Nález ÚS ve věci snížení státní podpory stavebního spoření respektuji. Bytostně však nesouhlasím s jeho závěry ani použitou argumentací. V němý úžas mě přivádí především způsob, jakým ÚS vyhodnotil vzájemný střet důvěry účastníků stavebního spoření ve stabilitu právní úpravy na straně jedné s veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu na straně druhé.
Upřednostnění zájmu na „konsolidaci” veřejných financí prostřednictvím snížení výdajů na státní podporu stavebního spoření ve výši zhruba dvou miliard korun ročně (v kontextu celkových výdajů státního rozpočtu činících více než 2220 miliard korun jde o zanedbatelná promile!) na úkor extrémně těžko obnovitelné elementární důvěry občanů ve stabilitu právního systému považuji za opravdu velmi negativní signál celé společnosti, který s sebou přináší potenciál narušení důvěry občanů v celou řadu dalších institutů české právní úpravy.
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Podobně negativním způsobem vnímám rovněž vyhodnocení síly vazby mezi systémem stavebního spoření a právem na bydlení, kterou ÚS označuje za „okrajovou”. ÚS konkrétně uvádí, že „ačkoli část z účastníků stavebního spoření (peněžité prostředky ze systému) bezpochyby využije pro plnění svých bytových potřeb, mnoho z nich tento finanční produkt využije pouze jako státem podporovanou a dotovanou formu spoření”.
Tento svůj závěr, pro posouzení celé věci poměrně zásadní, ÚS nepodkládá žádnými konkrétními statistikami, nepracuje s konkrétními daty a čísly (narozdíl od výše zmiňovaného dopadu snížení výdajů na státní spoření na státní rozpočet jako celek), neví, jak velká část účastníků systému (ne)využívá tento produkt skutečně na důvodovou zprávou k zákonu o stavebním spoření primárně zamýšlený účel, tedy řešení bytových potřeb účastníků.
Přesto ÚS zcela suverénně konstatuje, že jej tímto způsobem využívá pouze „část” účastníků systému, zatímco „mnoho” účastníků jej využívá jiným než zákonodárcem primárně zamýšleným způsobem. A i pomocí tohoto nepřesvědčivého a konkrétními statistikami nepodloženého argumentu podepírá závěr o „poměrně volné” vazbě stavebního spoření a práva na bydlení, která ÚS vedla ke konstatování ústavní konformity relevantního zákonného ustanovení s právem na bydlení…
Rozebírané rozhodnutí ÚS považuji za nešťastné a argumentačně nepřesvědčivé. Hnutí ANO v případě svého úspěchu v podzimních volbách a účasti v budoucím vládním kabinetu důsledně zváží legislativní změny v parametrech stávající vládou signifikantně narušeného systému nejen stavebního spoření.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měl by Ústavní soud svá rozhodnutí opírat o konkrétní fakta?
autor: PV
