Po čase "osobně" (ne v přenosovém voze) v Dvaceti minutách Radiožurnálu, s Vladimírem Krocem. Na pořadu bylo zrušení superhrubé mzdy, důchody či penzijní reforma. A připomínka 5 let od výroku "My to zvládneme".

Myslím, že k pochopení toho, co dnes vláda dělá, je třeba začít u obrovského myšlenkového přerodu hnutí ANO (o kterém jsem již psal). Zjednodušeně řečeno, premiér Babiš propadl kouzlu života na náš společný, nikoliv jeho osobní, dluh. Díky tomu dnes není pro vládu problém udělat do státního rozpočtu trvalou a hlubokou díru (a tedy založit na budoucí růst daní a pokles výdajů).

Mám za to, že díky minulým a zamýšleným vládním krokům, bude v rozpočtu strukturálně (očištěně od aktuálního růstu) chybět až 100 - 150 mld. korun, což považuji v našich polistopadových, a koneckonců i předlistopadových, dějinách za naprosto nevídanou situaci.

Osobně bych nebyl zásadně proti zvýšení státních výdajů a investic, ale musí jít o takové programy, které jistě přinesou zemi (a tedy nám všem) v budoucnu zisky, jak v oblasti ekonomického růstu, tak třeba ve zvýšení kvality života. Toto je logika, která se zcela míjí s populistickými, a díky svému rozsahu, nebezpečnými kroky vlády.

Řeč byla i o důchodech, kde jsem přesvědčen, že dnešní chaos bez pravidel a bez odpovědnosti těch, co rozhodují (neb penzijní systém je projekt dlouhodobý, a musí být sto platit penze i těm, kteří na ně dnes toliko státu peníze odvádějí), je pro vládu výhodou, neboť umožňuje lhát důchodcům o tom, že peníze jim "dává" ten či onen ministr či premiér (a požadovat za to volební hlas).

Zdá se mi, že pokud navržené kroky poslanci posvětí, bude to největší ohrožení naší ekonomické stability a budoucnosti, které naše země, ze svého rozhodnutí, za desítky let učinila.