Milý Ježíšku,

v dětství jsem si toužebně přála najít pod stromečkem brusle s bílými krasobruslařskými botami. Mé přání jsi splnil. Později už jsem Tě s obstaráváním dárků nazatěžovala.
Teď je tu však něco, nač pozemské síly zatím nestačí, proto se na Tebe podruhé v životě obracím.

Chtěla bych Tě vroucně poprosit o doručení tří dárků. Aby se Ti to nepopletlo, koupila jsem tři odlišné balicí papíry a tak snadno poznáš, kam který doručit.

Ten, který je zabalen v papíru s obrázky popelníčků, cigaret a lahví, patří do Číny. Už tam několikrát byl, jezdí se tam učit. Tady se trápí, protože pořád nechápeme, jak dobře to s námi myslí. Je trochu zvláštní. Například opéká nad ohýnkem trenky. Přibalila jsem mu krtečka, pandu tam mají.

Ten, který je zabalen do papíru s obrázky rudých hvězd se srpy a kladivy, patří do Ruska. Stýská se mu po časech, kdy nám Sověti vládli, okupovali nás a on kolaboroval. Dokonce si kvůli tomu změnil jméno na Falmer.

Ten poslední si také nechal změnit jméno. Nevím, kam ho nechat doručit. Narodil se na Slovensku, syna poslal nejprve na Krym, potom s ním hrál šachy ve Švýcarsku. Kam však skutečně patří, nevím. Nedávno mi trochu napověděl. Řekl, že je urputné hovado. Tak jestli existuje nějaké místo kde se takové bytosti soustřeďují, pošli ho tam. Je zabalen do papíru s čápy.

Vím, že jsou to divná přání. Ale považ, milý Ježíšku:
Uděláš radost jim, přeneseš je tam, kde je budou mít všichni rádi.
Uděláš radost v Rusku, Číně i mezi Urputnými hovady. Získají posily.
Uděláš radost i mnoha lidem u nás. Obrovsky se jim uleví.

Ale tuším, že to nedopadne. Asi Ti bude líto těch, kteří si bez nich svůj svět neumí představit a necháš nám je tady. Chápu Tě. Ani nadpozemské síly nezmohou všechno. Nakonec, zavařili jsme si to sami, tak si s tím musíme poradit. Myslím, že to nakonec zvládneme.

Děkuji všem, kteří mi byli po celý rok oporou a dodávali mi sílu. Přeji Vám šťastné Vánoce s těmi, které máte rádi a věřím, že v novém roce zvládneme vše, jak nejlépe to půjde.

Miroslava Němcová