Za pár dnů uplyne třicet let od rozpadu Sovětského svazu. Ani po třiceti letech však Rusko nemění své chování vůči Evropě. Jako svůj cíl si tentokrát vybralo Ukrajinu, která se v posledních letech, též v reakci na chování Putinova Ruska, přiklání k Západu. A snaží se tak zabránit, aby se z ní stal stabilní demokratický stát. Putin si přitom moc dobře uvědomuje, že destabilizace Ukrajiny je destabilizací celé Evropy. 

Moskva poslala k hranicím Ukrajiny sto tisíc svých vojáků. Zda jako demonstraci síly nebo přípravu na vojenskou akci, to možná neví ani v Kremlu. A navzdory rozhovoru Bidena s Putinem v tom Rusko pokračuje.

Námitky, že NATO ohrožuje Rusko, jsou absurdní. Stejně jako ruský požadavek, aby se Ukrajina nestala členem aliance (což v tuto chvíli ani není na pořadu dne).

Evropský parlament plně podporuje nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic. Proto jsme včera jasnou většinou vyzvali Rusko, aby okamžitě přestalo se svými provokacemi na ukrajinské hranici.

Pokud by se situace měla zhoršit, EU musí a bude reagovat. Cena za to bude vysoká a platily by ji jak miliony Ukrajinců, neb konflikt by byla další rána pro jejich těžce zkoušenou zem, ale též občanů Ruska, jehož neodpovědní představitelé tuto další krizi, která by vedla k dalšímu zhoršení života v této zemi, iniciují. Doufejme proto, že tak daleko konflikt nezajde...