Zaměstnanec s průměrnou mzdou (kolem 35 000) dostane "na ruku" jen necelých 56 haléřů z každé koruny, kterou za jeho práci zaměstnavatel zaplatí. Více než 44 % celkové "ceny jeho práce" (ta činí necelých 47 000) mu odebere stát.

Přitom, daň z jeho práce (pokud je bezdětný) činí jen 10,6 %.

Pokud by měl děti, dostane trochu vyšší podíl díky tomu, že jeho daň klesne na 7,9 % (1 dítě), 4,4 % (2 děti) či na symbolické 0,1 % (3 děti).

Dokonce i při platu, který je "strop" pro 80 % zaměstnanců (54 000), činí podíl daně na ceně práce jen od 12,1 % (bezdětný) po 5,4 % (3 děti).

Jinými slovy, stát naše platy "nedaní" daní, ale velmi vysokými odvody, které ještě navíc částečně "ukrývá" do platby od zaměstnavatele.

Premiérem odstartovaná diskuse o poklesu sazby daně z příjmu fyzických osob je další, tentokrát velmi drahý populismus. Populismus, který neřeší problém naší ekonomiky: neb jsme země s poměrně vysokou (a rostoucí) cenou práce, ale nízkou odměnou za práci pro ty, co jsou zaměstnaní. Populismus, na který bohužel možná naskočí část "pravice".

Řešení existuje, ale je zcela mimo myšlenkový rámec této vlády (jak jsem mj. sepsal v komentáři pro HN).

Graf ukazuje podíl daně na ceně práce pro

• medián, tedy mzdu, pod kterou leží plat poloviny lidí (30 0000)
• průměrnou mzdu (35 0000)
• mzdy, nad kterou leží platy jen pětiny lidí (54 000)

Popsána je závislost na počtu dětí, na které poplatník nárokuje slevu na dani.