Děkuji. Zaslechl jsem ze sálu konečně kvalitní projev, tak aby to bylo i slyšet na mikrofon. Dámy a pánové, vážená vládo, ano, je to pravda, já jsem první řádně přihlášený bez přednostního práva po 29,5 hodinách, tak si myslím, že je to rekord. To je první věc. Druhá, ještě poznámka před čarou. Myslím si, že za těch 29,5 hodiny, že jsme se tady řádně promořili, takže předpokládám, že těch 130 poslanců, co tady byli, tak už budou zdraví při jakékoliv variantě, která sem přijde, čímž se dostávám k tomu, co ti lidé často píší ohledně počtu poslanců, kteří jsou v sále. 

Oni to nevědí, já to furt vypisuji, tak využiji této příležitosti, řeknu to, že poslanci koalice, opozice jsou vypárováni, zejména ti, co jsou nemocní, jsou v karanténě nebo v izolaci, to je ten daný počet. Ne, že by tady nebyli, byli někde jinde, tak prostě jeden z koalice, jeden z opozice, ten covid nebo karanténa se nevyhýbá ani poslancům. Tolik na vysvětlenou, protože to nikdo na mikrofon neřekl.

Já jsem si ten svůj příspěvek rozdělil na čtyři části. Zase až na citace to nebudu úplně číst. Kdo by chtěl vědět, vždycky jak si navzájem na začátku nevěříme, koalice, opozice, tak můžu nechat nahlédnout, že tam mám i některé poznámky, něco jsem proškrtal, když jsem poslouchal pozměňovací návrh paní místopředsedkyně klubu ODS. Já jsem to rozdělil na takové části, argumenty logické, politické, právní a podnikatelské, když už tato vláda je taková propodnikatelská, pravicová a podobně.

Ještě předtím si, když už pan ministr tady říká, že má vtipné vložky, tak bych si také jednu dovolil stran toho, co mě zaujalo, když paní místopředsedkyně klubu ODS tady četla ty pozměňovací návrhy, tak poté, co skončila, tak získala potlesk. Skoro bych se zeptal jako pan ministr průmyslu, když jsme tady měli důvěru vlády, jestli to byl gentlemanský potlesk nebo frenetický potlesk. Mně to přišlo absurdní, já se omlouvám, trochu v tom, že my tady projednáváme věc, která omezí svobody občanů v České republice, my tady projednáváme něco, proti čemu současná koalice, bývalá opozice často vystupovala v tom minulém volebním období, co je až do konce listopadu.

My tady něco projednáváme ve stavu legislativní nouze, to znamená, že poslanci mají omezené možnosti do toho vstupovat. A přesto vy sem jako vláda dáte návrh, který nejprve obohatíte o pozměňovací návrhy, a potom o další pozměňovací návrhy přímo na plénu, což je důkaz toho, že to připravené prostě není, to tak je, a že si to zaslouží první, druhé, třetí čtení. To se na mě nezlobte, buďte jako féroví. Já to neříkám zle, já to říkám prostě na základě faktů. To znamená, že poté, co tady - a já jsem rád za ta změkčení z hlediska obsahu, ale z hlediska toho principu, vy sem přijdete s návrhem, pak sami k sobě načtete pozměňovací návrhy a ještě si zatleskáte. Chápete tu absurditu? Nezlobte se na mě, musel jsem to tady zmínit, jakkoliv jsem ráda, že to změkčujete a já se pak k tomu dostanu.

Nejprve ten pohled logický. Ten logický u mě vychází, ti, co mě znáte, já jsem na ta čísla, já už jsem to naznačil v tom předchozím bodu, jestli jsme ve stavu legislativní nouze nebo ne, tak teď budu detailnější. Takže situace 26. únor 2021, schválení původního pandemického zákona, a dneska jsme - já mám tady napsané v poznámkách 1. 2., už jsme 2. 2. 2022 - takže tehdy byla proočkovanost 623 000 dávek, což je 6,7 % z osob starších 12 let. Obě dávky mělo 232 000, to je 2,5 %, o tom jsem mluvil. Dnes naproti tomu tu jednu dávku má, ono se to vyvíjí, omlouvám se, připravoval jsem si to včera, předevčírem, tak doufám, že mě nebudete chytat za slovo, 6 629 000, což je 74,2, a dvěma dávkami 6 780 000, což je 72,6 %. To znamená, jak jsem řekl předtím, proočkovanost je třicetinásobná. To je kontext, pandemický zákon 2021, 2022.

