Podle původních vládních slibů měl už dávno běžet, a neběží. Snad se to ale blíží...

K argumentům pana ministra:

1. Program představuje podporu pro podnikatele (lepší dostupnost úvěru) a banky (snížení rizika). Je jednoznačně v jejich ekonomickém zájmu.
2. Odehrává se to nikoliv díky tomu, že se na program složí ministři vlády, ale že využijí peníze naší země. A bude to něco stát, neb ne všechny peníze se vrátí.
3. Za poskytnutí této podpory požadovat transparenci ohledně jejího využití (na základě souhlasu jak banky, tak i klienta) není nic šokujícího či komplikujícího. Banky musejí mít o skutečných vlastnících firem (nad určitý podíl vlastnictví) u svých klientů dokonalý přehled. A mimochodem, lépe by asi bylo data zveřejnit agregovaně, a ne po bankách.
4. Komplikující faktor je, že naše vláda se jaksi nemá ke zvýšení transparence velkých vlastníků firem, na které je v Unii shoda. Unijní legislativu "švejkujeme", jak to jde, někdy dokonce i s jasnou vazbou na problémy pana premiéra.
5. Zveřejnění vlastnictví je zásah do soukromí. Kdyby se neděly věci, které se v této oblasti hodně intenzivně děly, transparence byla zjištěna jinak, tak bych nad tím váhal, bohužel, v dnešním světe to považuji za opodstatněné.

Jsem zvědav, zda nejsou ve vládním programu další trable. K tomu jen pár věcí k zamyšlení:

• Neposkytnutí záruky na 100 % je, myslím, dobře, ale chtělo by to vazbu na výši úroku. Jinak banka vykompenzuje toto riziko úrokovou platbou (třeba v předstihu). Trochu pomáhá to, že plnění vůči bance je (jak věřím) celkem omezené, a tak by produkce vědomě špatných úvěrů měla být omezena.
• Zcela zásadní (a snad ošetřené) je to, aby úvěr nebyl použit (či jinak spojen) s původně neplánovanou splátkou úvěru stávajícího, neručeného. Pokud by se toto dělo, nejde o pomoc firmě, ale bance. A účet za ni by byl neadekvátně vysoký

Dobrá zpráva je snad ta, že program, dle vládního ujištění, nepoběží "jen pár minut". A chtělo by to ještě "rozumný" přístup ze strany bank - jistě, že v ekonomice riziko roste, jistě, že skoro každý klient je více rizikový. Ale pokud banky, i přes tuto podporu úvěry silně omezí, tak se rizika naplní v míře vrchovaté. Pokud "klienty podrží", budou i jejich škody nižší. Doufám, že i to jsou argumenty, které v bankách při vytváření strategie padají.