Dvě naše ministerstva se konečně rozhodla vstoupit do 21. století a vydat se cestou čisté mobility. Tomu bych za normální situace jedině zatleskal, jenomže to udělala tak trochu „po česku“.

Vodíkové Toyoty Mirai, které si ministerstva pronajala, nejenom vyjdou na více peněz (spotřeba i pronájem), než třeba elektrická Škoda Enyaq. Hlavně s nimi naši ministři dnes moc daleko nedojedou. U nás se totiž nacházejí zatím pouze dvě veřejné vodíkové dobíječky, které jsou od sebe 400 kilometrů (po dálnici Praha a Vítkovice), což je v případě těchto aut na hranici dojezdu.

Např. cesta do Brna (a zpět) tak spíše nepřipadá v úvahu, pokud tedy ministři (nebo spíš jejich řidiči) nevyhledávají adrenalin. Přestože další dobíječky nejspíš přibudou, asi obvyklou českou rychlostí, využitelnost těchto aut v dalších dvanácti měsících, na které si je Ministerstva pronajala, to zásadně nezmění.

Vodíkové Miraie (což je obdivuhodný kus technologie a krásné auto) tak budou našim ministrům sloužit zjevně na cesty „kolem komína“. Co jejich pořízením ministerstva vlastně chtěla sdělit, a jestli to někomu přijde jako efektivně vynaložené peníze, nechám na vašem uvážení.

Více se tomu věnuji na mém blogu (ZDE), kde najdete i propočty rozdílů nákladů, spojených s provozem vodíkových a elektrických aut.