Prakticky jediné, co se Kremlu od počátku války zcela povedlo, bylo vyvolat velmi vážnou energetickou krizi, zejména v Evropě. Přispělo k tomu i to, že státy, pod vlivem krátkodobých ekonomických zájmů, připustily nebezpečnou závislost na Rusku. Byla to chyba, která je nyní velmi drahá.

Najít správnou reakci států a EU (druhé je nutné kvůli zachování fungování společného trhu), není triviální. Ve hře je především zajištění dostatku energie, omezení dopadů na společnost a ekonomiku a zabránění nezvládnutelnému růstu cen. To vše je třeba provést bez kroků, jejichž střednědobé negativní dopady, budou ještě větší než krátkodobé přínosy.

Snad každý chápe, že v instrumentáriu možností není "přátelení se s Kremlem výměnou za levný plyn" (s čímž si někteří politici zahrávají), neb právě snaha o něj nás do dnešní krize též přivedla. Každou vládu lze kritizovat za to, že "nedělá dost" a bez znalosti věci lze i říct, že to "dělá zcela špatně". Je to ale nefér. Proto jsem rád, že MPO aspoň část kroků, které se udělaly u nás, sepsalo do jednoho textu (https://bit.ly/3wylSsf). Ti, kteří postupy silně kritizují, by si ho měli pozorně přečíst.

Samozřejmě, že prizmatem cen minulého týdne je třeba jít dál. Potřebujeme Unijní /či alespoň regionální shodu na omezení průsaku ceny plynu do elektřiny a též větší, podle mne cílenou a podmíněnou, pomoc domácnostem, kterým účty vzrostou nad jejich možnosti. Potřebujeme to rychle a co nejvíce efektivně, neb náš stát nemá na rozdávání (proto je tak důležité dobře nastavit windfall tax).

Při oprávněném volání po dalších krocích státu nezapomeňme, že v posledních měsících se toho povedlo opravdu hodně - počínaje rekordním tempem plnění zásobníků (včetně využívání objemu, které vlastník využít nechtěl), přes různé formy sociální pomoci, až po strategicky zcela zásadní zajištění kapacity pro dovoz LNG. Není od věci si připomenout, že ačkoliv jsou některé ceny na trhu vskutku šokující (a odrážejí asi i ty nejčernější scénáře, ke kterým by opravdu nemělo dojít), stále platí, že trh neselhal v tom, co je klíčové - tedy propojení nabídky a poptávky. Díky tomu - i přes bezprecedentní krizi - máme v zásuvkách proud a v hořácích plyn. 

Ne vždy náš stát funguje, ale kdyby fungoval alespoň takto i jindy a jinde, možná by dnes nechyběly dálnice a vlaky by jezdily rychleji než rychlostí z 80. let.