Před pár týdny se konal summit EU a Číny, na kterém se projednávala témata od vzájemných obchodních vztahů, oživení ekonomiky po pandemii covid-19, spolupráce v oblasti změny klimatu a transformace energetiky, či situace v oblasti lidských práv a další. Důležitým tématem byl samozřejmě i postoj Číny k vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině.

Právě poslední z jmenovaných témat výrazně ovlivnilo ducha celého jednání. To, že vztahy EU s Čínou nejsou zdaleka ideální se potvrdilo i na summitu. O Ukrajině se totiž mluvilo hodně, nicméně i přes veškerá naléhání se od Číny nepodařilo získat ve vztahu k válce na Ukrajině žádný závazek (minimálně součinnost pro vytvoření humanitárních koridorů a jasný tlak na Rusko, že nebudou použity chemické zbraně ani zbraně hromadného ničení). Čína učinila pouze obecná prohlášení o tom, že si přeje mír, bez příslibu jakéhokoliv angažmá, dokonce bez jednoznačného označení akcí Ruska na Ukrajině za agresi a jejího odsouzení.

EU a Čína dlouhodobě vedou jednání o posílení vzájemných obchodních vztahů a investic. Tyto vztahu jsou bohužel, kvůli chybám minulosti, nesymetricky výhodné pro Čínu, která na nich vybudovala část své prosperity.

Nyní EU od Pekingu očekává přijetí větší zodpovědnosti v rámci mezinárodního společenství. Pokud se Čína v otázce ruské agrese na Ukrajinu jasněji nepostaví na stranu práva, a slovy a činy toto nenaplní, musí dojít k nastavení tohoto vztahu k "resetu." Doufám, že evropské firmy,  které mají obrovský podíl na vzniku této asymetrie, toto již aspoň trochu chápou.