opatrnosti, kvůli stanovisku Ministerstva financí a i o podpoře vládních stran. Já jsem rád, že Sněmovna drtivě souhlasila s tímto snížením DPH na teplo z 15 a na 10, která si kladla za cíl určitou kompenzaci umělého navyšování cen tepla z důvodu růstu cen emisních povolenek, a to kompenzaci pro konečné spotřebitele, kteří nijak nemohou tento administrativní nárůst, způsobený změnou směrnice ze začátku minulého roku, tak to nemohou ovlivnit. Mimochodem ty ceny emisních povolenek narostly až pětinásobně za jeden rok. Senát zvolil dřívější datum, což má svou vnitřní logiku pro to, aby se celá topná sezona rok 2019 a rok 2020, tak již v celé sezoně byl kompenzován umělý růst cen vyvolaný právě změnou směrnice o emisním obchodování. Proto jsem potřeboval vystoupit, abych vám to tady vysvětlil, že nebyl zvolen termín 1. leden 2020 kvůli tomu, že bychom čekali dopady až v roce 2020, ale kvůli předběžné opatrnosti, kvůli stanovisku Ministerstva financí.

Děkuji za pozornost.