Práce policistů je nesmírně složitá a odpovědná. Aby pomohli zajistit dodržování zákonů, jsou vybaveni obrovskou pravomocí využívat sílu a při své práci jsou chránění svým postavením. A je to tak správně.
Za to, jak své právo využívají samozřejmě nesou odpovědnost, a to i v situacích, které jsou obtížné. Myslím, že ale během nich musí hrát roli nejen adekvátnost a ohled na zdraví člověka, vůči němuž policie zasahuje, ale i, s ohledem na situaci, jeho důstojnost.
Nejde ale o ojedinělou situaci: obrovskou pravomoc a odpovědnost nese i lékař, když operuje nebo řidič, který jede s autobusem plným lidí po zmrzlé vozovce.

Netroufám si soudit, co se před pár dny v Teplicích událo. Jasné je jen, že došlo k tragédii, na jejímž konci byla smrt mladého člověka a utrpení jeho blízkým.
Snad na první pohled je jasné, že rychlé soudy na tu či onu stranu nejsou na místě. Na místě je transparentní a důsledné prošetření toho, co se stalo. A to včetně znepokojivých informací, které jsou uvedené v textu.

Mimochodem, před nedávnem byla i v EP diskuse na téma policejního násilí, kterou inicioval případ slovenského občana, který zemřel v policejní cele v Belgii. Není asi proto s podivem, že tragická událost v Teplicích též vzbudila pozornost. Nejlepší reakcí na ní je, když odpovědné složky ukáží, že kvalitně, věrohodně a rychle dospějí k závěrům, co se událo a zda nedošlo v postupu policie během, či po zákroku, k chybám. A když se vrcholní představitelé státu vyhnou nepodloženým hodnotícím soudům.

Žádný výsledek šetření nedokáže vrátit panu Tomášovi život, ale pokud by se ukázala, ať již malá tak třeba velká pochybení v jednání policistů, může vyvození poučení z nich ochránit zdraví lidí v budoucnu. A také lépe pomoci policistům připravit se na situace, které jsou součástí jejich práce.