Kapacita nemocnic. Předtím 7 176 pacientů, nyní 2 066, nedíval jsem se aktuálně, možná to vzrostlo mezitím, jak se tady táhne tahle schůze skoro 30 hodin. Ve vážném stavu, tam je to ještě viditelnější, ta situace, že je odlišná. Předtím to bylo 1 531 pacientů, teď je to 181, to je 8,5krát méně. Naproti tomu pozitivních testů - a tady nebudu opakovat ta čísla - kdybych vzal ten včerejší, který je bezmála 67 000 oproti 14 000, tak je to čtyřikrát více. To znamená, jinými slovy, i přestože 4krát více pozitivních testů a jak tady bylo řečeno panem kolegou Špičákem, otázka je, kolik je ve společnosti těch skutečně pozitivních, to může být násobně oproti tomu, takže i přestože (je) čtyřnásobně více oficiálně pozitivních testů, tak počet pacientů, počet lidí v nemocnicích ve vážném stavu je 8krát nižší, platí-li tedy teze s tím, že ta očkovanost, proočkovanost to utlumuje, ukončuje, jakkoliv já vítám to, že - a tady se liším s některými svými kolegy - není to povinné očkování a jsem v tom konzitentní.

Tak se ptám a to je můj první dotaz na pana ministra, já ho vždycky upozorním, já mám ty otázky speciálně podtržené modrou vlnovkou, abych trochu jakoby zvýšil hlas, proč tedy používat ten samý mechanismus, ty samé metody a ten samý nástroj, to znamená pandemický zákon, když ty situace jsou úplně odlišné. Ten druhý dotaz - a já už jsem ho měl předtím - proč to řešit ve stavu legislativní nouze, kde se jasně říká, že to je v případě mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, ale to i v těch vyjádřeních v médiích v té situaci teď nejsme. Nejsme.

Když k tomu přičtu ještě ty pozměňovací návrhy, které jste tady samozřejmě dali dvoufázově, první v rámci výboru a druhý byl načten před chvílí, tak je vidět, že to prostě do legislativní nouze nepatří. Dám jiný příklad, aby mi bylo rozuměno. Není to legislativní nouze, ale je to zrychlené řízení devadesát. Já předpokládám, že se s kolegy, s Markem Výborným, domluvíme na nějaké Milostivém létě 2 a dokud my si to nedomluvíme tak, aby to bylo, jak se říká, úplně vykecané do posledního detailu, tak s tím sem nemůžeme jít v rámci § 90, protože tam vždycky bude mít někdo apetit dát nějaký pozměňovací návrh a nějak to vylepšit. Vždycky.

A má-li to být rychlý řez, který pomůže dlužníkům, tak se musíme na tom domluvit a pak to sem dát po generální dohodě, v tomhle případě - tam se to týká lidí, kteří mají exekuce - tady se to týká lidí všech. Tak tady buď platí, že dokud ta vláda to nebude místo stoprocentně hotové, tak to sem nedá, protože vy jste to kritizovali i na těch předchozích vládách, tohle, anebo to dejte do klasických tří čtení a odborníci, kteří jsou ve zdravotním výboru, tam načtou ty věci, které tady nenačetla třeba Eva Decroix. Ale jeden, nebo druhý postup. Ale vy to sem dáte, ještě to tady jako urychlíte, nemluvě tedy o tom, že mezitím jsme si všichni přečetli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a pan ministr řekl, že rozhodnutí je přesně ten důvod, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon.

Já bych spíš řekl opačně, že to rozhodnutí je naopak důkazem, proč tyhle věci vůbec v téhle chvíli a v této podobě nepřijímat. Zvlášť, když ty pozměňovací návrhy tady jsou šité skutečně horkou jehlou a vy nemáte žádnou zpětnou vazbu. Čímž nechci podceňovat kvalitu legislativní práce dvou kolegů z ODS, ale nemáte zpětnou vazbu, že to je v pořádku. To znamená, my v den, kdy Nejvyšší správní soud nějaké rozhodnutí určí, že je protiprávní, že jde o protiprávní zásah, tak my tady jak v rychlíku schválíme něco, co může omezit občany až do konce listopadu tohoto roku. A i to je vlastně jeden z pozměňovacích návrhů, protože původně to tam nebylo. Tak přece to musíte cítit, že tohle není možné probírat ve stavu legislativní nouze.

Teď si dovolím pohled politický. Vy moc dobře víte, kolegové, co jste tady byli, že ten pandemický zákon je vlastně kompromis. Kompromis, který tady vznikl kvůli tomu, že se neprodloužil nouzový stav a všichni si to nějak pamatujeme. Vláda chtěla nouzový stav, opozice ho nechtěla, pak do toho přišli hejtmani, kteří ho jakoby chtěli, nechtěli a do toho ještě senátoři. Takže vlastně každý chtěl něco jiného a výsledkem toho byl pandemický zákon. No a pandemický zákon je vlastně svého druhu bych to nazval nouzový stav, nicméně s otevřeným koncem, teď uzavřeným do konce listopadu. Já tam nevidím, a to bych se chtěl zeptat pana ministra, velký rozdíl, pokud je jaký, tak bych ho chtěl vidět mezi těmi krizovými a mimořádnými opatřeními. Nota bene, jak už tady bylo řečeno někdy v noci, jestli jsem správně poslouchal, ten nouzový stav je zakotven v ústavním zákoně, zatímco stav pandemické pohotovosti se stejnými důsledky pro ty lidi, tak takovou oporu nemá. Ale já to tady říkám proto, že si pamatuji, jak se tady licitovalo o každém dni u nouzového stavu. Jestli se to prodlouží o 30 dnů, o 20 dnů, o 15. Když to prodloužíte o 12 dnů, tak vám na to ty hlasy dáme, ale u 20 ne, u 30 ne. A najednou tady my zvedneme ruku, že to bude až do konce listopadu. Rozumíte, já tady nechci opakovat ta čísla ze začátku. Ony se ty argumenty prolínají. Ta čísla, která jsem tady řekl na začátku, jsou viditelně znatelně uchopitelně lepší. Ale zatímco předtím, když byla horší, tak se tady licitovalo o dny, jak dlouho bude nouzový stav. Ale zatímco teď, když jsou lepší, tak se tady přijme opatření do konce listopadu. Když to takhle slyšíte, tak to přece logiku nedává. Já bych to nazval takový bianko šek.

A teď se zeptám pana ministra, protože vy to říkáte, že to je prevence. Že to je prevence. Tak se chci zeptat, co když se něco stane v podzimní vlně, která nás začne ohrožovat, od 1. prosince? A najednou to tam nemáte? Takže to by bylo dobré, anebo něco máte, tak to řekněte, od toho je tahleta debata, to jsou legitimní otázky, není to nic útočného.

Stejně tak se dostávám k tomu, co už jsem řekl, k něm pozměňovacím návrhům. Já vítám, že Eva Decroix tady vlastně změkčila, jak jsem pochopil, zjemnila to množství kumulací lidí, jsem si napsal esemesky karanténa, že to není výhradní, nižší pokuty. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, o kterém jsem chtěl mluvit, tak tam už není. Vidíte, tak já tím, že to nečtu, tak si to normálně lehce škrtnu a tímhle pozměňovacím návrhem jste si ušetřili dvě minuty mého projevu. Ale já bych se tady zeptal zase s určitou nadsázkou, navážu na pana ministra, kde je pan ministr Šalomoun, když ho člověk nejvíc potřebuje? Já vím, on je vypárován, je to řečnická otázka, já už jsem to psal na sociálních sítích - on je v karanténě. Ale to je řečnická otázka. Já ho tady vyzývám k tomu, aby tady zakročil, už podruhé. Když jste chtěli zmrazovat platy, tak on byl ten, co v médiích řekl, že to je podle něj pravděpodobně protiústavní. A vy ho tam máte pro tu legislativní čistotu. A teď sem dáte návrh, který chcete projednat hrozně rychle a v pondělí tam načtete první pozměňovací návrhy a ve středu druhé.

Tak bych se ho chtěl zeptat, je to řečnická otázka, on tady není, ale třeba mi odpoví pan ministr, jestli tohle je ta kvalitní legislativní práce tím, že tahle vláda má o toho jednoho ministra navíc, jak tady odůvodňoval několikrát Jakub Michálek. Takže docela by mě zajímal názor, až se uzdraví pan ministr, což mu přeju, tak aby to vysvětlil.

Já bych se chtěl zeptat, proč ve stavu legislativní nouze tady my schvalujeme tak robustní zásahy do práv a svobod, ale zároveň říkáte opakovaně, že jde o prevenci. Co kdyby přišla nějaká vlna. Nicméně vy předkládáte pandemický zákon, který se týká jedné konkrétní pandemie, ve které jsme teď. Mimochodem, v důvodové zprávě jsem našel, že se to tam ještě odvolává na variantu delta, mám pocit, že to tady někdo říkal, nikoliv omikron. Je to tam, je to tam, odvolává se na nějaké věci z dubna loňského roku. A zároveň pan ministr Válek říká, že plánuje uvolnění, zrušení všech opatření. Cituji: Opatření se zmírní od 1. března, pokud se epidemie bude vyvíjet dobře. Za mě: Není možné mít omezení základních lidských práv a svobod jakoby v záloze. To prostě není možné! Od toho je třeba ten nouzový stav, protože ten má tu věc, že vláda to může nařídit jenom 30 dnů a pak už si to musí tady vyžádat od Poslanecké sněmovny. Zatímco tady vy to dneska schválíte a do konce listopadu my jako zákonodárci s tím nic neuděláme. To je ten uchopitelný rozdíl.